Klíčovým tématem starého kontinentu je inflace. Dá se předpokládat, že v jarních měsících tempo růstu cen zrychlí.

Koruna včera prolomila psychologickou hranici 26,00 za euro, a byla tak nejsilnější od loňského března. Kurz se svezl na vlně rostoucích tržních sazeb, kterou vyvolal komentář guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.

Americká centrální banka se nachází v nelehké situaci. Na jednu stranu pracuje s relativně optimistickým střednědobým a dlouhodobým ekonomickým výhledem, na druhu musí v návaznosti na to čelit spekulacím o možném utažení měnové politiky.

Trhy reagují na aktuální dění a dolar má tendenci posilovat na krátkodobém horizontu, nicméně této situace jsme v minulém roce byli svědky několikrát. Pro změnu výhledu by bylo třeba zásadní změny v nastavení měnověpolitických podmínek, což není na programu dne.

Světové centrální banky se nejenže vypořádávají s dopady pandemie koronaviru, souběžně s tím pracují na revizi strategie měnové politiky. Koronavirus tento proces sice pozdržel, ale nezastavil.

Že pozorované posílení americké měny je standardní korekcí, nikoliv impulzem pro obrat trendu, ukázal nečekaný nárůst eurových dlouhých pozic a ještě významnější pokles těch krátkých.

Evropská centrální banka ve snaze o nastartování inflace směrem k cíli udělala mnohé. Prozatím však bez zásadního úspěchu.

Recese jako taková by pro korunu představovala negativní zprávu. Kurz je však tradičně vpředhledící, tudíž by na očekávané druhé dno neměl nijak výrazně reagovat.

Euro čeká volatilní týden. Historie ukazuje, že by po inauguraci Bidena mohlo dále oslabit.

Koronavirová krize donutila světové centrální banky vytáhnout na povrch veškerou měnověpolitickou munici. Součástí toho jsou i záporné úrokové sazby.

Hlavní proměnné, které včera hýbaly s nejobchodovanějším měnový párem, byly ECB Minutes a data ohledně čerpání podpory v nezaměstnanosti z USA.

Stále očekáváme, že by letošní rok měl být rokem silnější koruny. Předpokladem je nejen globálně slabší dolar, ale především celková ekonomická obnova vycházející z proočkovanosti ekonomik, a tedy i jejich opětovného otevření.

Dolar si v závěru minulého a na začátku aktuálního týdne připsal zisky. Je tento vývoj pouhou korekcí, nebo jde o první základní kameny možného obratu dosavadního trendu?

Americká měna si na začátku nového týdne připsala další zisky. Dolar posílil vlivem růstu výnosů amerických dluhopisů na delším konci výnosové křivky, například desetiletý instrument se vyšplhal až na maxima od března kolem 1,148 %.

Koruna vstoupila do nového roku se ziskem, který by měla postupem času dále navyšovat. Tento výhled má však své předpoklady, přičemž některé jsou zcela zásadní.

Domácí měna vůči euru od konce října posílila o korunu a čtyřicet haléřů.

Euro proti dolaru pokořilo maximum z dubna 2018. Poté přišla krátká vlna vybírání zisků. Výhledově stále platí, že tlaky na slabší dolar budou znamenat podporu eurových zisků.

V některých finančních médiích se na začátku letošního roku objevila vzhledem k okolnostem až kacířská myšlenka. Co kdyby americká centrální banka zvýšila úrokové sazby už letos?

Dolar nevstoupil do prvních obchodních hodin nového roku pravou nohou. Dolarový index se krátce posunul na nové minimum od dubna 2018. Bitcoin se propadl o 6000 dolarů, aby se vzápětí vrátil nad 30 000 BTCUSD.

Polská centrální banka těsně před silvestrem sáhla k další intervenci. Zažehla tím spekulace o tom, zda bychom podobných zásahů mohli být svědky na určité pravidelnější bázi.