Lidská mysl je nejzáhadnější částí našeho já, která nás dokáže jak podržet v krizových situacích, tak i nám do cesty klást nepříjemné překážky. Tyto iluzorní překážky jsou v mysli vytvářeny na základě A->B spojení, tedy logických řetězců, které si osvojujeme postupem času nejdříve od svých rodičů, následně spolužáků a nakonec od společnosti, ve které žijeme.

Domnívám se, že ačkoli se cesta k měkkému přistání ekonomiky možná zúžila, bankovní minikrize se může ukázat jako maskované požehnání, které dříve ukončí zvyšování sazeb a zabrání tomu, aby centrální bankéři svým příliš tvrdým postojem poslali ekonomiky do širší recese.

Co si můžeme představit pod pojmem metaverse? Jaký je to svět? Jedná se o hrozbu, nebo příležitost? Jaké to bude, až metaverse přijde?

Poslední za sebou zhasne. Tento aforismus měl v dobách komunistické totality vyjadřovat chřadnoucí ekonomiku i celou společnost a jediné východisko v odchodu jinam. Nyní ale dostává nový nečekaný rozměr.

Když se v kryptu mluví o tokenomice, má se obvykle na mysli ekonomický model, který místo s klasickými (fiat) penězi pracuje s tokeny. Co je to token? Token je reprezentace něčeho, která vždy něco zastupuje a k něčemu odkazuje. Pojďme si to jednoduše ukázat na třech příkladech.

Jedním z důvodů vzniku blockchainu je jeho schopnost obejít se bez centralizovaných prostředníků. Důvody známe všichni. Pokud může CEO zneužít své postavení, učinit špatné rozhodnutí, neplnit své závazky vůči třetím stranám nebo respektovat nařízení které bude v neprospěch uživatelů, je velká šance že k nějakému selhání dříve či později dojde. 

Inflace a vysoké ceny energií dopadají nejen na spotřebitele, ale také na společnosti. Ty proto přistupují k různým úsporným opatřením, pětina se dokonce chystá propouštět.

Jistě by bylo nemístné popírat tržní logiku, že když jdou sazby nahoru, tak výnosy na stávajícím portfoliu dluhopisů půjdou dolů. Ale asi není namístě odvozovat od toho, že centrální banky by kvůli tomu chtěly, či dokonce měly naordinovat pozvolnější růst sazeb, aby pomohly udržet se v byznysu těm finančním institucím, které mají zjevně nepřiměřenou angažovanost na tento typ aktiv a dostávají se tak do potíží.

Bankovní model 3-6-3 (půjčovat si za 3 %, ostatním půjčovat za 6 % a ve 3 odpoledne už být na golfu) přestal fungovat už v roce 2008 a na jeho místo nastoupilo „finanční inženýrství“, které se stalo největším zdrojem příjmů a zároveň nejefektivnějším nástrojem řízení bankovních rizik. Toto dvojí využití finančního inženýrství nebyl nikdy dobrý nápad.

Dnes už je nade vši pochybnost jasné, že se rok 2023 ponese ve znamení ekonomické recese. Jaký vliv bude mít na českou startupovou scénu, jak se změní chování investorů a s čím je dobré počítat? 

Objevují se názory, že dodávka likvidity, kterou Fed aktuálně poskytuje americkým bankám, je kvantitativní uvolňování (QE), resp. nějaká jeho forma. Sám Fed uvádí, že program Bank Term Funding Program (BTFP) poskytuje půjčky. Samo o sobě platí, že půjčka není QE, jelikož QE je forma nákupu, forma swapu aktiv, konkrétně dluhopisu za likviditu.

Ještě před týdnem jsme v Evropě a ve Spojených státech řešili inflaci....

Guvernér České národní banky Aleš Michl byl nedávno hostem Vladimíra Kroce v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Některá jeho vyjádření a tvrzení nám však přišla natolik nepřesná, že jsme se rozhodli o nich vést polemiku.

Současný průběžný důchodový systém stojí na tom, že dnešní pracující odvádí část...

Finanční trhy v posledních týdnech otočily svůj směr a po dlouhé době...

Přestože vím, že investování a vztahy nejsou souměřitelné, možná nejsou v principu ani tak oddělené, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Nezávislost centrální banky je nesporně tou nejdůležitější podmínkou úspěšné realizace monetární politiky. Oddělení měnové politiky od proměnlivého politického rozhodování jí umožňuje tlumit nadměrné výkyvy v hospodářských fluktuacích, a působit tak proticyklicky.

Inflační očekávání jsou dle mého poslední strašák v boji s inflací. Nepochybuji, že s poklesem inflačních tlaků se inflace relativně brzy vrátí na úroveň kolem 5 procent. Jak dlouho se ale bude vracet na 2 procenta a jak stabilní ta nová dvouprocentní hladina bude, záleží do velké míry i na inflačních očekáváních. A zde mám pocit, že ČNB mohla a měla dělat víc.

Trh spekuluje o tom, kdo bude příští guvernér Bank of Japan. V pátek se objevila zpráva od serveru Nikkei, že nástupce Kurody nebude současný viceguvernér Amamiya, ale Kazuo Ueda, bývalý člen rady, který ji opustil v roce 2005. Poslední zmínka o něm na Bloombergu je z roku 2014, tudíž o jeho přístupu v podstatě nic nevíme.

Podíváme se na další slavnou akcii, která je doslova miláčkem retailového kapitálu. Od začátku roku dokonce posílila o 100 %. O jakou společnost se jedná?