Americká centrální banka nemá jediný důvod k tomu, aby polevila v nastaveném tempu zvyšování sazeb. Pokud bychom měli vyjít z historie, prostor pro výrazné a déle trvající navyšování úroků zůstává více než otevřený.

V následujících měsících nás podle všeho čeká smršť zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB a Bank of England. Nelze vyloučit, že se k dalšímu kolu navyšování sazeb přidají i další centrální banky v regionu.

Americká centrální banka ve středu doručí další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Očekáváme již třetí úpravu o 75 bodů v řadě. Vedle toho bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. Zajímat nás bude zejména výhled sazeb s ohledem na jejich potenciální vrchol v aktuálním úrokovém cyklu.

Evropská centrální banka se drží jestřábího naladění. Evropské inflační prostředí se nelepší, naopak jsou čím dál častěji zmiňovány sekundární inflační efekty. Úroky dále porostou, jejich transmise směrem k tržním sazbám běží dle hlavního ekonoma ECB téměř hladce. Na kurzu eura se to však nikterak výrazně neprojevuje. Důvody, proč tomu tak je, jsou dva.

Meziroční inflace ve Spojeném království v srpnu dle předběžných odhadů klesla poprvé za více než rok, když dosáhla hodnoty 9,9 %. Analytici finančních trhů očekávali meziroční růst o 10,2 % oproti 10,1 % naměřeným v červenci. Za poklesem hodnoty inflace stál, podobně jako v ČR a dalších zemích Evropy, pokles ceny pohonných hmot.

Srpnová inflace v USA sice klesla druhý měsíc v řadě, trhy ale čekaly významnější...

Česká meziroční míra inflace po více než roce klesla. Domácí ceny v srpnu oproti tomu loňskému rostly o 17,2 %, po čtrnácti měsících jsme se však dočkali nižší hodnoty než v předchozím měsíci. Efekt vyšší srovnávací základny hrál roli už v srpnu, v příštích měsících bude dále nabírat na důležitosti.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.

Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Dnes se všechna pozornost bude ubírat směrem k zasedání ECB. Dočkáme se zvýšení o 50, nebo 75 bazických bodů? Na tom se nemohou shodnout analytici ani finanční trhy. Překvapení jedním či druhým směrem tak pravděpodobně přinese zvýšenou volatilitu hlavního měnového páru. Doprovodný komentář a aktualizovaná prognóza budou pro budoucí vývoj eura neméně důležité.

Japonský jen pokračuje ve strmém propadu a vůči dolaru se posouvá nad důležitou rezistenci. Včerejší oslabení o více než dvě procenta poslalo jen nad hranici 144,00 USDJPY. Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a akomodativní měnová politika Bank of Japan podporují další oslabení měny vycházejícího slunce.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.

Srpnová data z amerického trhu práce ukázala jisté uvolnění. I přesto očekáváme, že Fed v září navýší sazby opět o 75 bodů. Dolar zpevnil na nejsilnější hodnoty za posledních dvacet let. Pomohlo mu i Rusko.

Efekt překvapení ze strany ECB u eura postupně vyprchává. Silný dolar opět přebírá otěže a spolu s eurem tlačí na dvoudekádní minima i japonský jen. Koruna je „caught between a rock and a hard place“.

Evropská inflace dosahuje rekordních hodnot. Příliš silné zpřísnění evropské měnové politiky umete cestu příchodu recese, příliš opatrná reakce povede k růstu inflace a ztrátě inflačních očekávání. Jak se ECB zachová? A jaký vliv budou mít jednotlivé scénáře na kurz eura a koruny?

Inflace v eurozóně dle předběžného srpnového odhadu dosáhla 9,1 % meziročně. Výsledek byl nad očekávání trhu. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB v podobně navýšení sazeb o 75 bodů na zářijovém zasedání.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla. Včera zveřejněné finální výsledky potvrdily ještě vyšší růst než předchozí odhady. Jedná se sice již o minulost a budoucí vyhlídky jsou velmi temné, i tak ale korunu data potěšila a pomohla jí na silnější úrovně.

Evropská centrální banka by na svém příštím zasedání 8. září měla minimálně zvážit razantní navýšení úrokových sazeb. Člen bankovní rady Martins Kazaks hovoří o potřebě navýšení minimálně o 50 bazických bodů. Z pohledu vývoje inflace v eurozóně by byl obhajitelný i násobně vysoký hike.

Letošní symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole se neslo ve znamení jestřábích komentářů potvrzujících pokračující boj s inflací. Guvernér Fedu Powell napravil své chyby a doručil jasné poselství stvrzující, že zvyšování sazeb rozhodně nekončí. Ve výsledku však nejvíce překvapila ECB, ve které sílí hlasy volající po ještě větší úpravě úroků, než jakou jsme viděli v červenci.

Americká inflace má svůj vrchol možná již za sebou. To však neznamená, že by centrální banka měla polevit v doposud prováděné politice. Takové by mělo být hlavní poselství, které by mělo zaznít od guvernéra Fedu Powella na letošním symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.