Včera jsme byli svědky zasedání Fedu a Polské národní banky, dnes nás čekají další dvě. O nastavení měnověpolitických podmínek bude rozhodovat Bank of England a z regionu domácí ČNB. Středoevropské centrální banky se snaží ukotvit inflační očekávání. Polská NBP, která se zvedáním sazeb zaspala, se nyní snaží dohnat své chyby.

Polská národní banka na předchozím zasedání přiznala, že již nelze přehlížet raketově zrychlující růst cen a poprvé zvýšila úrokové sazby. Fakt, že za vysokou inflací nestojí pouze přechodné faktory, bude na NBP nadále vyvíjet tlak k utahování měnověpolitických podmínek. Dnes očekáváme druhé po sobě jdoucí zvýšení sazeb.

Problém v podobě globálního růstu tempa nákazy koronavirem by zkomplikoval situaci na nabídkové straně a zhoršil tak už v současnosti špatnou situaci na poli výrobních vstupů. To by se projevilo jako silný proinflační tlak, který stále významná část zástupců Fedu a ECB považuje za přechodný.

Přetahovaná mezi trhy a centrální bankami pokračuje. Zatímco měnové autority sice přiznávají o něco delší trvání proinflačních tlaků, argumentaci vlivem přechodných faktorů neopouštějí. Trhy na tuto rétoriku ale neslyší a zaceňují poměrně agresivní utahování světové měnové politiky během příštího roku.

Spekulace o brzkém zvyšování sazeb centrálních bank vyspělých ekonomik nepolevují. Naopak. Americké ultrakrátké sazby zažívají ve srovnání s delšími zajímavý paradox, zatímco výnosová křivka si na delším konci prošla inverzí. Pravdou je, že ani trhy nejsou neomylné.

Na listopadovém jednání bankovní rady ČNB můžeme očekávat debatu v duchu zářijového zasedání, kdy došlo ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů.

Koruna oslabovala šestý den v řadě a od svých maxim ze září na páru s eurem oslabila o padesát haléřů. Výprodej rizikových měn pokračoval v celém regionu. Domácí měna má potenciál pro další oslabení, v delším období by se ale měla vrátit zpět na silnější úrovně.

Po delší pauze se rozjede další, letošní předposlední, vlna zasedání centrálních bank z vyspělých ekonomik. Ve čtvrtek ji odstartuje Evropská centrální banka, v jejímž případě nás budou zajímat tři hlavní otázky.

Aktuální tržní prostředí je pro korunu nebezpečné. Za domácí měnou sice stojí vidina rozšiřujícího se úrokového diferenciálu, tu však lze vzhledem k vývoji tržních sazeb považovat za zaceněnou. Do hry se tak dostávají především zahraniční proměnné, které nahrávají vyšším rizikům směrem ke slabší koruně. 

Nehledě na zářijové zpomalení, na silné proinflační tlaky bude zřejmě reagovat britská centrální banka.

Páté zvýšení sazeb, navíc doplněné o jestřábí komentář, a měna přesto oslabila. O kterou jde?

Pondělní obchodování se neslo v duchu korekce značných zisků akciových indexů z druhé poloviny minulého týdne. Hlavní měnový pár byl vůči této korekci vesměs rezistentní, když pokusy o prolomení 1,1600 EURUSD odmítal. Dnes ráno se pohybuje o 50 bodů výše. I přesto, že se euro nenechalo stáhnout do dalších ztrát, měny regionu se v průběhu celého dne odevzdaně posouvaly na slabší úrovně.

Sentiment amerických spotřebitelů se dle měření na univerzitě v Michiganu propadl na druhou nejnižší hodnotu od roku 2011. Američané se dle měření stále více obávají současných podmínek na trhu a dalšího vývoje ekonomiky.

Inflace jako riziko číslo jedna. Tak by se dal popsat sentiment světových trhů, kde sílí obava z pokračujícího růstu cen a na to navazující brzké akce ze strany centrálních bank z vyspělých trhů.

Včerejší obchodování se neslo v duchu lepší tržní nálady, když akciové indexy korigovaly předchozí ztráty a americké výnosy desetiletých vládních obligací se dostaly zpět pod hranici 1,6 %. Koruna se tak držela poblíž nejsilnějších úrovní od příchodu koronavirové krize a obchodovala se pod 25,40 EURCZK.

Zelené bankovky vůči společné evropské měně zpevňují už šestý týden v řadě. Na delším časovém horizontu má dolar sice dostatek místa pro další posílení, z kratšího pohledu bychom ale mohli být svědky jisté korekce. 

V září vzrostla inflace v České republice o vysokých 4,9 %. O osm desetin procentního bodu více než v srpnu. Zároveň jde o nejvyšší hodnotu od krizového roku 2008.

Vítězství koalice SPOLU a vidina spolupráce na nové vládě s Piráty a STAN je pro korunu pozitivní zpráva, zejména z perspektivy zahraničních investorů. Faktem ale je, že kurz domácí měny je historicky na politické dění poměrně „imunní“. Korunovou rally tudíž nečekáme, i proto, že to hlavní má česká měna teprve před sebou.

Polská centrální banka se rozhodla reagovat na silné cenové tlaky a ve středu zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 40 bazických bodů na 0,5 %. Po odmítavém postoji bankovní rady k utažení měnověpolitických podmínek v předchozích měsících se situace stala neúprosnou a Polská národní banka musela uznat, že aktuální inflace není tvořena pouze přechodnými faktory.

Od nejrazantnějšího zvýšení sazeb České národní banky od roku 1997 uběhl týden. Andreji Babišovi a Aleně Schillerové se vyšší úroky sice nelíbí, jednání bankovní rady ČNB je ale zcela správné a v souladu s mandátem cenové stability.