První červencový týden přinesl zkrácené domácí i zahraniční obchodování. Zatímco domácí obchodníci si ještě v úterý užívali pokračující volno, jejich zahraniční kolegové na evropských a amerických trzích už obchodovali. Tržní pohyby přitom ukázaly, že začátek prázdnin patří patrné averzi k riziku.

Dolarový index dosáhl během čtvrtka na tříměsíční maximum. Trhy vyhlíží výsledky non-farm...

Euro proti dolaru od začátku týdne pozvolna oslabuje a vyčkává na zásadní informace, které jeho další vývoj ovlivní koncem týdne.

Zlotý v květnu zaznamenal silnou rally, když na vlně optimismu ohledně více jestřábího...

Současná globální ekonomická situace nahrává měnám rozvíjejících se ekonomik, kam vedle České republiky patří také například Maďarsko, Mexiko, či Brazílie.

Minulý týden se nesl v klidném duchu, když trhy vstřebávaly jestřábí zasedání Fedu. Dolar na předchozí posílení navázat nedokázal a pohyboval se více méně do strany. Páteční data o tvorbě nových pracovních míst mimo sektor zemědělství udají směr červencového obchodování. Na domácí půdě nás kromě čtvrtečních výrobních PMI indikátorů nečekají žádná důležitá data.

Česká národní banka odstartovala proces úrokové normalizace. Guvernér Rusnok vyslal směrem k trhům jasně jestřábí signál. Bankovní rada je připravena zvyšovat úroky dokonce rychleji, než naznačuje aktuální prognóza. Jak se s tímto poselstvím popraly tržní sazby?

Po maďarské centrální bance se k zahájení cyklu utahování měnové politiky přidala Česká národní banka. Ta zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na úroveň 0,5 %. Repo sazba se dočkala změny po třinácti měsících, když loni v květnu ukončila razantní snižování o dva procentní body během dvou měsíců v reakci na příchod pandemie.

Maďarská národní banka jako první ze zemí Evropské unie zvýšila po vypuknutí pandemie úrokové sazby. Na úterním měnovém zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů na 0,90 %.

Americká centrální banka začala připravovat trh na snížení tempa nákupů aktiv. Příprava je to zatím velmi opatrná pouze s lehkými náznaky. Můžeme však předpokládat, že zmínky o tzv. taperingu budou čím dál častější, přičemž první vážná oznámení můžeme čekat v srpnu a v září.

Česká národní banka na svém červnovém zasedání, které je naplánované na středu, odstartuje proces úrokové normalizace. Od reakce kurzu toho však příliš nečekejme. Utahování měnové politiky totiž koruna již zacenila.

Během čtvrtka jsme na americké výnosové křivce pozorovali nárůst střednědobých výnosů a pokles těch dlouhodobých. Spread mezi pětiletým a třicetiletým výnosem krátce klesl až pod 120 bodů, viděli jsme tudíž ukázkové zploštění, a to až na úrovně z loňského listopadu.

Příští středu budeme svědky ostře sledovaného zasedání České národní banky. Ta by mohla poprvé od příchodu koronavirové krize zvýšit hlavní úrokovou sazbu. Hned několik členů bankovní rady se v posledních dnech k tématu vyjádřilo a vše nasvědčuje dlouhé debatě s těsným výsledkem.

Americká centrální banka na červnovém zasedání k žádným zásadním změnám měnové politiky nepřistoupí. I přesto bude středeční výstup zkouškou nejen pro guvernéra Powella, ale pro celý měnový výbor.

Česká národní banka patří v otázce měnověpolitické reakce na rostoucí inflaci k jestřábí menšině.

Pandemie sice neodezněla, světová ekonomika už ale zažívá obnovu, která bude patrně jedna z historicky nejrychlejších. Americká ekonomika má v tomto směru oproti zbytku světa náskok. Ukazuje se však, že onen návrat do předpandemického normálu nebude až tak hladký, jak se mohlo zdát před několika měsíci.

Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání dle očekávání nesáhla ke změně úrokových sazeb. Zástupci ECB dále sdělili, že banka bude pokračovat v tempu nákupu aktiv v rámci programu APP ve výši 20 miliard euro měsíčně. Objem nákupu aktiv v pandemickém programu PEPP zůstane významně vyšší ve srovnání s prvními měsíci tohoto roku.

Polská národní banka včera dle očekávání ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,1 %. Vysoká květnová inflace pravděpodobně donutí členy bankovní rady k jestřábímu tónu na zítřejší tiskové konferenci z důvodu zastavení růstu inflačních očekávání.

Koruna po třítýdenní pauze koketuje s opuštěním úzkého obchodního pásma. Z pohledu technické analýzy je prostor pro další posílení stále relativně omezený.

Vidina velké ekonomické obnovy v prostředí silně akomodativní měnové a fiskální politiky. To byl hlavní důvod růstu tržních sazeb v USA během prvního čtvrtletí. V jakých aspektech se situace od té doby změnila? A proč není americká výnosová křivka strmější?