Jan Berka

Jsme pravděpodobně jedna z nejmenších redakcí působící v českém mediálním prostředí. I tak jsme ale vždy vše zvládali dle našich představ, abychom si udrželi stabilní základnu čtenářů i inzerentů. Aktuálně jsme však narazili na maximální limit. Kolegyně Lenka odchází na mateřskou, proto hledáme nového parťáka nebo parťačku.

Koruna v závěru minulého týdne oslabila o zhruba padesát haléřů, a je tak nejslabší od poloviny března. Důvodem oslabení byla spekulace o příštím guvernérovi České národní banky. Zaznělo totiž jméno, které je spojeno s politikou nezvyšování sazeb. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl totiž doposud na všech měnověpolitických zasedáních hlasoval pro stabilitu úroků.

Česká národní banka dále navýšila hlavní úrokovou sazbu. Podstata rétoriky banky se od březnového zasedání příliš nezaměnila, nabyla však na vážnosti a urgenci dále jednat. Podle aktualizované prognózy čeká českou ekonomikou období výrazně slabšího růstu a vyšší inflace. Sazby přitom mohou jít dále nahoru.

Česká národní banka dnes doručí zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Podle našich odhadů by mohlo jít o jedno z posledních navýšení v rámci aktuálního úrokového cyklu. Debatovat by se mělo i o možnostech posílení koruny skrze intervence. K řízení kurzu však centrální banka nepřistoupí.

Inflace je příliš vysoká a trh práce extrémně napjatý. Těmito slovy zahájil guvernér americké centrální banky Jerome Powell tiskovou konferenci po květnovém zasedání měnového výboru. Banka dále zvýšila úrokové sazby a bude v tomto procesu pokračovat. Zároveň oznámila začátek snižování bilance.

Americká centrální banka dnes přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Trhy i my shodně očekáváme posun o půl procentního bodu. Vzhledem k úrovni úroků a síle inflačních tlaků jsme však teprve na začátku cyklu. Sazby budou dále navyšovány, odhady pomyslného vrcholu se přitom značně liší.

Aktuální trend světové měnové politiky se nese ve znamení post-covidové normalizace. Tu v minulém roce nastartovaly zejména měnové autority rozvojových trhů a postupně se přidaly ty z vyspělých. Výjimkou je Japonsko, kde měnová politika zůstává silně akomodativní. O poznání opatrnější přístup měla i centrální banka Švédska. Alespoň do minulého týdne. Švédské překvapení by se teď mohlo opakovat v Austrálii. A vyloučit nelze ani ECB.

Japonská centrální banka jde proti proudu. Zatímco většina světových měnových autorit ukončuje dobu akomodativní měnové politiky, v Japonsku zůstává vše beze změn. Ba co víc, Bank of Japan oznámila, že bude ještě více aktivní na dluhopisovém trhu, což dělá vrásky zejména „real money“ investorům.

Světové trhy již vstřebaly prvotní šok z informace, že Rusko utáhlo plynové kohoutky Polsku a Bulharsku. Hrozba, že se tak stane i u dalších zemí, zafungovala. Pomyslným vítězem může být ruský rubl. Nesmělo by však jít o měnu, která nám v podstatě nedává žádné relevantní signály.

Poslední zvýšení úrokových sazeb Evropská centrální banka doručila v roce 2011. Od té doby se úroky posunuly do záporu odpovídajícímu depozitní sazbě na -0,5 %. Vysoká inflace a její výhled však centrální banku nutí k prvnímu úrokového hiku za posledních více než deset let. Tržní výhled dokonce naznačuje, že by se úroky mohly během letoška přehoupnout do kladných čísel.

Vše nasvědčuje tomu, že se Evropská centrální banka letos přidá mezi ty, které zvyšují úrokové sazby. Evropská inflace je na historických maximech a v Radě guvernérů roste obava z dlouhého období vysoké inflace s dopady na inflační očekávání. Potřeba protiinflačních opatření proto sílí. ECB má však problém. Mimo cenovou stabilitu se začíná obávat fragmentace evropských trhů.

Česká národní banka minulý měsíc rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Navýšení o půl procentního bodu doplnilo historicky nejrychlejší cyklus rostoucích úroků, prostřednictvím kterého centrální banka reagovala na inflační tlaky. Současná úroveň sazeb na pěti procentech přitom není konečná. Úroky půjdou dále nahoru.

Americká centrální banka je na začátku úrokového cyklu. Ten by podle tržního očekávání mohl být nejenže historicky nejintenzivnější, ale také nejkratší. S utažením podmínek financování pomůže nárůst sazeb po celé délce výnosové křivky, zejména však delšího konce. Skrze reverzní efekt bohatství pak přispěje i akciový výprodej.

Bankovní radu České národní banky letos čekají změny. Nejvíce se spekuluje o tom, kdo nahradí současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, kterému na konci června končí druhý mandát. Prezident Zeman doposud žádné jméno nezveřejnil. Zeptali jsme se proto na názor ekonomických odborníků.

Evropská inflace opět posunula historický rekord na ještě vyšší hodnoty. Vysoko nad cílem Evropské centrální banky se nachází nejen celková, ale i jádrová inflace. Jejich výhled se přitom nelepší. Naopak. Z krátkodobého hlediska se maxima zřejmě dále posunou. Otázkou zůstává, co se stane z hlediska střednědobého. ECB podle nás tuto inflaci „nevysedí“.

Od 50. let minulého století platí, že každé recesi americké ekonomiky předcházela inverzní výnosová křivka. Avšak ne po každé inverzi přišla recese. Najdou se i falešné signály. Jisté je, že současné ekonomické prostředí snižuje pravděpodobnost tzv. hladkého přistání. A Fed si za to může částečně sám.

Česká národní banka pokračuje ve zvyšování sazeb. Bankovní rada na březnovém zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bodů, což ji posunulo na 5 %. Ekonomické prostředí je silně proinflační, centrální banka má však dobré postavení díky předchozímu zvyšování úroků. Prostor pro jejich další úpravu stále existuje, uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Dopady války na Ukrajině mají povahu nabídkového stagflačního šoku, který centrální banky zastihl v prostředí silných globálních inflačních tlaků. Výhled inflace se zvyšuje, u růstu naopak snižuje. Mnohé měnové autority již byly nuceny přistoupit k intervencím. A tento režim jen tak nezmizí.

Víra ve FinTech roste. Válka na Ukrajině mnoha lidem otevřela oči právě v oblasti finančních technologií. Domácí prostředí se stále vyvíjí. FinTech by se mohl stát jedním z pilířů transformace české ekonomiky. Talenty máme, vše je potřeba uchopit tak, aby Česká republika nebyla montovnou, ale mozkovnou.

Aktuální týden bude oproti tomu minulému mnohem akčnější. Čeká nás zveřejnění klíčových dat na obou stranách Atlantiku. Hlavní roli přitom bude mít inflace. Na domácí půdě pak Česká národní banka rozhodne o sazbách. Z technického pohledu nás čekají poslední dny rebalance portfolií před koncem kvartálu.