Jan Berka

Česká národní banka ponechala dle očekávání úroky beze změny. Rizikem jsou perzistentní ceny služeb, nad očekávání silnější vývoj mezd i nejbližší vývoj inflace, který ji pravděpodobně dostane nad horní hranici tolerančního pásma. Poté by se však měla vrátit pod ni. V únoru očekávejme další rozhodování mezi snížením sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich stabilitou.

Americká centrální banka doručila dle očekávání snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Aktualizovaná prognóza ukázala pomalejší pokles sazeb, i přesto, že se výhled inflace nachází v roce 2025 a 2026 nad úrovní inflačního cíle. Trh proto oprávněně spekuluje o tom, že by snižování úroků mohlo být ve výsledku ještě opatrnější než avizovaných 50 bodů v příštím roce.

ECB snížila sazby o 25 bodů. Debatovalo se i o úpravě o 50 bodů, nakonec byl zvolen opatrnější krok. Doprovodný komentář už neobsahuje zmínku o potřebě restriktivní měnové politiky. Snižování úroků bude pokračovat.

Švýcarská centrální banka doručila čtvrté snížení sazeb v letošním roce. Tentokrát však sáhla rovnou po půl procentním bodu. To bylo pro většinu trhu překvapení, proto rychlé oslabení franku.

Co všechno se může v roce 2025 pokazit? A jak se na to (ne)dokážeme připravit? To jsou dvě hlavní otázky, které by si měl položit investor i spekulant. A položíme si je i my během dalšího speciálního vydání webináře služby RoklenFx!

Koruna se veze na vlně predikce opatrné úpravy úrokových sazeb centrální banky. Kurz se posunul směrem k hranici 25,00 za euro, k čemuž přispěla úprava tržního výhledu směrem k vyšším úrokům. To vše navzdory listopadové prognóze ČNB, která ukazuje mnohem rychlejší pokles sazeb.

Cena bitcoinu poprvé v historii překonala hranici sto tisíc dolarů. Ukazuje se, že nejznámější kryptoměna má stále z čeho čerpat, k čemuž v posledních týdnech přispěla zajímavá kombinace faktorů. Její potenciál může být ještě větší. Podle nás ale nespočívá v adopci bitcoinu jakožto alternativního platebního prostředku, nýbrž někde jinde.

Devizovým trhům bude v roce 2025 vládnout dolar! To je myšlenka, se kterou do nového roku vstoupí většina investičního světa. Fundamentálně je správně, zejména bavíme-li se o srovnání s eurem a s rizikovými měnami, což zahrnuje i korunu. Rizika spojená s tímto smýšlením jsou však nezanedbatelná. 

Rizika dalšího výprodeje francouzských státních dluhopisů sílí. Ve hře je hlasování o nedůvěře vládě, které by mohlo znamenat hrozbu ještě vyšších výnosů těchto bondů. Desetiletý francouzský výnos se minulý týden poprvé od roku 2012 dostal na úroveň 90 bodů nad německým instrumentem stejné splatnosti. Dnes se pak poprvé v historii krátce dostal nad úroveň výnosu řeckého desetiletého bondu.

Evropská ekonomika potřebuje nižší sazby. Potvrzuje to nejen pokračující dezinflační trend, byť v závěru roku krkolomnější, stejně tak množící se signály slabšího ekonomického růstu, včetně rizik spojených s americkou celní politikou. Na zrychlení tempa snižování úroků na posledním letošním zasedání ECB to sice nevypadá, pravděpodobnost přesunu měnové politiky z restriktivní do akomodativní v příštím roce ale roste.

Relativně prázdný ekonomický kalendář bouřlivějšímu obchodování příliš nenahrává. Platí to i pro dluhopisový trh, na kterém se volatilita uklidnila poté, co raketově vystřelila v době kolem amerických prezidentských voleb. Rizika vyšších výnosů však nezmizela. Z posledních cenových pohybů jsme schopni identifikovat, kde se usídlila poptávka, minimálně u delšího konce výnosové křivky.

Aktuální týden je na data slabý. V pondělí jsme viděli oslabující dolar a americké výnosy, které z původního mírného růstu nakonec obrátily do smíšených čísel. Sentiment volebního vítězství Donalda Trumpa oslabil, ale nezmizí. Trh se postupně začne opět soustředit na to hlavní, což je nastavení americké měnové politiky a její výhled.

Co bychom měli vědět pro další epizody, kdy bude použito QE? Laťka, kdy by měl být tento nástroj použit, by měla být výše, než tomu bylo v minulosti.

Americká ekonomika nevysílá signály, kvůli kterým by Fed musel spěchat se snižováním sazeb. Centrální banka očekává, že se inflace bude dál udržitelně posouvat k inflačnímu cíli, byť její cesta nebude přímočará. Některé oblasti inflace si ještě musí projít celkovou normalizací. Trh práce si prošel ochlazením a je ve stavu, kdy není zdrojem výrazných proinflačních rizik.

Kurz dolaru se postupně blíží k otestování hranice 1,0500 za euro. Proti koruně prolomil úroveň 24,00 a několik haléřů ještě přidal. Proč? A může tento pohyb pokračovat?

Americké výnosy si po včerejším výsledku inflace za říjen prošly poklesem. Klesaly především střední splatnosti reagující na rostoucí pravděpodobnost pokračujícího procesu snižování sazeb Fedu. Mnohem zajímavější byl ale vývoje na dlouhém konci křivky, kde se podepsala znovuotevřená debata o neutrální úrokové sazbě.

Vítejte ve světě vyšších úrokových sazeb a výnosů! Přispěje k němu nejen nad očekávání silná americká ekonomika, ale i očekávaná Trumpova politika vyznačující se proinflačními riziky. Medvědí napřímení americké výnosové křivky může pokračovat i se všemi riziky spojenými s tímto pohybem.

Čtvrtek byl dnem rozhodnutí centrálních bank. Naprostá většina z nich doručila očekávané snížení sazeb, na žádná zásadní překvapení tak nedošlo. Komentáře, které zazněly nám pomohou formovat očekávání budoucího postupu. Nejvíce nás přitom zajímají dvě konkrétní centrální banky, ČNB a americký Fed. Co mají aktuálně společného a v čem se výhledově mohou rozejít?

Donald Trump bude (opět) prezidentem Spojených států amerických. Poté, co bylo jeho zvolení potvrzeno čísly, se blonďatý státník nechal slyšet, že Amerika sníží daně a bude splácet dluhy. Ještě aby ne. Pan staronový prezident jen zapomněl dodat, že ono splácení bude probíhat prostřednictvím emise nového dluhu. O snižování jeho celkové výše za současné situace, ba dokonce i výhledu, nemůže být řeč.

Američané v prezidentské volbě dovolili. Teď probíhá sčítání hlasů, které naznačuje rostoucí šance staronového prezidenta Donalda Trumpa. A trhy na to reagují.