Vzhledem k útoku Ruska na Ukrajinu jsou jedním z hlavních témat posledních dní sankce proti Rusku. Řada sankčních opatření miřících ze všech koutů světa byla už k dnešnímu dni zavedena.

Geopolitika nepatří mezi přátele měnové politiky. Obzvláště to platí v době, kdy centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik desítek let. Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s rychlým růstem cen?

Současná turbulentní situace na Ukrajině zvýrazňuje rizika vývoje na měnových trzích. Vedle toho lze očekávat reakci dalších světových centrálních bank na stále vysokou inflaci.

Nejhorší možný scénář - ruská invaze na Ukrajinu - se naplňuje. Odsuzujeme tuto agresi a v tomto dokumentu se snažíme analyzovat ekonomické důsledky a dopad na finanční trhy.

Ruská invaze na Ukrajinu se citelně podepsala na rizikových aktivech. Mezi ně řadíme i měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Vyhrocení geopolitické situace domácí měnu oslabilo na nejslabší hodnoty od konce prosince. Rizika, minimálně z krátkodobého hlediska, zůstávají na straně dalšího oslabení.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Výbuchy se ozývají v řadě ukrajinských měst, včetně hlavního. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. Na trzích jsou vidět první silné výprodeje. Největší tlak čekejme u rizikových aktiv. Poptávka naopak sílí po bezpečných přístavech jako je zlato nebo dolar.

Jak by vypadal jeden den bez dat ze satelitů? I když to tak nevypadá, vesmír není něco vzdáleného a abstraktního bez jakéhokoli dopadu na náš běžný život. Bez vesmírných dat bychom nebyli schopni používat navigaci, cestování letadlem by bylo méně bezpečnější, a dokonce by byla narušeno i hladké fungování finančních transakcí.

Loňský turbulentní rok přinesl několik překvapení i rekordů, kartami ale výrazně zamíchala Česká národní banka svým razantním zvyšováním sazeb. Jaké trendy ve finančním sektoru přetrvají a na jaké změny bychom se měli připravit? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Roklen24 Jiří Havrlant, CEO finančně-technologické firmy Chytrý Honza.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.

Už je to tady! Tentokrát ale nejde o radostné zvolání demonstrantů během sametové revoluce, ale spíše ustrašené povzdechy spotřebitelů energií nad nejnovějšími složenkami, které už jen stvrdily dřívější negativní prognózy.

Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Meziroční spotřebitelská inflace v lednu 2022 dosáhla 9,9 % a v nejbližších měsících pravděpodobně dočasně překoná 10% procentní hranici. Jak dlouho inflační vlna potrvá a co dělá Česká národní banka pro to, aby otočila vývoj růstu cen zpět ke 2% inflačnímu cíli, je téma pro ředitele sekce měnové Petra Krále.

Před třemi týdny došlo k největšímu týdennímu poklesu za poslední dva roky. Minulý čtvrtek došlo k největšímu letošnímu jednodennímu poklesu cen akcií. Index DJIA klesl o 1,78, S&P 500 o 2,12 % a Nasdaq Composite o 2,88 %. Došlo k poklesu 85 % akcií indexu S&P 500. Toto je vývoj cen akcií indexu S&P 500.

Rusko v posledních letech podniklo několik vojenských tažení: v Zakavkazsku (2008); na Krymu (2014), a v Sýrii (2015). Anexe Krymu tak poskytuje pohled na makroekonomické důsledky současné geopolitické situace na Ukrajině.

Je to přesně týden od reportu lednové inflace, která překonala konsensus trhu i prognózu centrální banky. Kurz koruny se za tu dobu posunul k silnějším hodnotám, k čemuž přispěla i obnovená debata o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Rizikem zůstává rusko-ukrajinský spor, byť z vývoje domácí měny vyplývá, že se na jejím posunu v závěru minulého týdne výrazněji nepodepsal.

Tento článek poskytuje bližší pohled na trojí význam tzv. evropského plánu na podporu oživení (NGEU), a to jako největšího fiskálního transferu v dějinách EU, jako novinky na evropských finančních trzích a jako nástroje pro transformaci evropské ekonomiky.

Prázdný ekonomický kalendář ve čtvrtek způsobil, že se trhy nadále soustředily na dění na ukrajinsko-ruské hranici. Dle dostupných zdrojů se situace vyhrocuje a ve čtvrtek ráno měly padnout první výstřely.

Mapy už dávno neslouží pro pouhou navigaci pro přesun z místa A do místa B. Díky rychle rostoucímu množství dat se významně rozšiřují možnosti jejich použití.

Fed, trhy a „chlupatá housenka“. V dnešní situaci je toto spojení jedno z nejdůležitějších. Říká nám totiž, že ne každé očekávání se v realitě nakonec vyplní.

Výdaje rozpočtu za tři roky vzrostly o 395 miliard korun. Hlavní příčinou nárůstu byly mandatorní výdaje, stojí v nedávné studii think thanku IDEA při Cerge-EI, která se zabývá srovnáním návrhu rozpočtu na rok 2022 s předpandemickým rozpočtem z roku 2019. Jeden z jejích autorů Daniel Kolář vidí velký potenciál rozpočtových úspor v digitalizaci, propojení agend a zjednodušení procesů. To je však něco, co se nestihne za dva měsíce.