Koruna vstoupila do nového roku přímo ukázkově. Z měn regionu střední a východní Evropy je hned po maďarském forintu druhou nejvíce posilující proti euru. Novoroční zpevnění českou měnu posunulo až na nejsilnější hodnoty za posledních téměř deset let. Nikterak závažně ji neohrozil ani jestřábí Fed, který se negativně podepsal na ostatních rizikových měnách a letos patří mezi největší hrozby aktiv rozvojových trhů.

Trhy během čtvrtečního obchodování vstřebávaly jestřábí výstup zápisu z prosincového zasedání Fedu. Akciové indexy sice zkorigovaly původní ztráty, stále se ale nachází minimálně o procento níže oproti maximům z první poloviny týdne. Dolar odevzdal část svých zisků. Měnám regionu se nadále dařilo.

Zápis z prosincového zasedání americké centrální banky potvrdil připravenost urychlit proces měnověpolitické normalizace. Předpokládáme, že Fed doručí první zvýšení sazeb už v březnu. Ve druhé polovině roku pak zahájí proces snižování bilance, tzv. kvantitativní utahování.

Česká koruna včera zpevnila pod 24,70 za euro. Na aktuálních hranicích se nachází kombinace silných technických hranic podpory, přes které se koruně bude dostávat složitěji. Domácí měna je aktuálně překoupená nejvíce od loňského února. Zkoriguje zpět k hranici 25,00 EURCZK, nebo je pravděpodobnější posun ve směru 24,50 EURCZK?

Samotný Erdogan na začátku tohoto týdne prohlásil, že se Turecko přesouvá do jiné ekonomické ligy. Toto tvrzení je celkem přesné. Bohužel na úkor samotných Turků, zejména těch nejchudších…

Světové trhy se po svátečním režimu vrátí do běžného obchodování. S návratem likvidity se do hry vloží i strategie navazující na hlavní témata letošního roku. Těch si z toho předešlého odnášíme hned několik. Nejzásadnější podle nás bude, a to jak na domácím, tak i zahraničním poli, inflace a na ni navazující měnová politika.

Většina posledního obchodního týdne letošního roku se nesla v duchu posilující koruny. Domácí měna se během včerejšího dne krátce dostala pod hranici 24,90 za euro. Na těchto úrovních se obchodovala v únoru 2020 před vypuknutím pandemie. Předtím šlo o hodnoty naposledy spatřené v roce 2012.

Polský zlotý se v závěru roku pohybuje v okolí 4,60 EURPLN. V letošním roce vůči euru mírně ztrácel, v tom příštím by už však mohl mít navrch.

Prosincový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukazuje zlepšení nálady v České republice o 0,3 bodu proti listopadu. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu rostl i přes rozdílný vliv jeho složek – důvěry podnikatelů a důvěry spotřebitelů.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Česká národní banka na středečním zasedání dle očekávání navýšila úrokové sazby. Navýšení činilo 100 bazických bodů, což bylo o 25 bodů nad očekáváním trhu, a dvoutýdenní repo sazba je tak v ČR na úrovni 3,75 %. Navyšování úrokových sazeb bude pokračovat v dalším roce, kdy ČNB jistě překoná hranici 4 %. Koruna se v reakci na navýšení sazeb posunula blíže k hranici 25,00 za euro.

Dnes nás čeká poslední letošní měnověpolitické zasedání České národní banky. Po divokém roce, kdy základní úroková sazba zaznamenala nárůst o 2,5 procentního bodu, nás čeká další krok ve směru dosažení, ba přímo překonání, neutrální sazby. Trhy se shodují na zvýšení o 75 bazických bodů, my nevylučujeme ještě výraznější posun.

Rychlé šíření mutace omikron v Evropě a spekulace o síle vakcín proti této mutaci vnesly na trhy další vlnu nervozity. Ta se projevila ve výprodeji rizikových aktiv, včetně měn. Zatímco procyklické měny okamžitě oslabily, měny regionu odolávaly většinu dne. Nakonec ale i je zasáhl výprodej. Koruna se tak před zasedáním ČNB posunula krátce až téměř k 25,30 za euro.

Rada České národní banky se ve středu 22.12. sejde na posledním letošním zasedání. Co můžeme od zasedání čekat? V kontextu rozhodnutí ČNB v posledním půl roce, vývoji situace, očekávání trhů a vyjádření jednotlivých zástupců bankovní rady v Roklenu předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb v rozmezí mezi 75 až 100 bazickými body.

Týden plný měnověpolitických zasedání se blíží ke konci. Po středečním Fedu včera zasedala britská a evropská centrální banka. Zatímco ECB dle očekávání ponechala sazby beze změny, na ostrovech jsme byli svědky překvapení ve formě 15bodového zvýšení základní úrokové sazby.

Letošním specifikem evropské měnové politiky jsou komentáře od neveřejných zdrojů. Po téměř každém zasedání byla agenturou Bloomberg nebo Reuters zveřejněna informace od zdrojů blízkých Radě guvernérů týkající se rozhodnutí.  A tento týden jsme se dočkali ještě dříve. Anonym promluvil pouhé dva dny před měnověpolitickým rozhodnutím.

Dnes večer nás čeká americká měnověpolitická tečka za rokem 2021. Fed sice ponechá úrokové sazby beze změny, urychlí však program ukončování nákupů aktiv. Vedle toho představí aktualizovanou prognózu, která by měla potvrdit výhled dvou kol navyšování úroků v příštím roce.

Měny regionu na začátku týdne oslabovaly. Na data nezáživný vstup do nového týdne se nesl v duchu mírného posílení dolaru, poklesu akciových trhů a slabších rizikových měn.

Americká inflace se v listopadu posunula na nejvyšší úrovně za téměř 40 let. Potvrzuje se, že inflační tlaky jsou plošné, což umocňuje potřebu urychlení normalizace měnové politiky s důrazem na první postcovidové zvýšení sazeb. Americké výnosy i přesto v pátek klesly. Proč?

Pandemie, inflace, měnová politika. To jsou tři hlavní témata, která řeší světové trhy. Nervozita z nové mutace viru Covid-19, jak se zdá, opadla. Do popředí se tak dostává inflace ve spojení s měnovou politikou, v čele s americkou ekonomikou a Fedem. Tolik očekávaný jestřábí výstup z prosincového zasedání totiž může ještě více umocnit problém, na který dlouhodobě poukazuje tvar americké výnosové křivky.