Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Rusko v posledních letech podniklo několik vojenských tažení: v Zakavkazsku (2008); na Krymu (2014), a v Sýrii (2015). Anexe Krymu tak poskytuje pohled na makroekonomické důsledky současné geopolitické situace na Ukrajině.

Je to přesně týden od reportu lednové inflace, která překonala konsensus trhu i prognózu centrální banky. Kurz koruny se za tu dobu posunul k silnějším hodnotám, k čemuž přispěla i obnovená debata o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Rizikem zůstává rusko-ukrajinský spor, byť z vývoje domácí měny vyplývá, že se na jejím posunu v závěru minulého týdne výrazněji nepodepsal.

Prázdný ekonomický kalendář ve čtvrtek způsobil, že se trhy nadále soustředily na dění na ukrajinsko-ruské hranici. Dle dostupných zdrojů se situace vyhrocuje a ve čtvrtek ráno měly padnout první výstřely.

Fed, trhy a „chlupatá housenka“. V dnešní situaci je toto spojení jedno z nejdůležitějších. Říká nám totiž, že ne každé očekávání se v realitě nakonec vyplní.

Od pátečního večera, kdy se riziko ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšilo, jsou finanční trhy extrémně citlivé na jakékoliv zprávy o tomto sporu. Většina ekonomických dat tak jde stranou. Do té doby, než dojde k vyřešení celé situace, větší změnu nečekejme.

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Svět obchází inflace, která postupně kosí očekávání trhu i centrálních bank. Lednová...

Česká národní banka počátkem února zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Strmý nárůst sazeb dospěl konce a s ním by měla přijít i snižující se volatilita měnového kurzu. Koruna od výplachu spojeného s příchodem pandemie vůči euru posílila o více než 13 %. Ve zbytku roku by však měla posilovat jen mírně. Vyloučeno není ani její oslabení.

Americká inflace za leden spustila něco, co jsme na trzích dlouho neviděli. Dojde Fedu, jak moc je za křivkou, a přistoupí tak k mimořádnému zvýšení sazeb? Tento scénář určitě nelze vyloučit.

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje.

Komoditní měny patřily během příchodu pandemie na začátku roku 2020 k těm nejvolatilnějším.

Koruna a krátké korunové tržní sazby si po únorovém rozhodnutí České národní banky prošly korekcí. Zatímco sazby se postupně přizpůsobují aktualizované prognóze, domácí měna se vrátila na dráhu posilování, a smazala zhruba polovinu pohybu ze závěru minulého týdne.

Centrální banky vyspělých ekonomik budou během dvou let zvyšovat úrokové sazby. Příští měsíc úroky zvýší americký Fed. Po únorovém zasedání zesílily i tržní sázky na hike ze strany ECB už v letošním roce.

Prognóza ČNB předpokládá, že koruna bude v roce 2022 postupně posilovat. Kurz by se dle výhledu měl ve druhém čtvrtletí roku dostat a ustálit pod hranicí 24,00 za euro.

Evropské peněžní trhy sázejí na zvýšení sazeb ECB už v letošním roce. V těchto sázkách se promítají zahraniční i domácí faktory. Guvernérka Lagardeová bude dnes nepochybně pod palbou otázek týkajících se především evropské inflace. Trhům s předpokladem přechodného zvýšení evropských cen totiž evidentně dochází trpělivost.

Česká republika dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 růstu ve výši 3,6 %. Odhady ukazují na zrychlení proti třetímu kvartálu, i přestože výhledy hrozily stagnací, či přímo zpomalením ekonomiky. Výsledek ekonomiky nad očekáváním se už po zveřejnění dat začal projevovat v kurzu koruny, která začala mírně posilovat.

Pondělní obchodování přineslo slušné zisky akciových indexů spojené s oslabujícím dolarem a stagnací delších splatností amerických výnosů. Obecně tak byla nálada nakloněna ve prospěch rizika, což potvrzovala i koruna, která posílila téměř o 20 haléřů k hranici 24,30 EURCZK.

Bankovní rada Česká národní banky na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Přikročit by měla k dalšímu nestandardnímu kroku o velikosti 75 bazických bodů. Aktualizovaná prognóza pak ukáže ještě silnější proinflační prostředí. S případným dalším zvyšování úroků už však banka bude opatrnější.

Za předpokladu, že bude následován očekávaný směr měnové politiky ČNB v podobě dalšího utahování, pokračování obnovy evropské ekonomiky a všeobecně dobrého sentimentu na globálních trzích, lze očekávat další posílení koruny. Tento scénář však není bez svých rizik, kterých je v současnosti hned několik.