Jan Berka

Japonsko bylo na konci minulého roku jednou z nejvíce skloňovaných zemí napříč finančními médii. Postaralo se o to překvapení od Bank of Japan, která bez jakékoliv předchozí komunikace rozšířila pásmo cílení výnosové křivky. V okamžiku se rozjely spekulace o dalších úpravách vedoucích k méně akomodativní měnové politice. Nejvíce se projevily na dluhopisovém trhu a na kurzu jenu.

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Fed se ve své nedávné studii zaměřil na otázku dopadů utažení měnové politiky na zahraniční ekonomiky. Tzv. spillover efekt vysvětluje a dokazuje na základě tří kanálů a dvou modelů. Jaký je výsledek?

Centrální banky byly téma číslo jedna letošního roku. V tom příštím jejich akčnost může polevit. Záležet bude především na tom, zda se dočkáme tolik očekávané recese, a pokud ano, zda bude mělká, nebo hluboká. Do hry může rovněž vstoupit otázka fungování trhů. Co tedy čekat od centrálních bank v roce 2023?

Máme tu závěr kvartálu, a dokonce roku, nízkou likviditu, kdy až dnes se začíná obchodovat na všech trzích. Do toho se objevují další zprávy o uvolnění čínských protipandemických opatření.

Banka Deutsche Bank představila dva scénáře, které by mohly urychlit konec cílení výnosové křivky ze strany Bank of Japan. Přidala i časovou osu klíčových událostí od ledna do dubna. Zahrnuje nejen dění v Japonsku, ale i Fed mající potenciální dopad především prostřednictvím kurzu dolaru.

Japonská centrální banka se v závěru roku postarala o překvapení v podobě úpravy prováděné měnové politiky. Zatímco trhy se relativně rychle uklidnily, emoce doznívají pomaleji. Bank of Japan si vysloužila kritiku od bývalých zaměstnanců i představitelů oficiálních institucí. Co japonské překvapení znamená pro příští rok? 

Česká národní banka na letošním posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny....

Trh vzal rozšíření tolerančního pásma u cílení výnosové křivky ze strany Bank of Japan jako jestřábí překvapení. Guvernér Kuroda ale rétorikou nadšení brzdí. Jeho komentáře naznačují, že dnešní úprava má být spíše úlevou s ohledem na fungování bondového trhu (volatilita, likvidita, tvar výnosové křivky) než signál směrem k výraznějšímu měnověpolitickému obratu.

Během včerejšího dne jsme psali o tom, že japonská centrální banka by mohla v roce 2023 doručit úpravu měnové politiky. Bank of Japan se však evidentně rozhodla doručit vánoční překvapení, když onu, sice malou, ale velmi důležitou, úpravu provedla jen pár hodin po našem textu. Vánoční klid na trzích se tak o nějakou dobu posouvá.

Bank of Japan sice na svém zítřejším zasedání úroky nezvýší, její politika bude ale nepochybně jedním z předních témat příštího roku.

Tržní výhled vrcholu evropských sazeb v cyklu se po včerejšku posunul nad 3 %, kde se naposledy nacházel v září. Pohyb až k 4 % vyloučit nemůžeme. Potvrzují to aktualizované výhledy velkých bank. JP Morgan a Societe Generale revidovaly výhled z 3 % na 3,75 %, Goldman Sachs pak na 3,25 %.

Doba, kdy se šéfka ECB Christine Lagardeová popsala jako „moudrá sova“, je pryč. Na dnešním zasedání jsme byli svědky velmi silného jestřábího tónu, který překopal dosavadní tržní výhled evropských sazeb směrem vzhůru.

Americká centrální banka zvýšila sazby dle očekávání o půl procentního bodu. V rámci aktualizované prognózy posunula odhadovaný vrchol úroků v cyklu nad hranici pěti procent. Zároveň otevřela prostor pro potenciální debatu o ještě pomalejším tempu úprav sazeb na příštích zasedáních.

U americké výnosové křivky došlo na býčí zploštění. Krátké a střední sazby reflektují výhled sazeb Fedu a jejich vrchol v cyklu, zatímco ty dlouhé klesly. Jejich pokles dokonce vyústil až v nejhlubší inverzi výnosové křivky od 80. let. Kdo nakupuje americkou duraci? A může být trend klesajících dlouhých sazeb ještě obrácen?

Evropské i americké úrokové sazby budou tento týden opět navýšeny. Evropská centrální banka i Fed tím završí letošní rok, který se nesl ve znamení jednoho z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování úroků. Jejich vrcholu v aktuálním cyklu však ještě dosaženo nebude. Trhy bude přitom nejvíce zajímat, kam až by se sazby během příštího roku mohly vyšplhat.

Jak moc restriktivní je aktuální nastavení měnové politiky? To je zcela zásadní...

Největší přecenění jsme viděli na dlouhém konci výnosové křivky u nejdelších splatností reagujících na zhoršující se ekonomický výhled. Dluhopisový trh nám v podstatě říká, že Fed se zvyšováním sazeb buďto brzy skončí, nebo je naopak dále zvýší až na pět procent, což se však ukáže jako dlouhodobě neudržitelná úroveň, proto bude muset brzy, a možná i rychle, snižovat.

Inverze americké výnosové křivky se prohlubuje a s tím i strach z...

Odrážejí kurzy veškeré tlaky? Otázka na, kterou se zaměřil newyorský Fed, a do své analýzy začlenil i korunu. Vychází přitom ze současného prostředí globálně silného dolaru a devizových intervencí. Na skupině 20 zemí se snaží ukázat, jak moc jejich měny (ne)reflektují tlaky působící na kurz v obou směrech.