Bariéra vstupů do e-commerce je extrémně nízká. Firmy si ale neuvědomují, že je to bariéra úspěchu, která je velmi, velmi vysoká. V českém prostředí aktuálně funguje 40-50 tisíc e-shopů, z toho většina spadá pod malinkaté e-shopy s obratem pod milion ročně. Do hry ale postupně vstupují velcí kamenní hráči, kteří si uvědomili, že pro ně online nemůže být okrajovým kanálem.

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí. Ceny rostly i v USA, kde meziroční růst cen dosáhl 6,2 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více, než bylo očekáváno.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (UN FAO) dosáhly světové ceny potravin minulý měsíc nového 10letého maxima.

Opět se nacházíme v době, kdy sílí kritika měnové politiky. Nevztahuje se pouze k České národní bance, ale i k ostatním měnovým autoritám, zejména k těm největším, u nichž je měnověpolitický přístup extrémně opatrný. A právě to je vzhledem k současné inflační situaci trnem v oku mnoha lidí. Bohužel, ve velké většině případů je tato kritika spojená s neznalostí.

Po divokém týdnu plném zasedání centrálních bank, které přinášely jedno překvapení za druhým, jsme momentálně v polovině o poznání klidnějšího týdne. Euro se včera pokoušelo posunout nad hranici 1,1600 EURUSD, jeho pokusy ale nebyly úspěšné. Měny regionu v ranních hodinách posilovaly, všechny ale nakonec uzavřely poblíž otevíracích hodnot.

Co nového se odehrálo ve FinTech světě? Vznikla nová spolupráce gigantů, byl zveřejněn dokument, který by neměl uniknout žádnému fanouškovi finančních technologií, a nakonec, na Slovensku vznikl FinTech Hub.

Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

Situace je zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb ČNB, nad očekávání trhu, výrazně neposílila.

V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.

Rychle zvýšit sazby, aby vzápětí zase klesly? Tak riskantní krok si členové bankovní rady ČNB na triko nevezmou.

Situace na amerických trzích nahrává akciovým investorům. Ti od začátku října sbírají zisky s tím, jak hlavní akciové indexy posouvají svá historická maxima pomalu ze dne na den. Dluhopisoví investoři jsou na tom opačně. Závěr minulého týdne jim ovšem zlepšil náladu, byť důvod pozorovaného pohybu nemusel být každému zcela jasný.

Bankovní rada zvýšila na svém listopadovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 2,75 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. Ta očekává, že inflace se dále významně zvýší a začátkem příštího roku se přiblíží 7 %.

Aktuální týden se nesl ve znamení měnověpolitických překvapení. Některá byla větší, jiná o něco menší, což se nutně projevilo i v reakci trhů. Charakteristickým znakem je rozdíl v přístupu k měnové politice v rámci vyspělých ekonomik a těch spadajících mezi tzv. emerging markets.

Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.

Manažeři po padesátce nepatří do starého železa a startupy nejsou jen pro mladé, shodují se headhunter Michal Vajskebr a investor do startupů Petr Šíma. „Vstupujeme do období fluidních vztahů,“ tvrdí.

Včera jsme byli svědky zasedání Fedu a Polské národní banky, dnes nás čekají další dvě. O nastavení měnověpolitických podmínek bude rozhodovat Bank of England a z regionu domácí ČNB. Středoevropské centrální banky se snaží ukotvit inflační očekávání. Polská NBP, která se zvedáním sazeb zaspala, se nyní snaží dohnat své chyby.

Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech.

Americký Fed se ocitl pod novou palbou kritiky. Na vině však není měnová politika, nýbrž kauza týkající se jejich zřízenců.

Polská národní banka na předchozím zasedání přiznala, že již nelze přehlížet raketově zrychlující růst cen a poprvé zvýšila úrokové sazby. Fakt, že za vysokou inflací nestojí pouze přechodné faktory, bude na NBP nadále vyvíjet tlak k utahování měnověpolitických podmínek. Dnes očekáváme druhé po sobě jdoucí zvýšení sazeb.

Revize měnové politiky probíhající v poslední době v několika významných centrálních bankách se zaměřily mimo jiné na to, jak nejlépe formulovat inflační cíl. Jedním z aspektů formulace inflačního cíle je jeho specifikace jako bodu či intervalu.