Instrument

Koruna proti euru zpevnila. Dokonce krátce na hodnoty naposledy dosažené před ruským napadením Ukrajiny. Otázkou je, zda za posílením stojí ekonomické fundamenty, nebo jde o „umělý“ pohyb. Předpokládáme, že lví podíl nese druhá varianta. Obměněná bankovní rada šlápla na intervenční plyn. Dost možná i proto, aby měla prostor pro srpnovou stabilitu sazeb.

Rada Evropské centrální banky ve čtvrtek rozhodla v souladu se svým mandátem udržovat cenovou stabilitu, která je určena 2% inflačním cílem na střednědobém horizontu, o navýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Trhy přitom očekávaly na základě vyjádření zástupců ECB a dlouhotrvající opatrnosti rady navýšení pouze o 25 bodů.

Dnešní hlavní událostí bude měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Ta se konečně odhodlá k potřebnému zvýšení úrokových sazeb, které s největší pravděpodobností vzrostou o 25 bazických bodů. Nadále však zůstanou v záporu.

Evropská unie se musí připravit na situaci, kdy Rusko znovu omezí, či přímo uzavře dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 1. Tento plynovod je zodpovědný za významnou část dodávek ruského plynu do EU. Jeho uzavření by se silně dotklo České republiky a její ekonomiky.

Základním nástrojem, který americká centrální banka používá ke snížení inflace a udržení ukotvených inflačních očekávání, jsou úrokové sazby. Vedle toho minulý měsíc zahájila program kvantitativního utahování, který má přispět k utažení podmínek financování, a tedy i ke zkrocení tempa růstu cen. Jaké bude mít dopady? A lze je přesněji kvantifikovat?

Evropská centrální banka tento týden poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové sazby. Půjde o opatrnou úpravu. Současné inflační prostředí by vyžadovalo mnohem razantnější přístup, ECB však musí myslet i na potenciální hrozbu fragmentace finančních trhů.

Za oslabením eura proti dolaru na nejslabší hodnoty za posledních dvacet let stojí kombinace faktorů na eurové a dolarové straně.

Kurz eura a dolaru se dostal k paritě. Koruna proti euru posiluje, proti dolaru oslabuje. Ve světě se mluví o recesi, na kterou centrální banky nezareagují snížením sazeb. Jaký je globální ekonomický výhled a jaké pohyby můžeme očekávat na kurzu koruny proti dalším světovým měnám?

Máme za sebou další inflační report, který překonal tržní očekávání. Stalo se tak nejen u nás, ale i v americké ekonomice. V obou případech vzniká potřeba vyšších sazeb. A patrně se jich dočkáme.

Dle nejnovějších čísel z Úřadu práce České republiky klesl podíl nezaměstnaných osob v červnu na 3,1 %, což je o 0,1 procentního bodu méně, než tomu bylo v květnu. Zároveň je nezaměstnanost nižší ve srovnání s červnem roku 2021, kdy hodnota dosahovala 3,7 %.

Americký dolar v červenci konstantně posiluje. Vůči euru si již připsal téměř čtyři a půl procenta zisků a je v bezprostřední blízkosti parity kurzu. Tu jsme naposledy sledovali 20 let nazpět.

Podle posledních měření vzrostl v červnu počet nových pracovních míst v nezemědělských...

Bývalý japonský premiér je zastáncem dlouhodobě zažitého směřování japonské měnové politiky a podporovatel současného guvernéra Bank of Japan Kurody. Bez jeho podpory by Kuroda, který má mandát do roku 2023, mohl ztratit vliv. V takovém scénáři by byla možnost alespoň mírné změny směřování japonské měnové politiky v budoucnu.

Do druhé poloviny roku jsme vstoupili na vlně obav z recese. Trhy výrazně přeceňují výhled sazeb, který byl hlavním motorem tržního vývoje po většinu prvního pololetí.

V pátek prvního července se vedení České národní banky ujal Aleš Michl. Spolu s ním se nové pozice chopila další tři jména, a to Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Takto obměněná bankovní rady bude rozhodovat nejen o úrokových sazbách, ale i o intervencích proti oslabení koruny, které zahájila předešlá „sedmička“ z ulice Na Příkopě.

Japonský jen proti dolaru krátce oslabil na nejslabší hodnoty od druhé poloviny roku 1998. Proti euru se pak posunul na úrovně z přelomu prvního a druhého kvartálu 2015. Část trhu stále sází na to, že Bank of Japan poleví v obraně výnosové křivky, což nakonec povede k silnějším jenu. Centrální banka však odolává. Neobešlo se to však bez problémů.

Maďarská centrální banka v úterý překvapila na evropské poměry nevídaným krokem. Základní úrokovou sazbu zvýšila o vysokých 185 bazických bodů. To bylo o 135 bodů více, než kde se nacházel tržní konsenzus. Nekonzistentní cyklus utahování měnověpolitických podmínek v Maďarsku dovolil takto vysoké překvapení oproti tržním očekáváním, což pomohlo forintu na silnější úrovně.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová potvrdila plán navýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů v červenci. ECB tak jako jedna z posledních klíčových centrálních bank přistoupí k navyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit rostoucí inflaci.

Příští guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že chce silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko.

Evropské i americké akcie minulý týden výrazně rostly. Stalo se tak po týdnu předtím, který byl například pro americký index S&P 500 nejhorší od první výprodejní vlny po vypuknutí pandemie. Důvodem byla silná poptávka po dluhopisech, která zvýšila jejich ceny a srazila jejich výnosy. I přesto, že vliv na akcie byl pozitivní, příběh stojící za tímto pohybem má do happy endu hodně daleko.