Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Svět obchází inflace, která postupně kosí očekávání trhu i centrálních bank. Lednová...

Česká národní banka počátkem února zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Strmý nárůst sazeb dospěl konce a s ním by měla přijít i snižující se volatilita měnového kurzu. Koruna od výplachu spojeného s příchodem pandemie vůči euru posílila o více než 13 %. Ve zbytku roku by však měla posilovat jen mírně. Vyloučeno není ani její oslabení.

Americká inflace za leden spustila něco, co jsme na trzích dlouho neviděli. Dojde Fedu, jak moc je za křivkou, a přistoupí tak k mimořádnému zvýšení sazeb? Tento scénář určitě nelze vyloučit.

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje.

Komoditní měny patřily během příchodu pandemie na začátku roku 2020 k těm nejvolatilnějším.

Koruna a krátké korunové tržní sazby si po únorovém rozhodnutí České národní banky prošly korekcí. Zatímco sazby se postupně přizpůsobují aktualizované prognóze, domácí měna se vrátila na dráhu posilování, a smazala zhruba polovinu pohybu ze závěru minulého týdne.

Centrální banky vyspělých ekonomik budou během dvou let zvyšovat úrokové sazby. Příští měsíc úroky zvýší americký Fed. Po únorovém zasedání zesílily i tržní sázky na hike ze strany ECB už v letošním roce.

Prognóza ČNB předpokládá, že koruna bude v roce 2022 postupně posilovat. Kurz by se dle výhledu měl ve druhém čtvrtletí roku dostat a ustálit pod hranicí 24,00 za euro.

Evropské peněžní trhy sázejí na zvýšení sazeb ECB už v letošním roce. V těchto sázkách se promítají zahraniční i domácí faktory. Guvernérka Lagardeová bude dnes nepochybně pod palbou otázek týkajících se především evropské inflace. Trhům s předpokladem přechodného zvýšení evropských cen totiž evidentně dochází trpělivost.

Česká republika dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 růstu ve výši 3,6 %. Odhady ukazují na zrychlení proti třetímu kvartálu, i přestože výhledy hrozily stagnací, či přímo zpomalením ekonomiky. Výsledek ekonomiky nad očekáváním se už po zveřejnění dat začal projevovat v kurzu koruny, která začala mírně posilovat.

Pondělní obchodování přineslo slušné zisky akciových indexů spojené s oslabujícím dolarem a stagnací delších splatností amerických výnosů. Obecně tak byla nálada nakloněna ve prospěch rizika, což potvrzovala i koruna, která posílila téměř o 20 haléřů k hranici 24,30 EURCZK.

Bankovní rada Česká národní banky na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Přikročit by měla k dalšímu nestandardnímu kroku o velikosti 75 bazických bodů. Aktualizovaná prognóza pak ukáže ještě silnější proinflační prostředí. S případným dalším zvyšování úroků už však banka bude opatrnější.

Za předpokladu, že bude následován očekávaný směr měnové politiky ČNB v podobě dalšího utahování, pokračování obnovy evropské ekonomiky a všeobecně dobrého sentimentu na globálních trzích, lze očekávat další posílení koruny. Tento scénář však není bez svých rizik, kterých je v současnosti hned několik.

Od letošního prvního zasedání americké centrální banky jsme očekávali opatrný jestřábí výstup. Realita onoho „jestřába“ potvrdila. Zároveň ale ukázala, že rozhodně nemá přistřižená křídla. Potvrzují to rostoucí americké reálné i nominální tržní sazby, silnější dolar a pokles akcií.

Včerejší obchodní den se nesl ve znamení lepší nálady, když riziková aktiva korigovala předchozí ztráty. Z měn regionu posilovala koruna a forint, naopak další ztráty realizoval polský zlotý. Jestřábí komentáře členů tamní bankovní rady pro podporu zlotého nestačí. Riziko eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou stahuje polskou měnu i přes ně na slabší úrovně.

Riziková averze s víkendem nevyprchala a koruna společně s měnami regionu prudce oslabovala. Akciové indexy se napříč světem zbarvily do červena. Ve ztrátách z minulého týdne pokračovaly i kryptoměny.

Koruna v letošním roce zpevnila na nejsilnější hodnoty za téměř jedenáct let. Její spanilá jízda se však v tomto týdnu zastavila. Do kurzu domácí měny vstupují jak zahraniční, tak domácí faktory. Které? A jakým způsobem ovlivní další vývoj kurzu? Nejen těmito otázkami se budeme zabývat v rámci letošního prvního webináře služby RoklenFx!

Americké akcie letos padají. Technologický index Nasdaq má za sebou nejhorší týden od března 2020. Jeho 12% pokles je následován zhruba 8% poklesem indexu S&P500 a necelým 6% u indexu Dow Jones od začátku roku. Investoři zatím marně hledají záchytný bod, který by pokles zastavil. Najdou ho v příštích dnech? Fed americké trhy s nejvyšší pravděpodobností nezachrání.

Koruna vstoupila do nového roku s výhledem dále se rozšiřujícího úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vedle toho existuje i výčet rizik, která by očekávanou cestu k silnějším hodnotám mohla zkomplikovat. Lednový vývoj zatím potvrdil, že ona rizika, i přes realizaci některých z nich, sázkaře na silnější korunu nikterak neodradila.