Instrument

Odpočítávání prvních debat o snižování tempa nákupů aktiv ze strany Fedu už začalo. Pro americkou centrální banku bude klíčové, abychom nebyli svědky opakování scénáře z roku 2013, kdy taperingové překvapení vedlo k nežádoucímu utažení měnových podmínek.

Problémy se přesunuly ze strany poptávky na stranu nabídky.

Otevírající se ekonomika a vidina svižné ekonomické obnovy v prostředí zrychlujícího očkování a výrazně akomodativní měnové a fiskální politiky. To je hlavní scénář první poloviny letošního roku, který jsme v prvním čtvrtletí pozorovali v USA a ve druhém v Evropě.

Očekáváme posílení koruny proti euru i dolaru. Klíčovým faktorem silnější domácí měny bude zvyšování úrokových sazeb a úrokový diferenciál. Očekávané posílení kurzu není bez rizik.

Trhy začnou snižování tempa nákupů zaceňovat už během třetího čtvrtletí, prostor je zejména pro růst tržních reálných sazeb.

Včerejší pokračování ve výprodeji na kryptoměnových trzích ovlivnilo celkovou náladu na trzích. Ruku v ruce s vyšší rizikovou averzí rostl dolarový index, zlato nebo bondy. Zisky pak odepisovaly akciové indexy, ropa, euro či koruna.

Výprodej dolaru nabral na obrátkách. Dolarový index klesl pod 90 bodů a euro se proti americké měně přehouplo nad 1,2200. Do kurzu společné evropské měny se promítá zrychlující tempo vakcinace a optimismus spojený s rozvolňováním protipandemických opatření v řadě zemí eurozóny.

Pohled na vývoj kurzu koruny vůči euru je z pohledu fundamentů velice pozitivní. Domácí měna tato očekávání naplňuje, když po vlažném posilování z předchozích měsíců zařadila vyšší otáčky a během necelých dvou týdnů vůči euru zpevnila o více než 40 haléřů. Z krátkodobějšího hlediska ale buďme opatrní a počítejme s možnou korekcí.

Zrychlující tempo vakcinace, na které se v Evropské unii už několik měsíců čeká, by mělo umožnit dřívější návrat do „normálu“.

Neuběhl ani týden a americká data se postarala o další rozruch. Po výsledku tvorby nových pracovních míst mimo zemědělství se na trhu podepsala ve středu zveřejněná inflace za duben. V obou případech bychom s vyslovováním vážných měnověpolitických soudů byli opatrní. Alespoň prozatím.

Euro se včera pohybovalo v úzkém pásmu mezi 1,2120-40 EURUSD, odpoledne na trh přinesla volatilitu data o dubnové inflaci v USA. Dolar v reakci na vyšší tempo růstu cen posílil, z našeho pohledu se ale jedná o krátkodobý impulz a v blízké budoucnosti očekáváme opětovné oslabení zelených bankovek.

Česká měna bude letos posilovat. V rámci skupiny měn střední a východní Evropy bude dokonce patřit mezi ty nejvíce posilující. Korunové zisky čekejme jak proti euru, tak proti dolaru. Hlavní zisková vlna je přitom teprve před námi.

Minulý týden proběhlo měnověpolitické zasedání jak české, tak polské centrální banky. Na domácí scéně jsme se od centrálních bankéřů dočkali nečekaně jestřábího tónu, který nastartoval zisky koruny. Ta se včera posunula pod hranici 25,60 EURCZK, což jsou nejsilnější hodnoty od loňského oslabení spojeného s příchodem koronavirové krize.

Překvapení a těžké zklamání. Tak by se dal popsat výsledek dubnových dat z amerického trhu práce, který v závěru minulého týdne rozhýbal trhy.

ČNB ponechala úrokové sazby na současné úrovni. Nová prognóza stále předpokládá trojí zvýšení úroků v letošním roce, přičemž prvního bychom se mohli dočkat už ve třetím čtvrtletí.

Česká národní banka dnes představí aktualizovanou prognózu. Názory mezi analytiky ohledně načasování prvního post-koronavirového zvýšení úrokových sazeb se dost liší, spojuje je ale více holubičí postoj než pár měsíců nazpět.

Ministryně financí USA Janet Yellenová ve svém úterním vystoupení poukázala na situaci, kdy může vzniknout potřeba zvýšit sazby s cílem zabránit přehřátí americké ekonomiky.

Duben nebyl pro britskou měnu nejlepším měsícem, když si libra v indexu sledovaném Bank of England pohoršila o více než jedno procento. S blížícím se měnověpolitickým zasedáním britské centrální banky by kurz mohl hledat odrazový můstek pro pokračování v ziscích z prvního kvartálu letošního roku.

Pandemická situace se zlepšuje. Zlepšení ale není dostatečné na to, aby ČNB začala přemýšlet o prvních krocích úrokové normalizace.

Užívejme si klidu, dokud můžeme. Tak nějak by se dal popsat zbytek první poloviny letošního roku z pohledu americké měnové politiky. Ta druhá bude totiž o dost akčnější.