Tento týden zasedá Česká národní banka. Na minulém zasedání hlasovali čtyři členové bankovní rady pro stabilitu sazeb a tři pro zvýšení. Viceguvernér Jan Frait, který hlasoval pro stabilitu, to měl podle svého vyjádření 51:49. Může ČNB tento týden sazby zvýšit?

Podnikatelé, kteří se dostanou do finančních potíží, budou mít novou možnost, jak svou situaci řešit. S odvrácením bankrotu jim pomůže takzvaná preventivní restrukturalizace. Počítá s tím návrh zákona, který projednává Poslanecká sněmovna.

Problém dluhového stropu byl odsunut do ledna 2025 a v tuto chvíli se už není třeba obávat, že by USA nesplnily své finanční závazky. Když je toto drama úspěšně za námi, nastává čas podívat se v širších souvislostech na dění v globální ekonomice.

Červnové zasedání měnového výboru amerického Fedu je naplánované na středu. Trh sice očekává stabilitu sazeb, to však neznamená, že úroky už nemohou být dále navýšeny. Prostor pro ještě vyšší sazby existuje. Podle nás je přitom jedno, zda ho Powell a spol. využijí tento měsíc nebo až ten příští. 

Médii rezonuje debata o začátku změny turecké hospodářské politiky. Spekuluje se o konci tzv. Erdoganomiky, která stála za extrémním oslabením turecké liry a za významným snížením devizových rezerv. My jsme v tomto ohledu skeptičtí. Už dříve jsme psali, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Erdogana obzvlášť.

Vláda překvapivě, bez analýz a odborné debaty představila konsolidační balíček, jehož součástí je i zavedení spotřební daně na náplně do elektronických cigaret. Dá se pochopit, že stát hledá jakékoliv dostupné zdroje. Když je daň ve zhruba polovině evropských zemí, lze ji zavést i v Česku. Přesto je tento návrh neuvěřitelným způsobem nedomyšlený, škodlivý, a navíc ve svém důsledku nefunkční.

I každé malé dítě, když se jednou spálí, podruhé si dá už pozor. Unijní politici a úředníci jsou však zřejmě nepoučitelní a zapalují další požár. Po bolestivé léčbě morálních i ekonomických „popálenin“ z ruské ropy a plynu totiž již neohroženě skáčou do „spásných“ elektromobilů, které jsou ale zase závislé na bateriích, či lépe řečeno surovinách pro ně, produkovaných hlavně v Číně.

Turecká lira si v posledních dnech sáhla na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru i euru. Co stojí za tímto vývojem? A může se negativní sentiment na turecké liře přelít do ostatních rizikových měn, včetně koruny?

Realitní trh se po několika letech nepřetržitého růstu dočkal ochlazení. Vysoké úrokové sazby a horší dostupnost hypoték vedla k tomu, že některé nemovitosti dokonce zlevňují. Co od realitního a hypotečního trhu můžeme očekávat do konce letošního roku?

Ve snaze nezatížit práci zaměstnanců, především těch nízkopříjmových, víc, než by bylo nutné, směřují návrhy studie IDEA při CERGE-EI a PAQ ke zvýšení výběru „jen“ o čtvrtinu a polovinu propadu od roku 2020 a zvyšují progresy. Vláda místo toho mluví primárně o zavedení nemocenské v podobě 1,1 % z hrubé mzdy placenou zaměstnancem. Tedy opak toho, co ekonomové, NERV nebo i OECD radí.

I kdyby americké ministerstvo financí nezaplatilo jeden dolar z emitovaného dluhu, šlo...

Vzhledem k tomu, že hra na roztříštěnost je v plném proudu a globální ekonomika se stává méně globální, zdá se, že Indie a do jisté míry i ekonomiky jihovýchodní Asie jsou v solidní pozici, aby na všech těch zmatcích, které z toho plynou, vydělaly.

Ve Francii patří důchodová reforma k velmi citlivým tématům. V podstatě každý francouzský prezident se důchodovou reformu snažil prosadit. Každá taková snaha narazí na velký odpor zejména levicového spektra voličstva.

Jak se v minulosti dařilo snižovat inflaci? A s jakými náklady? Jaké jsou z toho implikace pro současnou měnovou politiku?

V USA se znovu rozhořely obavy místních bank, aniž by k tomu existoval zjevný spouštěcí impuls. Sektor i nadále trápí strukturální problémy a regulační orgány nabízejí jen krátkodobou úlevu. Riziko dalších runů na banky a jejich úzké vazby na investiční nemovitosti jasně ukazují zranitelnost celého bankovního sektoru a naznačuje, že může dojít k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek.

Americká centrální banka dnes dle očekávání doručila zvýšení sazeb o čtvrt procentního...

Na dani z neočekávaných zisků chtělo ministerstvo financí letos vybrat zhruba 100 miliard korun. Nové údaje ale ukazují, že to bude zhruba o 60 miliard méně. Provedení daně v českém prostředí má několik zásadních chyb. Windfall tax se totiž netýká zisků za rok 2022, je nastavena vysoká sazba a v případě bankovního sektoru se daň týká jen šesti největších bank.

Osud americké banky First Republic Bank je, jak se zdá, zpečetěn. Posledním katem byly její výsledky za první kvartál, k čemuž mohlo přispět i vedení a jeho neochota jednat s „vnějškem“.  Byť si myslíme, že ani sebedelší Q&A by situaci nezachránilo. Byla to jen poslední třešnička na dortu.

Duben utekl jako voda. Měsíc byl nabitý nově zveřejněnými daty, která nám poskytla vhled do toho, jak se daří světové ekonomice navzdory agresivně nastavené měnové politice a boji s inflací. Níže uvádíme devět věcí, které jsme se minulý měsíc dozvěděli a které jsou pro investory důležité.

Prapodivné paradoxy přechodu EU vedeného ideologií ekonomicky nejsilnějšího Německa na bezuhlíkovou energetiku neberou konce. Po stopce na dovoz ruského plynu, který, ač také nežádoucí fosilní palivo produkující skleníkové plyny měl nahradit uhlí do vybudování potřebného množství obnovitelných zdrojů, přišel tvůrce „zeleného“ údělu, Německo, s dalším geniálním krokem.