Japonský jen proti dolaru krátce oslabil na nejslabší hodnoty od druhé poloviny roku 1998. Proti euru se pak posunul na úrovně z přelomu prvního a druhého kvartálu 2015. Část trhu stále sází na to, že Bank of Japan poleví v obraně výnosové křivky, což nakonec povede k silnějším jenu. Centrální banka však odolává. Neobešlo se to však bez problémů.

Maďarská centrální banka v úterý překvapila na evropské poměry nevídaným krokem. Základní úrokovou sazbu zvýšila o vysokých 185 bazických bodů. To bylo o 135 bodů více, než kde se nacházel tržní konsenzus. Nekonzistentní cyklus utahování měnověpolitických podmínek v Maďarsku dovolil takto vysoké překvapení oproti tržním očekáváním, což pomohlo forintu na silnější úrovně.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová potvrdila plán navýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů v červenci. ECB tak jako jedna z posledních klíčových centrálních bank přistoupí k navyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit rostoucí inflaci.

Příští guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že chce silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko.

Evropské i americké akcie minulý týden výrazně rostly. Stalo se tak po týdnu předtím, který byl například pro americký index S&P 500 nejhorší od první výprodejní vlny po vypuknutí pandemie. Důvodem byla silná poptávka po dluhopisech, která zvýšila jejich ceny a srazila jejich výnosy. I přesto, že vliv na akcie byl pozitivní, příběh stojící za tímto pohybem má do happy endu hodně daleko.

Předběžná data PMI v USA ukázala na nejslabší výsledek soukromého sektoru od ledna roku 2022. Firmy a spotřebitelé se bojí dalšího růstu cen. Trh práce je pod tlakem vyšších mzdových požadavků. Strach z recese sílí na obou stranách Atlantiku.

Česká národní banka na svém červnovém zasedání zvýšila úrokové sazby nejrazantněji v aktuálním cyklu. I tak zvýšení úroků o 125 bazických bodů pro obchodníky znamenalo zklamání. ČNB poté pokračovala v devizových intervencích a koruně nedovolila výrazněji oslabit.

Česká národní banka dnes naposledy zasedne ve stávajícím složení bankovní rady. Doručit by přitom měla další výrazné zvýšení úroků. Hlavní sazba by tak nově mohla začínat číslem šest, ba dokonce možná i sedm.

I přestože Bank of England minulý týden rozhodla o zvýšení úrokových sazeb, libra oslabila. Od začátku roku oslabila britská měna proti americkému dolaru o téměř deset procent. Navýšení úrokových sazeb na ostrovech totiž činilo „pouze“ 25 bazických bodů. Zatímco kolegové ve Fedu a ve Švýcarské národní bance sáhli k ostřejšímu navýšení sazeb, které překonalo očekávání.

Vývoj kurzů koruny, forintu a zlotého se v posledních dnech nesl na vlnách smíšených očekávání. Kurzy těchto měn jsou velmi náchylné na tržní náladu, které v současné době nenahrává růst cen, válka na Ukrajině a očekávaný příchod recese.

Evropská centrální banka letos poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové sazby. Dle forward guidance by mělo jít o postupný proces navyšování. S tím však nesouhlasí trh. Podle něj je ECB výrazně za křivkou, a proto by měla přistoupit k nadstandardním úpravám. Inspirovat by se mohla například u švýcarské centrální banky.

Americká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Ta evropská mezitím řeší problém fragmentace bondového trhu států jižního křídla. Koruna je nadále uměle držena pod hranicí 24,75 EURCZK. ČNB dle odhadů za devizové rezervy nakupuje desítky miliard korun, aby domácí měna neoslabila.

Horší nálada v Německu je spojena, podobně jako v ČR, s obavami z tempa růstu cen a s existencí několika významných rizik. Především pak kvůli situaci na trhu s energetickými komoditami a hrozbě zpomalení ekonomiky eurozóny či USA.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok stejně jako zástupci NERV očekávají kulminaci meziroční míry inflace v České republice v červenci. Rusnok dodává, že dle prognózy míra meziroční inflace do konce roku neklesne pod deset procent.

Americká i česká inflace překonává všechna očekávání. Potvrdila to data za květen zveřejněná v pátek. Zatímco na domácí půdě jsme největší reakci viděli u tržních sazeb, na druhé straně Atlantiku se posouvaly sazby, dolar i akcie. Část trhu dokonce začala opět vidět možnost zvýšení sazeb Fedu o 75 bodů.

Květnová data o české inflaci potvrdí 15% růst cen. Americká inflace se udrží nad 8 %. Euro bude hledat podporu složitěji.

Prezident Miloš Zeman včera jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Stali se jimi Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Z pohledu tržních sazeb je nové složení rady umírněnější ve srovnání s aktuálním jestřábím. Trhy proto začaly sázet na razantní úpravu úroků na červnovém zasedání. Vysoké sazby s námi pak dle výhledu zůstanou po mnohem delší dobu.

Obchodování s českou korunou je v posledních dnech, ba dokonce týdnech velmi neatraktivní záležitostí. Zajímavější pohled na grafy nalezneme například v rámci měnových páru zahrnujících japonský jen. V jeho případě je čím dál aktuálnější otázka možných devizových intervencí proti oslabujícímu kurzu. Poslední zásah tímto směrem jsme viděli ještě v minulém století.

Na příštím měnověpolitickém jednání bankovní rady ČNB, které proběhne 22. června, podle všeho dojde k navýšení úrokových sazeb minimálně o 75 bazických bodů. Řekl to ve svém posledním rozhovoru dosluhující guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud by došlo na tento „minimální“ scénář, tak by dvoutýdenní repo sazba dosáhla úrovně 6,5 %.

Na devizových trzích úřadují americké tržní sazby. Je to vidět u japonského jenu, který oslabil nad 132,00 USDJPY, a je tak nejslabší od přelomu 2001 a 2002. Oslabily i procyklické měny. Výjimkou byl australský dolar, který profitoval z nad očekávání vyššího zvýšení sazeb.