Středeční obchodování přineslo záživné chvilky. Po propadech akciových indexů na začátku týdne jsme sledovali silný obrat a několikaprocentní zisky. Dobrá nálada panovala i na devizovém trhu. Koruna během týdne posílila o 5 %, euro mělo navrch vůči dolaru. Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila sazby a představila novou prognózu.

Data o cenách výrobců z února neodráží eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině. Vzhledem k vývoji předstižného ukazatele cen výrobců a pokračujícího vlivu Ruské invaze lze v oblasti růstu cen energií konstatovat, že ještě nejsme u konce. Dvouciferné hodnoty inflace nás tak zřejmě čekají i další měsíc.

Minulý týden Česká národní banka bránila prudce oslabující korunu, která se blížila k hranici 26,00 za euro. Včera se už domácí měna obchodovala za 24,77 EURCZK. Koruna tedy během týdne posílila o 4 %, a euro tak stojí o korunu méně. Válečná situace se přitom nijak zásadně nezměnila.

Březnové zasedání americké centrální banky doručí první post-covidové zvýšení úrokových sazeb. Aktualizovaná prognóza naznačí, jak rychlý bude dle výhledu Fedu proces úrokové normalizace, ke kterému se později přidá i snižování bilance. Tzv. kvantitativní utahování (QT) bude doplňkem hlavního nástroje v podobě krátkých sazeb. Otázkou je, jak moc bude efektivní, zejména v současném ekonomicko-finančním prostředí.

Inflace opět překonala všechna očekávání. Meziroční tempo růstu cen v české ekonomice bylo v únoru nejvyšší od roku 1998. Nehledě na rizika spojená s dopady ukrajinské krize, březnové zvýšení sazeb ČNB je jistotou.

Včerejší obchodování se neslo v podobném duchu jako to úterní, když jsme mohli pozorovat značnou ochotu riskovat napříč všemi finančními trhy. Na devizovém trhu jsme sledovali návrat eura nad hranici 1,1000 dolaru a pokračující apreciaci měn regionu.

Index volatility na měnových trzích zpracovávaný Deutsche Bank vystoupal na hodnotu 9,95. Jedná se o největší hodnotu tohoto indexu měřící volatilitu na měnových trzích od května roku 2020.

Ranní hodiny pondělního obchodování připomínaly kompletní beznaděj. Akciové indexy otevíraly do několikaprocentních ztrát, rizikové měny silně oslabovaly a dolar se na páru s eurem blížil k 1,0800 EURUSD. V rámci regionu se propadal zlotý a forint, koruna se obchodovala do strany v okolí 25,85 EURCZK. Zatímco zlotý s forintem vytvořily svá historická minima, koruna v průběhu dne díky ČNB a lepší náladě odpoledne o procento posílila.

Česká národní banka v pátek intervenovala na devizovém trhu, aby tak zabránila oslabování kurzu koruny. Reakcí domácí měny bylo posílení o zhruba 30 haléřů, které však během dne z velké části smazala. Vzhledem k trvající risk-off náladě, která se projevuje úprkem tržních účastníků do bezpečných přístavů, je pravděpodobné, že páteční zásah nemusel být poslední.

Česká národní banka intervenuje na devizovém trhu s cílem zastavení dalšího oslabení kurzu. "ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Tato aktivita ČNB je nezbytná pro plnění jejích zákonných cílů," stojí v dnešním vyjádření centrální banky. Kurz koruny z hodnot nad 25,80 za euro posiluje pod 25,60 za euro.

Světová měnová politika je ve válce. Alespoň v pomyslné, kde je jejím největším nepřítelem inflace. Situace je o to horší, jelikož měnové autority musí v současném silně proinflačním prostředí čelit nabídkovému stagflačnímu šoku spojenému s ukrajinskou krizí. Takový scénář je v podstatě to nejhorší, co může centrální banku potkat.

Ve včerejším ranním přehledu z trhů jsme psali, že koruna prochází prudkým výprodejem a že oslabila o dvě procenta v rámci jednoho dne. Včerejšek se nakonec nesl v téměř totožném duchu, když koruna odepsala další dvě procenta.

Obchodování na měnovém trhu v rámci regionu střední a východní Evropy se nadále nese ve znamení extrémní volatility a rizika. Nervozita na trzích bude s největší pravděpodobností nadále pokračovat, posun k ještě slabším úrovním vybraných měn není vyloučen.

Evropské a americké sankce přetrhávají vazby mezi globálním finančním světem a ruskými bankami, firmami, ale i běžnými obyvateli. K vymáhání sankcí se přidává i světová bankovní velmoc – Švýcarsko, které si jindy udrželo neutralitu v několika vojenských konfliktech a světových válkách.

Zatímco páteční obchodování přineslo po čtvrtečním výprodeji spojeném s ruským napadením Ukrajiny značnou úlevu, nový obchodní týden začíná na silné vlně rizikově averzní nálady. Západ totiž přes víkend zahájil úplnou finanční válku s Ruskem, která se mimo kurz rublu projeví i ve výprodeji rizikových aktiv, včetně koruny.

Geopolitika nepatří mezi přátele měnové politiky. Obzvláště to platí v době, kdy centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik desítek let. Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s rychlým růstem cen?

Nejhorší možný scénář - ruská invaze na Ukrajinu - se naplňuje. Odsuzujeme tuto agresi a v tomto dokumentu se snažíme analyzovat ekonomické důsledky a dopad na finanční trhy.

Ruská invaze na Ukrajinu se citelně podepsala na rizikových aktivech. Mezi ně řadíme i měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Vyhrocení geopolitické situace domácí měnu oslabilo na nejslabší hodnoty od konce prosince. Rizika, minimálně z krátkodobého hlediska, zůstávají na straně dalšího oslabení.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Výbuchy se ozývají v řadě ukrajinských měst, včetně hlavního. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. Na trzích jsou vidět první silné výprodeje. Největší tlak čekejme u rizikových aktiv. Poptávka naopak sílí po bezpečných přístavech jako je zlato nebo dolar.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.