Pavel Peterka

Blíží se volby. A už po několikáté v řadě se jedná o ty nejdůležitější volby v historii samostatné České republiky. Všechno je ale víceméně při starém. Velké politické subjekty za účelem maximalizace volebního zisku konvergují ke středu. Jednotlivé strany pak spolu soutěží i skrze politické programy, které ujišťují voliče, že jim nikdo nedá víc, než jim oni mohou slíbit.

Ekonomice eurozóny se daří relativně dobře, i přes zpomalení růstových tendencí. Dle měření PMI v eurozóně došlo k posílení ekonomické aktivity v soukromém sektoru.

Pomalejší než očekávaná obnova na americkém trhu práce zasáhla dolar a mohla by zasáhnout i do rozhodování Fedu. Při pokračování tohoto trendu existuje riziko odkladu dlouho vyhlíženého utažení americké měnové politiky. Dolarový index se proto propadl na čtyřtýdenní minima.

Dolar během pátečního rána nejprve mírně posiloval, když obchodníci stravovali první vystoupení zástupců Fedu před každoročním symposiem v Jackson Hole. Pak ale kurz opět oslabil. K posilování dolaru přispěla jestřábí vyjádření některých zástupců Fedu.

Meziroční růst HDP v Německu činil v druhém čtvrtletí 9,8 %, čímž se německá ekonomika vrátila k rostoucímu trendu. Sousední ekonomiky však rostly ve stejném období i dvakrát rychleji. Situace v Asii a rétorika na symposiu Fedu v Jackson Hole mohou způsobit oslabení eura proti dolaru.

Americký dolar začátkem tohoto týdne oslabil proti svým hlavním měnovým párům. Oslabení se začalo významně projevovat už v pátek, kdy obchodníci reflektovali data ohledně nálady amerických spotřebitelů. Zhoršení nálady spotřebitelů v USA způsobilo největší oslabení dolaru za posledních 7 týdnů.

Světová ekonomika by i částečným uzavřením Číny trpěla. Druhá největší ekonomika světa by zpomalila, a navíc by došlo k dalším výpadkům ve světových dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Předběžné odhady hovoří o červnovém meziměsíčním růstu HDP ve Velké Británii o 1 %. Kondice ekonomiky tak navázala na čtyři předchozí měsíce, kdy byl registrován meziměsíční růst hrubého domácího produktu. Ale ani pět měsíců meziměsíčních růstů nestačilo, aby se HDP dostalo na hodnoty před explozí nákazy.

Ekonomická obnova v Austrálii je o něco rychlejší, než bylo původně očekáváno. Trhy ztratily část optimismu, když se během července zrychlovalo tempo nákazy Australanů novou mutací viru COVID-19 s názvem Delta. Dopady na tamní ekonomickou výkonost však stále nenaplňují původně vcelku pesimistická očekávání.

Zdá se to jednoduché. Vláda by měla reflektovat doporučení odborníků a snažit se prostřednictvím chytře nastavených opatření zabránit explozím nákazy. Zdravotní odborníci však politikům volby nevyhrají. Pro politiky ve vládě je tak důležitější názor voličů.

Byla jen otázka času, kdy se nedostatky výrobních vstupů a růst jejich ceny projeví v ekonomickém sentimentu v České republice. Výroba vlivem rostoucích cen vstupů a nedostatku na trhu práce zpomaluje. Mezi dotčená odvětví vedle většiny průmyslových podniků patří i sektor stavebnictví, kde růsty cen vstupů významně ohrožují schopnost stavebních firem dostát svým cenovým nabídkám.

Česká národní banka zvýšila sazby a bude v tom pokračovat. Trhy nejostřeji sledují Fed, který k utažení měnové politiky zatím nepřistoupil. Jeho zástupci totiž současný vývoj inflace považují za přechodný. Co ale znamená, že růst cen je přechodný?

Situace v globální ekonomice, kde přetrvávají významné inflační tlaky, spolu s růstem tuzemských mezd působí na cenovou hladinu v České republice. Červnová inflace oproti květnu vzrostla o 0,5 %, meziročně pak zrychlila na 2,8 %, a zůstává tak blízko horního intervalu tolerančního pásma stanoveného inflačního cíle ČNB.

Na základě současného vývoje na americkém trhu práce, kde je stále cítit významný nedostatek pracovníků, lze očekávat pokračující růst inflace. S nedostatkem na trhu práce roste vyjednávací síla zaměstnanců, což tlačí na vyšší mzdy. To identifikujeme jako významný proinflační tlak.

Dolarový index dosáhl během čtvrtka na tříměsíční maximum. Trhy vyhlíží výsledky non-farm...

Současná globální ekonomická situace nahrává měnám rozvíjejících se ekonomik, kam vedle České republiky patří také například Maďarsko, Mexiko, či Brazílie.

Český trh práce se už před vypuknutím pandemie přehříval. Od čtvrtého čtvrtletí roku 2017 se až do začátku pandemie držela nezaměstnanost v ČR pod hranicí 2,4 %. Firmy hlásily nedostatek volné pracovní síly, což způsobovalo problémy především z pohledu kapacit a schopnosti dostát smluveným závazkům.

Maďarská národní banka jako první ze zemí Evropské unie zvýšila po vypuknutí pandemie úrokové sazby. Na úterním měnovém zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů na 0,90 %.

Česká národní banka patří v otázce měnověpolitické reakce na rostoucí inflaci k jestřábí menšině.

Vše začalo na chodbě vysokoškolských kolejí v Brně, kde světla svítila celou noc. Verdikt o plýtvání však chtěl mít podložený daty. Z projektu bakalářské práce nakonec vznikla firma zabývající se problematikou plýtvání energií, která se postupem času transformovala na výrobu zakázkové elektroniky a mobilních aplikací.