Pavel Peterka

Index volatility na měnových trzích zpracovávaný Deutsche Bank vystoupal na hodnotu 9,95. Jedná se o největší hodnotu tohoto indexu měřící volatilitu na měnových trzích od května roku 2020.

Evropské a americké sankce přetrhávají vazby mezi globálním finančním světem a ruskými bankami, firmami, ale i běžnými obyvateli. K vymáhání sankcí se přidává i světová bankovní velmoc – Švýcarsko, které si jindy udrželo neutralitu v několika vojenských konfliktech a světových válkách.

Vzhledem k útoku Ruska na Ukrajinu jsou jedním z hlavních témat posledních dní sankce proti Rusku. Řada sankčních opatření miřících ze všech koutů světa byla už k dnešnímu dni zavedena.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.

Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent, přičemž na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat. Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje.

Ředitel eGovernmentu na ministerstvu Roman Vrba rád pracuje pro stát a baví ho zlepšovat jeho fungování. Rád by, aby stát pracoval moderněji, i když to zní jako otřepaná fráze. Věří ale, že se stát může zlepšit v používání těch nejmodernějších nástrojů, které máme k dispozici a umožní lidem komunikovat se státem lépe a rychleji.

Prognóza ČNB předpokládá, že koruna bude v roce 2022 postupně posilovat. Kurz by se dle výhledu měl ve druhém čtvrtletí roku dostat a ustálit pod hranicí 24,00 za euro.

Česká republika dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 růstu ve výši 3,6 %. Odhady ukazují na zrychlení proti třetímu kvartálu, i přestože výhledy hrozily stagnací, či přímo zpomalením ekonomiky. Výsledek ekonomiky nad očekáváním se už po zveřejnění dat začal projevovat v kurzu koruny, která začala mírně posilovat.

Za předpokladu, že bude následován očekávaný směr měnové politiky ČNB v podobě dalšího utahování, pokračování obnovy evropské ekonomiky a všeobecně dobrého sentimentu na globálních trzích, lze očekávat další posílení koruny. Tento scénář však není bez svých rizik, kterých je v současnosti hned několik.

Tento týden budou zveřejněny tři pro libru klíčové sady dat. Během dneška budou zveřejněna čísla ohledně britského trhu práce, ve středu data o prosincové inflaci a v pátek data z maloobchodu. Všechny tyto zprávy mohou ovlivnit vývoj kurzu libry v následujících dnech. Tlak na libru vyvolává i nezávidění hodná pozice premiéra Borise Johnosna, který je i některými členy jeho strany vyzýván k rezignaci.

Ekonomika Číny v roce 2021 opět rostla. Dle nejnovějších údajů dosáhla druhá největší ekonomika světa meziročního růstu o 8,1 %. Relativně vysokého růstu dosáhla i přes problémy s pandemií viru COVID-19. Tyto problémy byly nejvýraznější ve čtvrtém čtvrtletí, kdy byla znovuzavedena některá protipandemická pravidla, která vedla k poklesu ekonomiky.

Cenové tornádo pokračuje. Ceny dle nejnovějších údajů dále rostly v České republice i v USA. Spotřebitelské ceny v České republice vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Meziroční růst cen pak činil dle očekávání 6,6 %. Průměrná inflace za rok 2021 tak činila 3,8 %, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020.

Prosincový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukazuje zlepšení nálady v České republice o 0,3 bodu proti listopadu. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu rostl i přes rozdílný vliv jeho složek – důvěry podnikatelů a důvěry spotřebitelů.

Česká národní banka na středečním zasedání dle očekávání navýšila úrokové sazby. Navýšení činilo 100 bazických bodů, což bylo o 25 bodů nad očekáváním trhu, a dvoutýdenní repo sazba je tak v ČR na úrovni 3,75 %. Navyšování úrokových sazeb bude pokračovat v dalším roce, kdy ČNB jistě překoná hranici 4 %. Koruna se v reakci na navýšení sazeb posunula blíže k hranici 25,00 za euro.

Rada České národní banky se ve středu 22.12. sejde na posledním letošním zasedání. Co můžeme od zasedání čekat? V kontextu rozhodnutí ČNB v posledním půl roce, vývoji situace, očekávání trhů a vyjádření jednotlivých zástupců bankovní rady v Roklenu předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb v rozmezí mezi 75 až 100 bazickými body.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Česká národní banka vydala publikaci, která se věnuje analýze ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Důvodem je závazek České republiky k přijetí společné evropské měny. Přijetí eura je spojeno s řadou přínosů, ale také rizik.