Pavel Peterka

Jak lze zhodnotit chování České národní banky v letošním roce z pohledu moderní makroekonomie? Lze současné inflační tlaky považovat za čistě dovezené? Máme se obávat rostoucího dluhu České republiky? Na co se připravit, když se schodky veřejných rozpočtů nepodaří v následujících letech stabilizovat? Lze názory odborníků na ekonomii označit za poučky?

Libra ve středu oslabila proti dolaru na nejslabší hodnoty za více než poslední rok. Stojí za tím tamní pandemická situace. Denní přírůstek nově nakažených se už od července drží na relativně vysokých hodnotách a v posledních týdnech počty nakažených navíc rostou. Celou situaci komplikuje i nová mutace viru, která si vyžaduje posilovací dávku očkování.

Hlavním tématem je zhoršující se pandemická situace a rostoucí inflace. Pro následujících 12 měsíců tak více spotřebitelů očekává zhoršení ekonomické situace.

S výjimkou navyšování výdajů na armádu lze s návrhy do jisté míry souhlasit. Ano, školství potřebuje více peněz a potřebuje přilákat klíčové lidi. Důležitost kvalitního zdravotnictví nám pak připomněla pandemie. Já se jen obávám, jak navyšování výdajů půjde dohromady se slibovaným zodpovědným hospodařením státu a očekáváním voličů koalice.

Euro výrazně ztrácí proti dolaru. Jedním z důvodů je vlažný přístup ECB k utahování měnové politiky. Dalším je zhoršující se pandemická situace v Evropě, kde se nachází polovina nových případů nákazy ve světě.

Během dvou dní tak libra proti euru posílila o více než 0,5 %. Zásadním rozdílem v případě libry a eura je přístup zástupců centrálních bank. Zatímco ECB je ke tématu navyšování úrokových sazeb vlažná, tak v případě BoE rostou očekávání prvního navýšení úrokových sazeb už v prosinci tohoto roku.

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí. Ceny rostly i v USA, kde meziroční růst cen dosáhl 6,2 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více, než bylo očekáváno.

Situace je zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb ČNB, nad očekávání trhu, výrazně neposílila.

Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.

Problém v podobě globálního růstu tempa nákazy koronavirem by zkomplikoval situaci na nabídkové straně a zhoršil tak už v současnosti špatnou situaci na poli výrobních vstupů. To by se projevilo jako silný proinflační tlak, který stále významná část zástupců Fedu a ECB považuje za přechodný.

Na listopadovém jednání bankovní rady ČNB můžeme očekávat debatu v duchu zářijového zasedání, kdy došlo ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů.

Nehledě na zářijové zpomalení, na silné proinflační tlaky bude zřejmě reagovat britská centrální banka.

Sentiment amerických spotřebitelů se dle měření na univerzitě v Michiganu propadl na druhou nejnižší hodnotu od roku 2011. Američané se dle měření stále více obávají současných podmínek na trhu a dalšího vývoje ekonomiky.

V září vzrostla inflace v České republice o vysokých 4,9 %. O osm desetin procentního bodu více než v srpnu. Zároveň jde o nejvyšší hodnotu od krizového roku 2008.

Hospodářský růst v eurozóně dle měření PMI zpomalil už druhý měsíc v řadě. Zpomalení bude v následujících měsících zřejmě pokračovat. Současný výpadek kondice ekonomiky je způsoben především ochlazením poptávky a trvajícím omezením na straně nabídky.

a čtvrtečním zasedání České národní banky došlo k překvapení. Bankovní rada rozhodla o navýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,75 procentního bodu na výsledných 1,5 %. Jedná se o největší navýšení úrokových sazeb za posledních 24 let.

ČNB na dnešním zasedání rady rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %. Pro zvýšení o 75 bodů hlasovalo pět radních a dva pro stabilitu. Česká národní banka tak reagovala na silné proinflační tlaky, které navíc dále podpořil výrazný růst cen energií v posledních týdnech.

Nedostatky výrobních vstupů brzdí podnikatelskou aktivitu. Riziko další exploze nákazy a nové mutace koronaviru v zemích s nízkou proočkovaností očekáváním podnikatelů také příliš dobrého nepřidá.

Nejnovější měření Českého statistického úřadu ukázalo v srpnu na meziroční růst inflace ve výši 4,1 %. Proti očekávané hodnotě v současné prognóze ČNB tak byla inflace o zhruba jeden procentní bod vyšší. I přes tento vysoký rozdíl naměřené hodnoty a prognózy členové bankovní rady, alespoň navenek, nepanikařili a nepůsobili překvapeným dojmem.

Oči se upírají na zářijové zasedání bankovní rady ČNB. Vlivem rostoucí inflace se zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů místo očekávaných 25 bodů jeví jako stále pravděpodobnější, což je silným fundamentem pro pevnější korunu.