Instrument FOREXCOM:EURUSD

Po pátečním poklesu většiny hlavních akciových indexů a víkendovém výplachu kryptoměnového trhu se v pondělí otevíralo na pozitivnější notě, když riziková aktiva v ranních hodinách posilovala. Koruna se rychle posunula až k 25,35 za euro, v průběhu dne ale zisky postupně odevzdávala zpět a zavřela nad 25,40 EURCZK, tedy na podobných hodnotách, kde po víkendu otevírala.

Koncem listopadu nám všem do života přibyla nová nejistota, kterou je mutace omikron. Světem se začala šířit nová varianta viru, o které toho zatím moc nevíme. Obavy ohledně vážnosti jejích důsledků jsou namístě. Svědky podobné situace jsme byli již dříve, proč je ale reakce finančních trhů nyní odlišná?

V regionu byl včerejší ekonomický kalendář prázdný. Nicméně jak zlotý, tak koruna pokračovaly v rozšiřování předchozích zisků, respektive korekci dříve akumulovaných ztrát.

Polská měna si v tomto týdnu připisuje nevídané zisky a od pondělí vůči euru posílila již o 2,3 %. Po dvou týdnech silných výprodejů tak zlotý vymazal veškeré ztráty, stále se ale na dlouhodobém horizontu obchoduje na slabých úrovních.

Nastal čas vypustit termín „přechodná“, když hovoříme o inflaci. Tak zní věta, na kterou trhy čekaly už delší dobu, když sázely na začátek zvyšování amerických úrokových sazeb.

Páteční propad byl u mnoha rizikových aktiv jedním z nejintenzivnějších za poslední měsíce. Pondělní obchodní seance už byla mnohem klidnější a přinesla umazání části ztrát u evropských i amerických akcií a také u dolaru či koruny. Nová mutace i přesto zůstává rizikem, které zamíchalo výhledem úrokových sazeb.

Většina zástupců Evropské centrální banky nepředpokládá dosažení podmínek pro zvýšení sazeb v příštím roce. Někteří si však nechávají otevřená zadní vrátka, a to formou komentářů k inflaci. Klíčové je i hodnocení, že by aktuální pandemická opatření neměla mít zásadní vliv na plán omezování měnověpolitické podpory. 

Jihoafrická republika identifikovala novou mutaci viru COVID-19 prezentovanou pod názvem B.1.1.529. Podle prvních informací by tato mutace mohla být nakažlivější a mohla by snáze překonat imunitu. Bližší vyhodnocení však zatím chybí. I tak se přes trhy přehnala vlna výprodeje, která smetla i korunu.

Hlavním tématem je zhoršující se pandemická situace a rostoucí inflace. Pro následujících 12 měsíců tak více spotřebitelů očekává zhoršení ekonomické situace.

Americká centrální banka je zejména v situacích, jako je ta dnešní, v podstatě nejmocnější měnovou autoritou na celém světě. Svou politikou totiž ovlivňuje nejen americkou ekonomiku a trhy, ale rovněž i ty zahraniční, s důrazem na ty rozvojové. Přídavné jméno „nejnebezpečnější“ je sice spíše nadsázkou, ovšem nikoliv bez reálných základů.

Včerejší evropská obchodní seance přinesla vysokou volatilitu na měnách rozvíjejících se ekonomik. Zlotý, koruna i forint v dopoledních hodinách prudce oslabovaly. Koruna se obchoduje poblíž 25,50 EURCZK. Zlotý se posunul na nejslabší hodnoty od globální finanční krize, z technického hlediska už ale hledá minimum před příchodem korekce.

Euro výrazně ztrácí proti dolaru. Jedním z důvodů je vlažný přístup ECB k utahování měnové politiky. Dalším je zhoršující se pandemická situace v Evropě, kde se nachází polovina nových případů nákazy ve světě.

Od posledního vydání Roklen indikátoru uplynulo již pět měsíců. Na stavu tuzemské ekonomiky se od té doby hodně změnilo.

Během dvou dní tak libra proti euru posílila o více než 0,5 %. Zásadním rozdílem v případě libry a eura je přístup zástupců centrálních bank. Zatímco ECB je ke tématu navyšování úrokových sazeb vlažná, tak v případě BoE rostou očekávání prvního navýšení úrokových sazeb už v prosinci tohoto roku.

Vstup do nového týdne byl na zveřejněná data chudý. Koruna se držela v pásmu mezi 25,20 – 25,25 EURCZK, hlavní měnový pár se po klidném průběhu dne ve večerních hodinách propadl hluboko pod 1,1400 EURUSD.

Česká národní banka bude dál zvyšovat úrokové sazby. Prosincová zasedání se historicky obvykle nesla ve znamení stability sazeb. Výjimkou byly krizové roky 1997/1998 a 2008/2009, kdy se rada přiklonila ke snížení úroků. Letošní rok je rovněž výjimečný vinou intenzity inflačních tlaků, na které si ČNB nedovolí nereagovat. Otázkou je, jak moc mohou sazby ještě vzrůst?

Koruna je nejsilnější od konce loňského února, její zisky by přitom mohly dále růst. Česká národní banka očekává, že se kurz v průběhu roku 2022 posune pod hranici 25,00 za euro. Tento vývoj však nebude bez rizik. Které faktory by mohly korunu oslabit nejen během letošního, ale i příštího roku?

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí. Ceny rostly i v USA, kde meziroční růst cen dosáhl 6,2 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více, než bylo očekáváno.

Po divokém týdnu plném zasedání centrálních bank, které přinášely jedno překvapení za druhým, jsme momentálně v polovině o poznání klidnějšího týdne. Euro se včera pokoušelo posunout nad hranici 1,1600 EURUSD, jeho pokusy ale nebyly úspěšné. Měny regionu v ranních hodinách posilovaly, všechny ale nakonec uzavřely poblíž otevíracích hodnot.

Situace je zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb ČNB, nad očekávání trhu, výrazně neposílila.