V tomto článku zkoumáme, jak se pro země EU za poslední čtvrtstoletí...

Podle indexu ekonomických překvapení od Citi jsme v poslední době viděli nejvíce pozitivních překvapení, tj. nad očekávání lepší výsledky, především u měkkých dat (průzkumy jako PMI, ISM apod.). Překvapila i tvrdá, u nich však není pohyb vzhůru až tak razantní. Jaké to má implikace?

V České republice existuje vlivem historického a politického vývoje více než 6200 obcí, z nichž polovina má méně než 400 obyvatel.[1] V přepočtu na obyvatele dle OECD[2]  patří ČR spolu s Francií a Slovenskem k zemím s největším počtem nižších samosprávných celků v Evropě.

Projev s názvem "There’s Still No Rush". Christopher Waller jím navázal na jeden ze svých předchozích komentářů, který pomohl formovat tržní výhled sazeb v letošním roce. Hlavní poselství včerejšího projevu v Ekonomickém klubu je, že se snižováním sazeb stále není kam spěchat. K dosažení udržitelného posunu inflace k cíli je podle Wallera potřeba ponechat současné nastavení měnové politiky. Riziko delšího trvání restrikce je dle centrálního bankéře nízké. Výrazně větším rizikem by naopak bylo ukvapené a příliš brzké snížení úroků.

O recesi americké ekonomiky se spekuluje už bezmála dva roky. Debaty začaly...

Debata o konci uhlí nebo jeho potřebnosti do roku x nebo y či z, která se zase v české kotlině vede, je pokračováním desítky let vysílané telenovely o boji zeleného dobra s kapitalistickou chamtivostí. Když už ho (rozuměj uhlí) tedy musíme mít alespoň pro systémové služby, tak ale jen od někoho. Ještě by nám ten druhý zbohatl víc než by se slušelo, a to se přeci nedělá. Alespoň tak vyznívají postřehy, názory či konstatování některých českých žurnalistů, opřené, jak jinak - o analýzy ekologických aktivistů pasovaných do rolí energetických expertů a samozřejmě části politiků.

V posledních dnech jsem měl možnost mluvit se dvěma bývalými členy bankovní rady ČNB. Oba se shodli, že aktuální kolo boje s inflací jsme vyhráli. Pozornost se teď obrátí k tomu, jak nastartovat růst.

Bank of Japan poprvé od roku 2007 zvyšuje úrokové sazby. Režim záporných úroků končí, posouváme se do pásma 0-0,1 %. Forward guidance k dalšímu vývoji úroků zveřejněna nebyla. Banka pouze uvedla, že s ohledem na aktuální výhled ekonomické aktivity a inflace předpokládá udržení akomodativního charakteru měnové politiky.

Současná měnověpolitická "sezóna" začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci; trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes.  Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Nedávný vývoj objednávek obráběcích strojů v Japonsku vykresluje pozitivní obrázek výroby v roce 2024. Investoři by se však měli mít na pozoru před nezmapovaným územím, píše analytický tým Fidelity International. 

Nyní se podíváme na faktory, které umožňují ECB zachovat klid a se snižováním sazeb ještě počkat.

Pokles české lednové inflace na 2,3 % meziročně je výrazně pod predikcí ČNB na 3 %. Dostali jsme se tak do tolerančního pásma inflačního cíle na 2 %. Bankovní rada může na příštím, tj. březnovém, zasedání snížit úroky o více než 50 bodů. Ve hře je určitě 75 bodů, nelze zcela vyloučit ani hlas pro celý procentní bod. Brzdou může být nad očekávání centrální banky slabá koruna.

Mezinárodní měnový fond zkoumal transformační potenciál umělé inteligence na globální ekonomiku a potřebu politik, které by zajistily přínos AI pro lidstvo. Co zjistil?

Pandemie covid-19 po delší době upozornila na praktický problém ekonomického prognózování: v...

Bankovní rada České národní banky se většinově shodla na snížení sazeb o půl procentního bodu. I přes převažující proinflační rizika věří v pokles inflace směrem k inflačnímu cíli. Úroky by však ve výsledku mohly klesnout méně, než ukazuje aktuální prognóza. Koruna i tak citelně oslabila nad 25,00 za euro.

Dnes byla zveřejněna silná čísla z amerického trhu práce za leden. Nad očekávání vyšší tvorba nových pracovních míst, a hlavně výrazná revize předchozího měsíce z 216 tisíc na 333 tisíc. Dodatečných 117 tisíc nových míst je opravdu hodně. Směrem nahoru překvapily i mzdy jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Míra participace beze změny na 62,5 %, stejně tak míra nezaměstnanosti na 3,7 %.

Na každou českou domácnost dopadá inflace jinak, a proto je mnohdy publikované číslo z Českého statistického úřadu z mnoha stran diskutováno, někdy i zpochybňováno. Nový čnBlog Luboše Komárka a Petra Poláka ze sekce měnové se zaměřuje na indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), které ČSÚ počítá za domácnosti důchodců a domácnosti žijící v hlavním městě Praze.

Průměr, modus, medián… Představte si naši autorskou dvojici, která si předem objednala oběd v restauraci. Pokud by tam Luboš přišel trochu dříve a Honza nedodržel akademickou čtvrthodinku, Luboš by snědl oba obědy. Statisticky vzato měl každý z nás v průměru jeden oběd, ale ve skutečnosti měl Luboš obědy dva a Honza hladověl. Toto je dnes již klasický příklad, jak může být statistika při použití nejčastěji využívaného aritmetického průměru zavádějící.

Bank of Japan dnes zveřejnila kompletní prognózu, včetně doplňkových analýz. V závěru dokumentu se zabývá vývojem spotřebitelské inflace s ohledem na dovozní ceny a vztahem mezi cenami a mzdami.

Sázky na to, že Bank of Japan upraví měnovou politiku na svém lednovém zasedání, nevyšly. Nešlo sice o tržní konsensus, avšak malá část trhu na to spekulovat mohla. Vidíme to u vývoje japonského jenu, který krátce oslabil k 148,50 za dolar. Kurz ztráty následně smazal, což spíše než s doprovodným komentářem Bank of Japan souviselo s plošně oslabujícím dolarem.

Malé – leč nakonec relativně dlouhé – vzdělávací okénko vzhledem k častým diskuzím, jak lze nahlížet na vývoj cen. Pro ilustraci na cenách smyšlené komodity, kde byl záměrně vývoj cen v průběhu roků poměrně dynamický a na příkladech inflace v ČR v roce 2023.

Americká ekonomika zpomaluje. Christopher Waller z Fedu odhaduje, že v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhlo reálné HDP 1-2 %. Za zpomalením růstu stojí nejen slabší investice, vládní výdaje, ale i slabší spotřeba. Během vystoupení na webináři Brookings institutu Waller představil svůj pohled na největší hospodářství světa, které se podle něj letos dočká snížení úrokových sazeb.

Každoroční průzkum analytiků společnosti Fidelity International pro rok 2024 ukazuje, že mnoho společností se přestalo obávat inflace.

V dnešní době je v podstatě samozřejmé, že každá mladá firma by měla do určité míry využívat umělou inteligenci. Vedoucí pracovníci by se však měli s touto technologií a jejími možnostmi seznámit raději dříve než později

Míra úspor domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7 procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Rychlý pokles míry úspor domácností v případě obnovení optimistických spotřebitelských očekávání může představovat potenciál pro výraznější oživení růstu jejich spotřeby.

Česká národní banka dnes poprvé od vypuknutí pandemie snížila úrokové sazby. Šlo o opatrný krok, který odstartoval cyklus posunu úroků k nižším hodnotám. Jak rychle bude ČNB postupovat? Guvernér Michl prozradil podmínky.

Rok 2023 se nesl ve znamení nastávající recese. Přibývající válečné konflikty přinášely nejistotu na světových trzích. Obyvatelé Evropy se navíc museli potýkat se stále aktuální energetickou krizí a vysokými spotřebitelskými cenami. To vše se samozřejmě přelévalo i do české ekonomiky. Jak vypadal letošní rok? Udeří krize po novém roce naplno?

Chcete vědět, kdy začne Federální rezervní systém nebo Evropská centrální banka snižovat úrokové sazby? Uděláte nejlépe, než když se podíváte na jejich protějšky na rozvíjejících se trzích, píše analytický tým Fidelity International.

Pravděpodobně nejdůležitější lekcí, kterou si centrální banky a další regulační orgány odnesly z globální finanční krize, je nezbytnost zajistit stabilitu finančního systému. Souběh vrcholů hospodářského a finančního cyklu plně manifestoval rozsah dopadů finančního stresu na reálnou část ekonomiky; tedy HDP, spotřebu, investice a nezaměstnanost. V tomto kontextu se zvýraznila důležitost makroobezřetnostní politiky, která přinesla řadu nových nástrojů pro zvýšení a zajištění odolnosti finančního systému.

Ačkoliv většina z nás už vyhlíží vánoční svátky a priority se pomalu z investic a tradingu přesouvají na volnočasové aktivity, před finančními trhy stále ještě stojí jeden velmi důležitý týden, kterému je potřeba věnovat pozornost.

Outsourcing vnímá jako primární strategii pro jednu nebo více činností v oblasti daní téměř tři čtvrtiny firem. 43 % společností navíc za svou největší výzvu považuje zajištění daňového reportingu v souladu s dynamicky se měnícím prostředí daní, vyplývá z nového průzkumu Trendy v daňové transformaci 2023, který zveřejnila poradenská a technologická společnost Deloitte.  

Výnos desetiletého japonského dluhopisu dnes vzrostl o 10,5 bodu, což je největší nárůst za poslední rok. Aukce třicetiletého instrumentu měla nejslabší poptávku měřenou bid-to-cover od roku 2015. Proč? Z Bank of Japan se ozývá čím dál více hlasů zmiňujících scénář zvýšení úrokových sazeb.

Období zvýšeného růstu cen odrážející koronavirovou pandemii, válečný konflikt na Ukrajině a nárůst cen energií se dotkly všech ekonomických subjektů. V první polovině loňského roku výrazně rostla inflační očekávání domácností. Letos sice došlo ke snížení inflace očekávané domácnostmi, ty však stále pociťují inflaci jako vysokou a spolu s ní vnímají i znatelné zhoršení své ekonomické situace.

V souhrnu je český vývoz na poptávce Německa ještě závislejší, než by odpovídalo roli našeho západního souseda jako největšího odběratele tuzemských firem. Vysoký podíl meziproduktů na našem vývozu dále zvyšuje jeho citlivost na globální sentiment.

Inflace se dále snižuje. V září poklesla na 6,9 % a po očekávaném a dočasném škobrtnutí v říjnu (jehož technické důvody jsme už popisovali ) se na počátku příštího roku skokově sníží ke 3 %. V jeho dalším průběhu zvolní do blízkosti 2% cíle České národní banky.

V průběhu léta rozvířila mediální svět diskuse nad aktuálním ekonomickým výkonem Německa. Komentátoři připodobňovali nynější slabý výkon k situaci z přelomu tisíciletí, kdy vzniklo označení „nemocný muž Evropy“. Je Německo opravdu "nemocné"?

Česká národní banka se k uvolňování ekonomiky zatím ještě neodhodlala. Bankovní rada ponechala...

Zavedení windfall tax bylo od začátku chybou. S postupem času navíc vidíme, že se obavy odpůrců této daně postupně naplňují. I samotný výnos daně bude podstatně menší, než se očekávalo. Věřím, že se s odstupem času budeme k této kapitole znovu vracet a hodnotit, zda to celé divadlo za to nakonec stálo. Neobávám se, že by nebyla příležitost. S podobným nápadem na zavedení sektorové daně čas od času vždy někdo přijde.

V blogu vysvětlujeme, že vyšší cenová hladina, daná zejména vyššími mzdami, ekonomiku izoluje od dopadu nákladových šoků do inflace. Proto po výrazném nákladovém šoku nemusí nutně platit, že se země s vyšší celkovou či jádrovou inflací přehřívají více než země s nižší inflací.

Navzdory více než ročnímu úsilí centrálních bank o zkrocení inflace ukazuje nejnovější průzkum, který pořádala společnost Fidelity International mezi svými analytiky, že tlak na pracovní náklady nepolevuje. Dobrou zprávou je, že většina analytiků nevěří, že vysoké úrokové sazby přivedou americkou ekonomiku do hluboké recese.

V září 2023 byla cena spotřebního koše průměrného Čecha o 6,9 procent vyšší než v září o rok dříve. To je rozvláčnější a preciznější způsob sdělení skutečnosti, že inflace byla 6,9 %, které nám však umožní vysvětlit následující dva zdánlivé paradoxy: Jak může být inflace takto vysoká, když cenová hladina v září oproti srpnu klesla o 0,7 %? A jak je možné, že v říjnu meziroční inflace dokonce zrychlí nad 8 %, i kdyby se ceny oproti září vůbec nezměnily?

Tento blog se zaměřuje na popis charakteristik distribučně okrajových hypotečních úvěrů, a to nejen z pohledu již zmíněného ukazatele DSTI, ale také celkových výdajů dlužníků a výše jednotlivých úvěrů. Blog částečně odkrývá, komu banky v minulosti takové hypoteční úvěry poskytovaly a v jakém rozsahu, a částečně také ukazuje, jak hypoteční trh zareagoval na změny v nastavení horní hranice ukazatele DSTI v předchozích letech.

Cílem textu je srovnat vývoj spotřeby domácností, míry úspor a investic v eurozóně a jejích nejsilnějších ekonomikách s vývojem v ČR. Srovnání se zeměmi eurozóny v podobné situaci ukazuje, že české domácnosti v reakci na energetickou krizi mnohem méně utrácely při citelně vyšší míře úspor oproti dlouhodobému průměru.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Bankovní rada sice podle slov guvernéra Aleše Michla plán snižování úroků diskutovala, důvody k samotnému kroku však stále nevidí. Rozhodne se až na základě příchozích dat, přičemž hlavní podmínkou bude potvrzení udržitelného procesu dezinflace vedoucího k posunu k 2% inflačnímu cíli. Zde kladl Michl důraz především na dynamiku jádrové inflace. 

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Platy učitelů v roce 2022: cesta z propasti a zase zpět“ jako každý rok aktualizuje vývoj úrovně a struktury platů českých učitelů. Jaký je aktuální vývoj z pohledu dlouhodobé perspektivy a výhled? Jak vysoké jsou relativní platy v mezinárodním srovnání, jak velkou roli hrají v platech odměny a věkový automat?

Největší uskupení rozvíjejících se tržních ekonomik na světě –⁠ BRICS se rozrůstá o šest členů. S růstem přichází i touha po novém světovém řádu. Ovšem vzhledem k tomu, že jedna země – Čína – má i nadále mnohem větší ekonomickou váhu než všechny ostatní, se domníváme, že význam nadcházejícího rozšíření BRICS bude spíše diplomatický než ekonomický, píše analytický tým Fidelity International. 

Prognostické schopnosti ekonomů se však stále rozvíjí a aktuální ekonomická literatura se shoduje, že širší paleta ekonomických modelů a jejich kombinace vede k přesnějším krátkodobým predikcím. Z tohoto důvodu jsme obohatili i náš „arzenál“ v ČNB.

Evropské úrokové sazby mohou dále růst. Neoficiální zdroje zmiňují prosincové zasedání a dvě základní podmínky.

Evropská centrální banka podesáté zvýšila úrokové sazby. Nutí ji k tomu inflace, která na měnověpolitickém horizontu zůstává nad cílem, nehledě na nad očekávání větší zpomalení ekonomického růstu. Dnešní zvýšení úroků bylo přitom pravděpodobně poslední v tomto cyklu. ECB teď bude řešit, jak dlouho zůstanou sazby na historicky nejvyšších úrovních.

Podstatná část transmise měnové politiky v segmentu domácností probíhá prostřednictvím vlivu úrokových sazeb na objem čistých nových úvěrů na bydlení. S prodlužující se dobou od výrazného zvýšení základních úrokových sazeb ČNB (a následně i klientských sazeb) je však stále významnější i další kanál, a to dopad zvýšených sazeb na výši splátek stávajících úvěrů, které jsou během času refinancovány.

Monetaristický přístup k inflaci byl odjakživa pro absenci jednoznačně vymezených hranic definice pojmu "peníze" prakticky neuchopitelný. Netřeba však nyní vycházet z novokeynesiánské teorie endogenních peněz, i bez její aplikace v naší argumentaci lze zcela spolehlivě prohlásit, že zvýšená likvidita v mezibankovním sektoru vliv na inflaci mít nemůže, natož aby po tak dlouhou dobu způsobovala její nepolevující růst.

Minulý týden se v Jackson Hole konalo dlouho očekávané ekonomické sympozium. Pro ekonomy i pozorovatele je to jedna z "povinných" akcí, podobně jako konference v portugalské Sintře. Jak jsem vysvětlila svému nejstaršímu synovi, začínajícímu scenáristovi: „Je to jako okouzlující, hvězdně obsazená přehlídka filmů – je ale pro ekonomy místo filmařů."

Minulý pátek se uskutečnilo další výroční zasedání Federálního rezervního systému v Jackson Hole ve Wyomingu, které je ve světě ekonomie a financí považováno za jednu z nejzásadnějších akcí každý rok. Toto setkání, kterého se obvykle účastní centrální bankéři, ekonomové a finanční odborníci, slouží jako platforma pro diskusi o zásadních otázkách měnové politiky a ekonomických výzvách, kterým čelí Spojené státy i světová ekonomika.

I když některé kategorie inflace jsou lepší než jiné, pokrok, kterého bylo dosaženo, je významný a velmi vítaný.

Během let 2021 a 2022 došlo na evropském trhu se zemním plynem k významným změnám. Ty se týkaly jak cenového vývoje, tak struktury dodavatelů.

V posledních letech se české domácnosti musejí vypořádávat s vícero nestandardními ekonomickými šoky. Po koronavirové pandemii a energetické krizi je to doposud přetrvávající období velmi rychlého růstu spotřebitelských cen. Na tyto otřesy, z nichž pramení vysoká nejistota, reagují domácnosti mimo jiné zvýšeným sklonem k úsporám.

Nedostatečné oživení Číny po pandemii rozdmýchalo obavy z deflace. Zatímco centrální bankéři a politici se snaží podpořit růst, měsíční průzkum mezi analytiky Fidelity International ukazuje, že podniky nečekají na pomoc shora – připravují se na rok, kdy budou snižovat náklady.

Hodnocení fungování měnověpolitického režimu a jeho parametrů je podstatnou součástí tvorby měnové politiky. Některé centrální banky k němu přistupují průběžně, jiné přistupují k formalizovaným revizím měnové politiky.

Minulý týden byl bohatý na zprávy týkající se amerických a světových trhů a ekonomiky. V USA se zpřísňují úvěrové standardy a zpomaluje se růst zaměstnanosti. Růst mezd se však nekoná, což může znepokojovat Federální rezervní systém. V eurozóně vykazoval sektor služeb určité známky oslabení a globální zpracovatelský průmysl se v důsledku zmírnění hospodářského růstu zhoršuje.

Big Mac není jen slavným sendvičem od společnosti McDonald's, jeho název nese i index, který srovnává kupní sílu různých světových měn. Sendviče Big Mac jsou dostupné prakticky po celém světě, jedná se tak o dobré srovnání pod nebo nadhodnocenosti jednotlivých měn. Žebříček je indexován podle ceny Big Mac v USA, ostatní měny jsou pak srovnány v procentuální odchylce kurzu pod nebo nad touto hodnotou.

Zarytí odpůrci společné měny, kteří upozorňují výhradně na problémy eurozóny, si v posledních měsících mohou podat ruce s tzv. „eurohujery“. Ti naopak tvrdí, že by přijetí eura vyřešilo všechny problémy světa včetně české inflace.

Na dnešním měnověpolitickém zasedání ČNB formálně ukončila intervenční režim, který běžel od května roku 2022. Dle slov guvernéra Michla se jednalo opravdu pouze o formální ukončení v souladu s transparentností instituce, protože ČNB už od října 2022 na devizovém trhu proti oslabení koruny neintervenuje. V době ukončení intervenčního režimu byl znovu zahájen program odprodeje části výnosu z devizových rezerv.

Pro centrální banky byl červenec rušný měsíc. Přinesl očekávané zvýšení sazeb v Evropě a USA, ale i překvapivou změnu politiky v Japonsku. Vzhledem k tomu, že mnohé z centrálních bank se nyní blíží ke svým nejvyšším sazbám, u kterých hodlají skončit, domníváme se, že nejpravděpodobnějším výsledkem na všech vyspělých trzích je recese. Takový je názor analytického týmu Fidelity International.

Dnes byl zveřejněn velmi zajímavý proslov viceguvernéra Bank of Japan Uchidy. V něm zaznělo, jako již tradičně, že akomodativní měnová politika zůstává potřeba. Centrální banka stále spatřuje vyšší rizika předčasné úpravy dosavadního měnověpolitického trendu. Dosažení dlouhodobě udržitelné inflace na cíli nevidí, proto je zvýšení sazeb ze záporných hodnot daleko.

Americká ekonomika se během druhého čtvrtletí vyvíjela nad očekávání lépe. Březnová nervozita v bankovním sektoru ustala, aniž by měla výraznější dopady na chování bank. Ty pokračují v utahování podmínek poskytování úvěrů, což jde ruku v ruce s aktuální fází cyklu. Výhledově by tento trend měl pokračovat. Některá jeho rizika už ale byla realizována.

Japonské zkušenosti z výroby polovodičů a integrace robotiky se mohou stát základem dominance této země v oblasti umělé inteligence. Kombinace dvou nejvýraznějších tržních témat letošního roku, japonských akcií a umělé inteligence, s sebou přináší celou vlnu nových příležitostí.

Mediální prostor v souladu s hodnocením ČNB plní informace o tom, že trh práce je v České republice dlouhodobě přehřátý.  Míra nezaměstnanosti v České republice je v rámci zemí EU dlouhodobě nejnižší. O celkové napjatosti či míře přehřátí trhu práce či celé ekonomiky vypovídají i jiné ukazatele, které zachycují vývoj poptávky po práci a poptávkové inflační tlaky v tuzemské ekonomice.

Spojené státy jsou tradičně hlavním indikátorem pro sektor nemovitostí. Nicméně nejnovější údaje naznačují, že je to evropský komerční realitní trh, který je nyní v cyklu dál. Po nebývale rychlém přecenění a při stále vysoké poptávce by se tento region mohl začít zotavovat ve druhé polovině roku.

Riziko nedostatečného utažení a zakořenění inflace je dle Fedu vyšší než  hrozba příliš vysoké úrovně sazeb. Linie správného nastavení měnové politiky je tak velmi tenká a je možné, že přijdou určité ekonomické oběti.

Červencové rozhodnutí Fedu nepřineslo žádné velké překvapení. Přece jen bylo ale možné narazit na jednu zajímavost týkající se budoucí podoby americké měnové politiky.

Americká centrální banka už nečeká recesi, ani mělkou. Další postup určí data. To jsou klíčové informace, které zazněly na dnešním zasedání Fedu. Sazby byly dle očekávání zvýšeny. Mohou růst dál, bude-li to potřeba. Z tržních pohybů však vidíme, že dnešní úrokový hike byl pravděpodobně poslední.

Často se lze setkat s názorem, že vykazovaný růst cen neodpovídá individuální zkušenosti...

V souvislosti s vysokou inflací v posledních zhruba dvou letech se vedle řady jiných položek často probírá výrazné zdražení potravin a v této souvislost i faktory či subjekty, které ho způsobují. Potraviny skutečně byly jednou z podstatných složek růstu spotřebitelských cen v nedávné minulosti a na podzim loňského roku dokonce jejich ceny rostly nejrychleji.

Červencové zasedání Fedu je podle nás dané. Měnový výbor zvýší sazby o 25 bodů a udrží si jestřábí rétoriku. Další výhled, zejména pak směrem k zářijovému zasedání, už není tak jistý. Díky včerejšímu proslovu jednoho z představitelů však máme relativně dobrou nápovědu, podle čeho se řídit. 

Sdílení informací a know-how ve firmách odjakživa patří mezi stěžejní pilíře úspěchu. Moderní trendy práce se znalostmi, učící se organizace či agilita poukazují na důležitost sdílení zkušeností a učení se praxí nejen uvnitř firem samotných, ale také ve spolupráci s partnery. Z cílené výpomoci a vzájemného sdílení zkušeností a poznatků mezi společnostmi totiž mohou velmi úspěšně těžit obě strany.

Vzedmutí inflace, kterého jsme byli svědky, připomínalo přívalovou povodeň. Tato povodeň již půl roku opadá a nyní jsme uprostřed procesu poklesu inflace, neboli procházíme dezinflací. Zda je inflace jednociferná již nyní anebo zda pod tuto psychologickou hranici spadne během prázdnin, není tak podstatné.

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR analyzuje rozdíly v dopadu inflace na různé skupiny domácností po nebývalém nárůstu inflace v posledních letech. Na koho inflace dopadla nejvíce a proč?

Zvyšování úrokových sazeb neskončilo. Ještě vyšší úroky, než bylo na začátku roku očekáváno, potvrzují nejen poslední prognózy centrálních bank, ale i komentáře jejich představitelů. Můžeme tento historicky nejagresivnější proces zvyšování sazeb ustát bez recese? Podaří se centrální bankám zkrotit inflaci, aniž by se „něco rozbilo“? A jaká je perspektiva dolaru pod paritou?

Finanční sektor patří mezi odvětví, které historicky silně závisí na výpočetní technice. V příspěvcích z prosince 2021 a března 2022 jsme se seznámili s novým výpočetním nástrojem, kvantovým počítačem, který by mohl nalézt uplatnění také ve finančnictví. Může pomoci například při správě devizových rezerv?

Ekonomická nálada Čechů se v polovině roku postupně uklidňuje, negativní vnímání vývoje v posledním roce vyrovnává opatrný optimismus při výhledu do příštích 12 měsíců. Index finanční situace domácností po loňském výrazném poklesu opět mírně vzrostl. Index je stále hluboko pod hodnotami z období poslední konjunktury, nepokračuje však v propadu jako během finanční krize kolem roku 2010.

Na přelomu září a října loňského roku musela Bank of England reagovat...

Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání odhlasovala stabilitu sazeb na...

Kam vláda, tam jdou i firmy. Tak zní tradiční moudrost o podnikání v Číně. Ale pokud jde o zlepšování ESG, tento předpoklad potřebuje update.

Neschopnost domácností splácet přijaté úvěry může v některých případech vést k „předlužení“ a v českém kontextu až k vydání exekučního příkazu a insolvenci. Situace, kdy domácnosti nejsou schopny splácet úvěry, s sebou přináší další náklady a to není z ekonomického pohledu optimální. Ke konci roku 2022 bylo v České republice přes 650 tisíc lidí s exekucí, což čistě z ekonomického hlediska vede k výrazné neefektivitě.

Nedávná data a aktualizovaná prognóza Evropské centrální banky podporují scénář, kdy budou úroky s velkou pravděpodobností zvýšeny i na červencovém zasedání. To na dnešním zasedání uvedla guvernérka ECB Lagardeová poté, co banka oznámila další zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Rada guvernérů přitom neuvažuje o jakékoliv úrokové pauze. O vrcholu sazeb v cyklu Lagardeová odmítla spekulovat.

Od zítřejšího zasedání japonské centrální banky nečekejme žádné změny. Sazby zůstanou stabilní,...

Celých 163 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

Nejnovější měsíční průzkum analytiků společnosti Fidelity International ukazuje pokračující zhoršení manažerského sentimentu vedené výrazným poklesem u čínských a evropských společností. Zdá se, že čínské znovuotevření trhu uvadá, a i nad evropským makroekonomickým výhledem se stahují mračna.

Na začátku února předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, jejíž účinnost je pro většinu ustanovení předpokládána v polovině roku 2023 (patrně od 1.7.2023). Jedná se o pozměněnou verzi původního návrhu ze září loňského roku, který byl z důvodu značného množství připomínek podaných v rámci připomínkového řízení významně přepracován.

Od října 2022 dochází na americkém trhu s dluhopisy k neobvyklé události, která vyvolává velký zájem a zároveň i obavy mnoha ekonomů a investorů po celém světě.

V dubnu se meziroční inflace podle Českého statistického úřadu dále snížila z 15 na 12,7 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem, březnem, cenová hladina dokonce mírně poklesla, a meziměsíční inflace byla tedy záporná. Odeznívá i růst cen výrobců, průmyslových i zemědělských. Je již čas na oslavy? Jsou to dobré zprávy, inflace ustupuje, určitá opatrnost je ale namístě.

Česká ekonomika byla v roce 2022 v souvislosti s energetickou krizí a ruskou agresí na Ukrajině vystavena bezprecedentním vnějším cenovým šokům stojícím mimo dosah centrální banky, tyto šoky přitom významně přispívaly ke zrychlování inflace. V kontextu těchto událostí využila ČNB flexibility svého režimu inflačního cílování a přistoupila k posunům horizontu měnové politiky. 

Ratingová agentura Fitch varuje před zhoršením ratingu USA z aktuálních „AAA“. Výhled je negativní, vše souvisí s nedosažením dohody o dluhovém stropu. I přesto, že Fitch v základním scénáři s dohodou počítá, neznamená to, že budou mít Spojené státy vyhráno.

Vyjednávání o americkém dluhovém stropu přitahuje stále větší pozornost investorů. Ta je upřena zejména na kritické datum „X“, kdy se očekává, že americké vládě dojdou prostředky na plné uhrazení finančních závazků. V současné době se toto datum odhaduje na 1. června.

Novozélandská centrální banka začala zvyšovat sazby dřív než většina centrálních bank z vyspělých ekonomik. Nehledě na možné odlišnosti, strategie vyšší po delší dobu je potvrzením charakteru ekonomického prostředí, které je s ohledem na inflaci více než společné pro většinu ekonomik.

Příjmy domácností v roce 2022 citelně zaostaly za spotřebitelskou inflací. Sektor domácností ovšem není jednolitou jednotkou. V tomto článku využívám novou statistiku subsektorů domácností, která propojuje mikroekonomická šetření s národními účty, k rozklíčování dopadů inflačního roku 2022 na různé příjmové skupiny českých domácností.

Zmapováním hlavních bodů transmise měnové politiky ilustrujeme, jak v české ekonomice dojde k návratu inflace k cíli ČNB, tedy ke 2 %.

Z historického hlediska vedlo zpřísnění finančních podmínek, podobně jako jsme byli svědky v posledním roce, vždy k recesi. Odhadnout potenciální závažnost je však složitější.

Soukromý dluh se může stát důležitým zdrojem kapitálu pro evropské společnosti, protože banky v důsledku rostoucích sazeb a většího důrazu na regulační požadavky zpřísňují úvěrové požadavky.

Synchronní pohyb středoevropských měn nesouvisí pouze s ekonomickými vazbami či společným historickým vývojem jejich ekonomik. Často je odrazem změn v náladách globálních investorů či důvěryhodnosti regionu, zejména pak v době nejistoty na finančních trzích a útěku do bezpečných aktiv. Proto jedním ze způsobů, jak analyzovat vliv vnějších faktorů ovlivňujících krátkodobou dynamiku měn, je skrze jejich společný pohyb.