Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Dne 29.4.2022 byl do mezirezortního řízení předložen vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, transponující tzv. whistleblowing směrnici.

Signály možné recese se množí. Podle některých odhadů by mohla přijít do konce letošního roku.

Pandemie koronaviru zasadila hudebnímu průmyslu nemalou ránu, především výpadkem příjmů z živé hudby, avšak zároveň urychlila některé trendy a strukturální změny. Predikce ukazují na oživení růstu, přičemž do budoucna má hudební průmysl velký potenciál, mimo jiné díky rozvoji spoluprací například s herním průmyslem či díky rozvoji živě streamovaných virtuálních koncertů.

Předmětem tohoto blogu je představení nového formátu evaluace prognóz sestavených v průběhu roku 2020.

Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.

Budou po prudkém nárůstu inflace následovat mzdy? Analytici Fidelity International se domnívají, že ano.

Cílem tohoto příspěvku je zpětně posoudit vhodnost nastavení měnové politiky a zejména pak vyčíslit efekt zvyšování úrokových sazeb České národní banky v období od 3. čtvrtletí 2021 do současnosti.

Objevují se náznaky, že tlaky na náklady firem mohou brzy polevit. Tlak na centrální banky ale přesto zůstane vysoký.

Cílem tohoto příspěvku je přinést pohled ekonomů a manažerů ČNB, kteří se svojí prací spolupodílejí na budování analytického a prognostického aparátu měnové politiky, resp. na přípravě čtvrtletní makroekonomické prognózy, která slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady ČNB.

Evropská centrální banka potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP a inflačních očekávání. Eurozóna patrně do konce 3. čtvrtletí opustí éru záporných sazeb, což byl stejně ekonomický nesmysl.

Ekonomická nálada Čechů je v první polovině roku značně pesimistická. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami.

Tento článek popisuje japonský makroekonomický a měnověpolitický vývoj posledních desetiletí, poté blíže diskutuje možné důvody citelně nižší inflace ve srovnání se zbytkem světa a následně se věnuje aktuálním dilematům japonské měnové politiky.

Bankovní rada České národní banky na červnovém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu...

Souhrnně lze říci, že zastavení dodávek zejména zemního plynu by v evropských ekonomikách působilo stagflačně, resp. slumpflačně. Závěrem shrnujeme obecná doporučení pro minimalizaci negativních dopadů případného zastavení dodávek plynu z Ruské federace.

Celých 167 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

Po včerejším překvapení v podobě nečekaného zvýšení sazeb švýcarské centrální banky bylo hodně nadějí vkládáno do Bank of Japan. Ta však podle dnešního rozhodnutí zůstává nezlomena, a je tedy v podstatě poslední centrální bankou vyspělých ekonomik s extrémně akomodativní měnovou politikou.

Americká centrální banka doručila největší zvýšení sazeb od roku 1994. Guvernér Fedu Powell pak odůvodněním tohoto kroku nepřímo naznačil scénář, který čeká i ECB, jen o pár měsíců později. I v jejím případě skončí nadstandardním navýšením úroků.

Neuplynul ani týden od oficiálního zasedání a Evropská centrální banka dnes oznámila mimořádné setkání Rady guvernérů. Centrální bankéři během něj řešili aktuální tržní podmínky s důrazem na potenciální fragmentaci evropských finančních trhů. Výsledek jednání nebyl žádným velkým překvapením. Banka v podstatě oznámila to, co měla oznámit už minulý týden.

Posune se inflace zpět k hodnotám, na které jsme byli ještě nedávno zvyklí, nebo se pohybuje k trvale vysoké úrovni, která spíše odpovídá zkušenostem ze 70. a 80. let minulého století? Nejen na to se ve své analýze zaměřil analytický tým společnosti Invesco.

Evropská centrální banka oznámila začátek nového úrokového cyklu. Na dnešním zasedání sice sazby ponechala ještě stabilní, na červencovém je ale hodlá zvýšit o čtvrt procentního bodu. Navyšování pak bude dále pokračovat v závislosti na datech. Trh nebyl rozhodnutím nikterak překvapen. ECB si však závazkem naprosto zbytečně svázala ruce.

Červnové zasedání ECB bude to nejdůležitější v letošním roce. Dočkáme se hned několika změn. Rada guvernérů ukončí čisté nákupy aktiv, od července už budou probíhat „jen“ reinvestice prostředků z programu nákupů (APP) a z pandemického programu (PEPP). Dále bude představena aktualizovaná prognóza, která potvrdí splnění podmínek nutných pro první zvýšení sazeb po více než deseti letech.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval tři budoucí členy bankovní rady České národní banky. Od 1. července 2022 v bankovní radě nově zasednou Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Prezident současně jmenoval do funkce viceguvernérky Evu Zamrazilovou.

V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou aktuálně diskutovány možné ekonomické dopady sankcí ze strany Evropské unie i případných odvetných sankcí ze strany Ruska. Jedním z nejdůležitějších aspektů je energetická situace a energetická bezpečnost evropských zemí.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu?

Česká společnost ekonomická zorganizovala další z řady webinářů, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti. Tentokrát diskutovali stav české ekonomiky před a po vypuknutí války na Ukrajině.

Nejnovější průzkum analytiků Fidelity International poukazuje na to, že globální společnosti nebudou v budoucnosti investovat v Rusku, protože nechtějí obnovovat obchod s Putinovým režimem. Některé si ale uvědomují, že ač se to může zdát jednoduché, ďábel je v detailu.

Jaké je postavení občanů Ukrajiny na tuzemském trhu práce? A jaké jsou možnosti budoucí integrace uprchlíků na pracovním trhu?

Bankovní rada na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla v reakci na výrazné oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Cílem je dle vyjádření nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu v situaci vysoké inflace. Koruna posiluje proti euru pod hranici 25,20 za euro.

V posledních měsících dominovala v titulcích inflace, přičemž celkový růst spotřebitelských cen v USA dosáhl 40letého maxima. I když neočekáváme, že globální míra inflace zůstane na těchto rekordních úrovních, vidíme několik střednědobých až dlouhodobých inflačních faktorů.

Prezident Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky člena bankovní rady Aleše Michla. Ten nahradí současného guvernéra Jiřího Rusnoka, kterému končí mandát v polovině roku.

Česká národní banka dále navýšila hlavní úrokovou sazbu. Podstata rétoriky banky se od březnového zasedání příliš nezaměnila, nabyla však na vážnosti a urgenci dále jednat. Podle aktualizované prognózy čeká českou ekonomikou období výrazně slabšího růstu a vyšší inflace. Sazby přitom mohou jít dále nahoru.

Inflace je příliš vysoká a trh práce extrémně napjatý. Těmito slovy zahájil guvernér americké centrální banky Jerome Powell tiskovou konferenci po květnovém zasedání měnového výboru. Banka dále zvýšila úrokové sazby a bude v tomto procesu pokračovat. Zároveň oznámila začátek snižování bilance.

Nízká důvěra domácností, ztráta dynamiky spotřeby, ale i optimismus podnikatelů a expanze objemu nových zakázek. Problém vlády však není hospodářský cyklus. Jaké výzvy ji čekají?  To se dozvíte z komentáře k nejnovějšímu vydání Roklen indikátoru, který mapuje situaci české ekonomiky. 

Japonská centrální banka jde proti proudu. Zatímco většina světových měnových autorit ukončuje dobu akomodativní měnové politiky, v Japonsku zůstává vše beze změn. Ba co víc, Bank of Japan oznámila, že bude ještě více aktivní na dluhopisovém trhu, což dělá vrásky zejména „real money“ investorům.

Ekonomická nálada podnikatelů se v České republice podle dubnového měření indikátoru ekonomického...

Česko zažívá nejsilnější inflační vlnu od roku 1998. Jaké jsou příčiny tohoto dlouho nevídaného, avšak do značné míry celosvětového trendu?

Odborníci společnosti Invesco hodnotili tři možné scénáře týkající se dopadů války na ekonomiku. V hlavním scénáři – který představuje opotřebovávací válku – posuzovali možné přístupy k alokaci aktiv. Mezi další klíčová témata analýzy patřil vliv války na globalizovanou ekonomiku a její důsledky pro energetickou transformaci.

Použití energií jako „zbraní“ by mohlo mít pro EU vážné důsledky vzhledem k její velké závislosti na dodávkách ruského plynu. EU by si mohla v létě vytvořit zásoby zemního plynu a diverzifikovat svůj energetický mix, aby se zbavila závislosti na Rusku, pokud by stále tekl.

Ruská invaze na Ukrajinu a nové lockdowny v Asii předznamenávají další měsíce narušení dodavatelských řetězců. A to právě v momentě, kdy si společnosti myslely, že se jim podařilo vyřešit problémy vyvolané Covidem-19.

Česká společnost ekonomická zorganizovala webinář, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti, a to inflaci, měnovou politiku a českou ekonomiku.

Vyhledávání termínu „dodavatelské řetězce“ na americké verzi Google se zhruba zdvojnásobilo mezi červnem a říjnem minulého roku a na krátkou dobu tak převzalo vedení nad heslem „úrokové sazby“. V tomto období se cena kontejnerů pro přepravu zboží mezi Čínou a USA téměř ztrojnásobila, zatímco doba čekání na vyložení zboží v přístavech na západním pobřeží USA dosahovala rekordních hodnot.

Česká národní banka pokračuje ve zvyšování sazeb. Bankovní rada na březnovém zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bodů, což ji posunulo na 5 %. Ekonomické prostředí je silně proinflační, centrální banka má však dobré postavení díky předchozímu zvyšování úroků. Prostor pro jejich další úpravu stále existuje, uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Každý klient finanční instituce očekává, že jeho banka, pojišťovna či jiná finanční instituce je stabilní, spolehlivá a neumožňuje, aby její činnost byla zneužívána k trestné činnosti. ČNB dohlíží na to, aby se takovým situacím včas předcházelo, nebyla poškozena důvěra občanů ve finanční sektor, a zachovala se jeho dobrá pověst a stabilita.

V reakci na vypuknutí koronavirové pandemie řada centrálních bank zavedla či rozšířila programy nákupů aktiv, neboli kvantitativní uvolňování, ve snaze zmírnit ekonomické dopady pandemie. V současné době však většina centrálních bank čelí výrazné inflační vlně, postupně zpřísňuje svoji měnovou politiku a kvantitativní uvolňování omezuje.

Ničivá válka na Ukrajině dramaticky zvýšila potřebu energetické nezávislosti v Evropské unii, která před několika dny oznámila plán na snížení své závislosti na ruském plynu. To si v krátkodobém horizontu vyžádá větší využívání fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu by to mělo urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie.

Několikráte již odeznívající a opět se vracející vlny pandemie a s ní související uzavírky ekonomik zejména v sektoru služeb se ve svém důsledku totiž viditelně odrážejí nejen ve znatelném zhoršení fiskální pozice, ale zároveň mohou vyústit ve zhoršení jejich vnější pozice.

Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. První post-covidový hike dosáhl „tradičních“ 25 bodů. Ve zbytku roku by mělo následovat dalších šest kol navyšování. V dalších letech by dle mediánu tzv. dot plot grafu mělo dojít k „přestřelení“ neutrální sazby a setrvání na těchto vyšších úrovních. Se stagflací ani s recesí výhled Fedu nepočítá.

Centrální banky při plnění svého hlavního mandátu mohou v reakci na ekonomický vývoj dojít k názoru, že využitelnost jejich základního nástroje již byla vyčerpána. I v takovéto situaci nemohou na svůj mandát rezignovat a stále mají možnost využít další méně obvyklé nástroje.

Evropská centrální banka výrazně revidovala výhled inflace směrem vzhůru. Ve třetím čtvrtletí očekává ukončení nákupů aktiv, pokud výhled inflace neoslabí. Sazby by mohly vzrůst nějakou dobu poté. Bylo potvrzeno, že inflační rizika jsou značná, zejména směrem nahoru v krátkém období. ECB je připravena učinit vše potřebné k dosažení cenové stability a udržení finanční stability.

Počátkem letošního roku došlo k prudkému zvýšení inflace, a to téměř na 10 %. Vzhledem k nebývale vysoké míře nejistoty spojené s letošním lednovým přeceněním lze říci, že uvedená akcelerace inflace zhruba odpovídala očekávání ČNB i trhu. Pro měnovou politiku je přitom neméně důležité porozumět struktuře růstu spotřebitelských cen a vlivu faktorů, které k tomuto vývoji vedly.

Jaké jsou potenciální trvalé ekonomické, finanční a tržní dopady konfliktu na Ukrajině? A jaké jsou důsledky pro trhy a portfolia dluhopisů rozvíjejících se trhů, případně co nedávný vývoj znamená pro globální ekonomiku a trhy s pevným výnosem?

Jaké jsou hospodářské a tržní důsledky války? Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Jaké dopady bude mít ukrajinská krize na evropskou ekonomiku? To je jedna ze zásadních otázek, na kterou se jako první pokusila odpovědět Evropská centrální banka. První odhady pracují s pomalejším růstem a významně vyšší inflací v letošním roce. Jaké to bude mít dopady na měnovou politiku, můžeme zatím jen spekulovat.

Ruská centrální banka zachraňuje rubl. Ruská měna v pondělí ráno oslabila o více než třicet procent. Opatření Západu přitom možnosti ruské měnové autority značně ztěžují.

Tento článek poskytuje bližší pohled na trojí význam tzv. evropského plánu na podporu oživení (NGEU), a to jako největšího fiskálního transferu v dějinách EU, jako novinky na evropských finančních trzích a jako nástroje pro transformaci evropské ekonomiky.

Pro centrální banku je důležité určit, jak se současný dramatický růst cen energií projeví ve spotřebitelské poptávce. Její obnova by mohla být poměrně křehká při opětovně zhoršené epidemické situaci, kolísajícím spotřebitelském sentimentu i nejistému výhledu finanční situace domácností.

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent, přičemž na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat. Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.

Ceny zemního plynu téměř na celém světě dosáhly v prosinci 2021 nového maxima, k čemuž přispěla řada faktorů.

Současnou mimořádně vysokou a stále rostoucí inflaci lze charakterizovat pomocí dvou fenoménů. Prvním z nich je intenzita růstu spotřebitelských cen, druhým pak jeho plošnost neboli rozšířenost zdražování napříč položkami spotřebního koše.

Česká národní banka na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání zvýšila hlavní úrokovou...

Evropská centrální banka na únorovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky představené v prosinci. Rada guvernérů je dle guvernérky Lagardeové znepokojena vysokou inflací. Hlubší analýzu ale představí až v březnu.

Vzhledem k inflaci nad úrovní 2 % a silnému trhu práce bude vhodné, aby americké úrokové sazby brzy vzrostly. Jakmile se tak stane, přiblížíme se zároveň k začátku procesu snižování bilance, tzv. kvantitativnímu utahování. Takové je poselství vyplývající z prvního letošního zasedání měnového výboru Fedu.

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle...

Čínská centrální banka pokračuje v akomodaci měnové politiky. Poté, co na začátku týdne snížila týdenní repo sazbu a roční úvěrovou facilitu obě shodně o 10 bazických bodů, přišly na řadu hlavní úvěrové sazby sloužící jako referenční pro úvěry. Roční byla snížena o 10 bazických bodů z 3,8 % na 3,7 %, pětiletá pak o pět bodů z 4,65 % na 4,6 %.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Rok 2021 přinesl oživení, ve které mnozí doufali. Firmy se znovu otevřely, dojíždějící se vrátili ke svým pracovním stolům a ti nejodvážnější z nás dokonce vyrazili na dovolenou. Situaci však nelze označit za "návrat k normálu" vzhledem k raketově rostoucím cenám energií, vysoké úrovni zadlužení a růstu, který se již nachází za vrcholem.

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Pro rok 2020 bylo potvrzeno, že makroekonomický šok měl v roce 2020 v nezanedbatelné míře nabídkový charakter. V roce 2021 však došlo ke změně příběhu a v současném vývoji se ve vysokých cenách surovin a materiálů odráží obnovená robustní poptávka.

Bouřlivé léto 2021 – z pohledu frekvence i rozsahu přírodních katastrof ve světě – je opětovným důkazem, že změna klimatu je neoddiskutovatelnou realitou. Navazující otázkou pak je, jak silné budou dopady klimatické změny do jednotlivých ekonomik, jak budou rozloženy v čase a jaká by měla být reakce centrálních bank.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Americké úrokové sazby by měly v příštím roce vzrůst celkem třikrát. Ten samý scénář pak platí i pro rok přespříští. Tomu bude předcházet dřívější ukončení programu nákupů aktiv ještě během prvního čtvrtletí roku 2022. Fed v rámci aktualizované prognózy sazeb doručil jestřábí výhled.

Budoucí přijetí společné evropské měny by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z jejího intenzivního zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů, uvádí letošní vydání publikace ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou. Přijetí eura však současně přináší rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilizační role pružného měnového kurzu.

Nemovitosti vstupují do nového věku. Inflace se opět vynořila, co je "nový normál" u využívání kanceláří je stále otázkou a přechod na nízkouhlíkové technologie mění vztah mezi pronajímatelem a nájemcem.

Jak zastavit kácení pralesů? Pomoc je na dosah ruky díky satelitní technologii.

Česká národní banka usiluje o dosahování cenové stability, tedy nízké a předvídatelné inflace, nastavováním krátkodobých, tzv. měnověpolitických úrokových sazeb. Jak ovlivňování budoucí inflace skrze úpravy úrokových sazeb funguje, popisuje tzv. transmisní mechanismus.

Úrokové sazby na nezajištěném mezibankovním trhu, známé jako IBORy, fungují již více než čtyři dekády a na finančních trzích se používají jako referenční sazby pro celou paletu finančních instrumentů a derivátů z nich. Pověst těchto sazeb však byla výrazně narušena případy jejich manipulace ze strany některých bank.

Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

Rychle zvýšit sazby, aby vzápětí zase klesly? Tak riskantní krok si členové bankovní rady ČNB na triko nevezmou.

Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.

Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech.

Revize měnové politiky probíhající v poslední době v několika významných centrálních bankách se zaměřily mimo jiné na to, jak nejlépe formulovat inflační cíl. Jedním z aspektů formulace inflačního cíle je jeho specifikace jako bodu či intervalu.

Silné provozní finance jsou základním ukazatelem úspěšné firmy, což se ukázalo jako zásadní především během pandemické krize. Na trhu existuje hned několik nebankovních společností, které nabízejí faktoring, neboli službu zkracování splatnosti faktur. Které to jsou? A jak se od sebe liší?

Po roce bouřlivého oživení by to nyní mohlo směřovat ke stagflační zimě. Alespoň to vyplývá z předstihového indikátoru cyklu společnosti Fidelity.

Podle nejnovějšího průzkumu mezi analytiky společnosti Fidelity International čelí firmy inflačním tlakům různého charakteru. Navzdory tomu, že majorita analytiků se domnívá, že většina inflačních tlaků je spíše dočasná, strukturální síly by mohly i nadále tlačit na růst cen, i když přechodná omezení poleví.

Do popředí zájmu dohledových orgánů (externí odkaz) včetně České národní banky se v posledních letech dostala finanční rizika vyplývající ze změn klimatu. Hlavním důvodem je možný dopad materializace těchto rizik na stabilitu a odolnost finančních institucí a potažmo celého finančního systému.

V září a v říjnu 2011 začala dluhová krize eurozóny nabírat rychlé obrátky. Krize započala již na podzim 2009. V té době se týkala téměř výhradně hospodářské a fiskální situace v Řecku. V průběhu roku 2011 se však začaly obavy ohledně udržitelnosti veřejného dluhu šířit napříč dalšími zeměmi eurozóny.

Celosvětová pandemie koronaviru způsobila velké trhliny v mezinárodním obchodu, logistice a výrobních řetězcích, které se nyní začaly plně projevovat v cenách průmyslových výrobců. Údaje ze šetření Evropské komise potvrzují, že hlavním motivem pro vyšší očekávání prodejních cen jsou překážky ve výrobě, zejména nedostatek materiálů a komponent.

Rodinné firmy navazují v zájmu své existence různá obchodní partnerství, a to například se svými dodavateli, odběrateli ale i konkurenty. Firma díky tomu může rozšířit svůj sortiment a expandovat na nový trh.

ČNB na dnešním zasedání rady rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %. Pro zvýšení o 75 bodů hlasovalo pět radních a dva pro stabilitu. Česká národní banka tak reagovala na silné proinflační tlaky, které navíc dále podpořil výrazný růst cen energií v posledních týdnech.

Zářijové zasedání americké centrální banky přineslo celkem jasný jestřábí signál. Snižování tempa nákupů aktiv je doslova za dveřmi, přičemž na první kolo zvýšení sazeb by mohlo dojít už v příštím roce. Klíčovou roli opět sehrál výhled sazeb, který by podle nás mohl Fed dostat na tenký led.

Jestřábi z Rady guvernérů Evropské centrální banky se dočkali kompromisu. Zřejmě není zcela v souladu s jejich představami, i tak minimálně koresponduje s  názorem, že pandemický program nákupů aktiv tu nebude navěky.

Změna klimatu a politika zaměřená na její zpomalení budou určovat vývoj hospodářského růstu v tomto století. Investoři již nyní vyčleňují odvětví, která by měla prosperovat, a ta, která přechod od uhlíku poškodí. Méně se však hovoří o potenciálním dopadu změn v energetice na inflaci.

Situace nízkopříjmových zaměstnanců se v posledních měsících s klesající nezaměstnaností zlepšuje a nenastane-li zvrat v epidemiologické situaci (např. v podobě rozšíření mutace delta), bude nastalý trend pravděpodobně pokračovat.

Ve čtvrtek až sobotu proběhne online výroční konference Fedu s řadou ekonomů, která standardně probíhá v Jackson Hole. Hlavním bodem je standardně projev guvernéra Fedu, přičemž jedním z hlavních bodů bude očekávána míra inflace, vývoj QE a úrokových sazeb. Zajímavé bude, jestli J. Powell zmíní i kryptoměny.

V neděli 15. srpna 1971 prezident Spojených států Richard Nixon pronesl projev věnovaný stavu ekonomiky USA a oznámil v něm dočasné ukončení zlatého standardu. Jednalo se tak o faktické ukončení Brettonwoodského systému z roku 1944, jehož vyústěním byly mimo jiné stabilní měnové kurzy (současné devizové trhy neexistovaly) a fixace dolaru vůči zlatu v kurzu 35 dolarů za jednu unci.

Řada českých rodinných firem se dnes setkává, či v dohledné době setká, s otázkou nástupnictví. Pro většinu z nich se jedná o vůbec první předání firmy, a to nejen jejího vedení, ale také vlastnictví této firmy, resp. vlastnické právo k akciím a podílům.

Pandemie COVID-19 a s ní spojená ekonomická omezení si dle MMF vyžádaly v celém světě fiskální podporu ve výši 16 bilionů USD. Přínos provádění expanzivní fiskální politiky v takto hospodářsky nepříznivém období zpochybňuje málokdo. Nesporný je však i její nepříznivý dopad do stavu veřejných financí.

Bankovní rada České národní banky letos podruhé zvýšila hlavní úrokovou sazbu. Ve zbytku roku by úroky měly růst rychlejším tempem, než se kterým pracoval předchozí, květnový, výhled. Tento směr by měl pokračovat i v příštím roce.

Americká centrální banka pokračuje v nastavené úrovni měnověpolitické podpory. Sazby zůstávají beze změny, stejně tak i měsíční tempo nákupů aktiv. Podle slov guvernéra Fedu Powella se ekonomika posunula k dosažení cílů duálního mandátu, stále ale nejde o posun potřebný k zahájení snižování tempa nákupů aktiv.