Úrokové sazby na nezajištěném mezibankovním trhu, známé jako IBORy, fungují již více než čtyři dekády a na finančních trzích se používají jako referenční sazby pro celou paletu finančních instrumentů a derivátů z nich. Pověst těchto sazeb však byla výrazně narušena případy jejich manipulace ze strany některých bank.

Emise zelených státních dluhopisů jsou na vzestupu a mohly by výrazně zlepšit likviditu a standardy na celém trhu. Poptávka investorů po nich je vysoká, ale je důležité jednak nepřeplácet zelené státní dluhopisy a jednak sledovat, za co emitenti „zelené“ prostředky vynakládají.

Česká národní banka bude dál zvyšovat úrokové sazby. Prosincová zasedání se historicky obvykle nesla ve znamení stability sazeb. Výjimkou byly krizové roky 1997/1998 a 2008/2009, kdy se rada přiklonila ke snížení úroků. Letošní rok je rovněž výjimečný vinou intenzity inflačních tlaků, na které si ČNB nedovolí nereagovat. Otázkou je, jak moc mohou sazby ještě vzrůst?

Zvýšení úrokových sazeb České národní banky o 1,25 procentního bodu na listopadovém měnovém zasedání bankovní rady vyvolalo velkou odezvu. Jako ředitel aparátu, který připravuje analýzu a prognózu inflačního vývoje, bych tímto textem chtěl přispět do diskuse, která se rozproudila v médiích a na sociálních sítích, abych objasnil skutečné důvody a motivy přijatého rozhodnutí.

Koruna je nejsilnější od konce loňského února, její zisky by přitom mohly dále růst. Česká národní banka očekává, že se kurz v průběhu roku 2022 posune pod hranici 25,00 za euro. Tento vývoj však nebude bez rizik. Které faktory by mohly korunu oslabit nejen během letošního, ale i příštího roku?

Začínal jako analytik a postupně se vypravoval do managementu. Po 15 letech v energetice zatoužil po změně a přešel do telekomunikací.

Bariéra vstupů do e-commerce je extrémně nízká. Firmy si ale neuvědomují, že je to bariéra úspěchu, která je velmi, velmi vysoká. V českém prostředí aktuálně funguje 40-50 tisíc e-shopů, z toho většina spadá pod malinkaté e-shopy s obratem pod milion ročně. Do hry ale postupně vstupují velcí kamenní hráči, kteří si uvědomili, že pro ně online nemůže být okrajovým kanálem.

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí. Ceny rostly i v USA, kde meziroční růst cen dosáhl 6,2 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více, než bylo očekáváno.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (UN FAO) dosáhly světové ceny potravin minulý měsíc nového 10letého maxima.

Opět se nacházíme v době, kdy sílí kritika měnové politiky. Nevztahuje se pouze k České národní bance, ale i k ostatním měnovým autoritám, zejména k těm největším, u nichž je měnověpolitický přístup extrémně opatrný. A právě to je vzhledem k současné inflační situaci trnem v oku mnoha lidí. Bohužel, ve velké většině případů je tato kritika spojená s neznalostí.

Po divokém týdnu plném zasedání centrálních bank, které přinášely jedno překvapení za druhým, jsme momentálně v polovině o poznání klidnějšího týdne. Euro se včera pokoušelo posunout nad hranici 1,1600 EURUSD, jeho pokusy ale nebyly úspěšné. Měny regionu v ranních hodinách posilovaly, všechny ale nakonec uzavřely poblíž otevíracích hodnot.

Co nového se odehrálo ve FinTech světě? Vznikla nová spolupráce gigantů, byl zveřejněn dokument, který by neměl uniknout žádnému fanouškovi finančních technologií, a nakonec, na Slovensku vznikl FinTech Hub.

Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

Situace je zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb ČNB, nad očekávání trhu, výrazně neposílila.

V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.

Rychle zvýšit sazby, aby vzápětí zase klesly? Tak riskantní krok si členové bankovní rady ČNB na triko nevezmou.

Situace na amerických trzích nahrává akciovým investorům. Ti od začátku října sbírají zisky s tím, jak hlavní akciové indexy posouvají svá historická maxima pomalu ze dne na den. Dluhopisoví investoři jsou na tom opačně. Závěr minulého týdne jim ovšem zlepšil náladu, byť důvod pozorovaného pohybu nemusel být každému zcela jasný.

Bankovní rada zvýšila na svém listopadovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 2,75 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. Ta očekává, že inflace se dále významně zvýší a začátkem příštího roku se přiblíží 7 %.

Aktuální týden se nesl ve znamení měnověpolitických překvapení. Některá byla větší, jiná o něco menší, což se nutně projevilo i v reakci trhů. Charakteristickým znakem je rozdíl v přístupu k měnové politice v rámci vyspělých ekonomik a těch spadajících mezi tzv. emerging markets.

Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.

Manažeři po padesátce nepatří do starého železa a startupy nejsou jen pro mladé, shodují se headhunter Michal Vajskebr a investor do startupů Petr Šíma. „Vstupujeme do období fluidních vztahů,“ tvrdí.

Včera jsme byli svědky zasedání Fedu a Polské národní banky, dnes nás čekají další dvě. O nastavení měnověpolitických podmínek bude rozhodovat Bank of England a z regionu domácí ČNB. Středoevropské centrální banky se snaží ukotvit inflační očekávání. Polská NBP, která se zvedáním sazeb zaspala, se nyní snaží dohnat své chyby.

Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech.

Americký Fed se ocitl pod novou palbou kritiky. Na vině však není měnová politika, nýbrž kauza týkající se jejich zřízenců.

Polská národní banka na předchozím zasedání přiznala, že již nelze přehlížet raketově zrychlující růst cen a poprvé zvýšila úrokové sazby. Fakt, že za vysokou inflací nestojí pouze přechodné faktory, bude na NBP nadále vyvíjet tlak k utahování měnověpolitických podmínek. Dnes očekáváme druhé po sobě jdoucí zvýšení sazeb.

Revize měnové politiky probíhající v poslední době v několika významných centrálních bankách se zaměřily mimo jiné na to, jak nejlépe formulovat inflační cíl. Jedním z aspektů formulace inflačního cíle je jeho specifikace jako bodu či intervalu.

Krocení tržních očekávání ohledně začátku zvyšování sazeb ve vyspělých ekonomikách pokračuje. Po neúspěšné ECB převzala štafetu australská centrální banka. Tentokrát úspěšně.

Problém v podobě globálního růstu tempa nákazy koronavirem by zkomplikoval situaci na nabídkové straně a zhoršil tak už v současnosti špatnou situaci na poli výrobních vstupů. To by se projevilo jako silný proinflační tlak, který stále významná část zástupců Fedu a ECB považuje za přechodný.

Základem je teorie, ať už jde o matematiku nebo hlavně o statistiku a ekonometrii. Datový analytik by se měl zaměřit i na programování. Někteří jsou vysoce specializovaní, ale chybí jim všeobecný základ, který je potřeba k flexibilnímu řešení problémů.

Českou společnost v poslední době zaměstnává rychlý růst cen nemovitostí, kvůli kterému se sen o vlastním bydlení mnoha lidem vzdaluje. Součástí nemovitostního trhu jsou ale i takzvané „high-end“ neboli luxusní nemovitosti. I na něm dochází ke změnám, jde hlavně o prodloužení návratnosti investice do nemovitosti.

Přetahovaná mezi trhy a centrální bankami pokračuje. Zatímco měnové autority sice přiznávají o něco delší trvání proinflačních tlaků, argumentaci vlivem přechodných faktorů neopouštějí. Trhy na tuto rétoriku ale neslyší a zaceňují poměrně agresivní utahování světové měnové politiky během příštího roku.

Zákazníci se vrátili. Podle tržeb je dokonce vše na předpandemických kolejích. I přesto je z některých zákazníků cítit nervozita, tu lze přisoudit mediální kampani, řekl v rozhovoru spolumajitel Pivovarského dvoru Zvíkov Josef Valenta.

Spekulace o brzkém zvyšování sazeb centrálních bank vyspělých ekonomik nepolevují. Naopak. Americké ultrakrátké sazby zažívají ve srovnání s delšími zajímavý paradox, zatímco výnosová křivka si na delším konci prošla inverzí. Pravdou je, že ani trhy nejsou neomylné.

Už tři roky platí směrnice Evropské unie PSD2. Ta si klade za cíl zvýšení ochrany spotřebitele a otevření evropského bankovního trhu novým subjektům – poskytovatelům platebních služeb. Právě jim musely banky zpřístupnit své API.

Pro investora je nezbytné mít dobře vyvinuté kritické myšlení. Díky němu pozná slabá místa v projektech aspirujících startupistů, říká Ivan Kristel, Head of Venture Capital Department fondu MiddleCap Group.

Nemesis obrovského ekonomického boomu posledních třiceti let, stejně tak i zdroj systematického rizika. Takový je příběh druhého největšího čínského developera společnosti Evergrande.

Na listopadovém jednání bankovní rady ČNB můžeme očekávat debatu v duchu zářijového zasedání, kdy došlo ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů.

V poslanecké sněmovně již několik měsíců čeká na projednání návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Přestože začíná být vysoce pravděpodobné, že se tento zákon nestihne do konce funkčního období aktuální sněmovny schválit, neznamená to, že bychom se snad této právní úpravě mohli úplně vyhnout.

Na severní polokouli brzy udeří zima. Hladina zásob zemního plynu je nejen v USA, ale hlavně v Evropě výrazně pod průměrem posledních let. Pokud nebudou nadcházející měsíce nezvykle teplé nebo se nezvýší toky plynu, čeká evropské spotřebitele a energeticky náročná odvětví neveselá a pěkně drahá zima.

Koruna oslabovala šestý den v řadě a od svých maxim ze září na páru s eurem oslabila o padesát haléřů. Výprodej rizikových měn pokračoval v celém regionu. Domácí měna má potenciál pro další oslabení, v delším období by se ale měla vrátit zpět na silnější úrovně.

V posledních týdnech jsem svědky významných pohybů cen energií – od ropy přes zemní plyn až po elektrickou energii, včetně ceny emisních povolenek. Zajímavý je nejen krátkodobý vývoj, ale i jeho porovnání s dlouhodobým vývojem.

Na akciových trzích vládne nové paradigma, které vzešlo z pandemie...

Po delší pauze se rozjede další, letošní předposlední, vlna zasedání centrálních bank z vyspělých ekonomik. Ve čtvrtek ji odstartuje Evropská centrální banka, v jejímž případě nás budou zajímat tři hlavní otázky.

Silné provozní finance jsou základním ukazatelem úspěšné firmy, což se ukázalo jako zásadní především během pandemické krize. Na trhu existuje hned několik nebankovních společností, které nabízejí faktoring, neboli službu zkracování splatnosti faktur. Které to jsou? A jak se od sebe liší?

Aktuální tržní prostředí je pro korunu nebezpečné. Za domácí měnou sice stojí vidina rozšiřujícího se úrokového diferenciálu, tu však lze vzhledem k vývoji tržních sazeb považovat za zaceněnou. Do hry se tak dostávají především zahraniční proměnné, které nahrávají vyšším rizikům směrem ke slabší koruně. 

Představme si naši kulatou planetu pro jednou jako lineární schodiště, každý stupínek jeden kontinent. Pokud jeden schůdek vydrhneme dočista a ostatní zůstanou špinavé, je to práce v podstatě k ničemu. Stejně se za chvíli opět zašlape. A něco podobného se děje v tzv. Green Dealu, tedy přechodu na bezuhlíkovou energetiku.

Vrátím se sice k týden staré události, ale stojí za to, ji znovu připomenout. Nobelovu cenu za ekonomii (přesněji Cenu Švédské centrální banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela ) za rok 2021 byla rozdělena mezi tři ekonomy. Polovinu dostal Davidu Card "za jeho empirické příspěvky k ekonomii práce" a druhou pak společně Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens "za jejich metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů".

Nehledě na zářijové zpomalení, na silné proinflační tlaky bude zřejmě reagovat britská centrální banka.

Po roce bouřlivého oživení by to nyní mohlo směřovat ke stagflační zimě. Alespoň to vyplývá z předstihového indikátoru cyklu společnosti Fidelity.

Bohemia Energy se nedopustila ničeho nezákonného, když agresivně zvedla ceny. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že stanovit přesné procento objemu portfolia, které bys měl mít koupeno, je pěkně složitý matematický problém. Proto bych ji neobviňoval z toho, že neměla pro své klienty plně nakoupenou komoditu.