Kurzotvorná data přišla z Velké Británie, Německa, eurozóny a Kanady. Dočkali jsme se i vyjádření od prezidentky ECB a zástupců Fedu.

Člen Rady guvernérů ECB Robert Holzmann na světovém ekonomickém fóru v Davosu naznačil, že letos vůbec nemusí dojít na snížení úrokových sazeb. Takový scénář by by byl značně odlišný oproti tržnímu očekávání, které pracuje se snížením úroků o více než procentní bod v letošním roce.

Finanční analytici se baví touto činností kolem Silvestra, já jsem vychytrale počkal, až uběhnou první dva lednové týdny. Mluvím o tipech na nejpřekvapivější události letošního roku, které mají šanci značným způsobem ovlivnit finanční trhy. Nechci se zaměřit na vypelichané „černé labutě“, kterých je dnes plný internet a které ztrácí barvu, čím více se o nich mluví. Spíše bych rád upozornil na Mr. Griffiny, kteří se mezi námi procházejí.

Americká inflace v prosinci zrychlila. Překonala prognózy a atakovala 3,4 %, což je...

Americký dolar těsně před očekávaným zveřejněním dat o inflaci oslabil. Vývoj americké inflace přinese na trh nové informace a umožní zpřesnit odhady o vývoji úrokových sazeb.

Z hlediska inflace bychom měli mít to nejhorší za sebou. Meziroční inflace by se v roce 2024 měla výrazněji přiblížit k inflačnímu cíli, což potvrdil i člen ČNB Jan Procházka. S tím se pojí i postupné snižování úrokových sazeb, které nás letos čeká. Ekonomická data ze závěru předešlého roku nejsou příliš pozitivní.

Klidné svátky na největší kryptoměně světa a jeho krátká stagnace netrvaly dlouho. V reakci na pokračující spekulace o možném schválení bitcoinové ETF ze strany americké Komise pro cenné papíry a burzy si připsal přes 6 % a obchoduje se na nejvyšších pozicích od dubna 2022.

Prezident svým novoročním projevem rozpoutal debatu o nutnosti přijetí eura pro naši zemi. Nechci se pouštět do podobné diskuse, jelikož na toto téma byla v minulém týdnu vyřčena spousta věcí rozumných i nesmyslných. Jednu poznámku si však neušetřím. Několik „chytrých hlav“ uvedlo jako důvod pro zavedení eura ztrátu důvěry v Českou národní banku.

Fed se s trhy rozchází, najdeme ale i shodu. S tímto jednoduchým popisem situace kolem výhledu amerických úrokových sazeb jsme vstoupili do nového roku. Nadcházející týdny a měsíce ukážou, která prognóza odpovídá realitě a která se dočká přehodnocení.

Po prosincovém oslabení se koruna drží pod hranicí 24,70 EURCZK. Kurz se pohybuje spíše do strany. Jeho další posun mohou určit domácí inflační čísla zveřejněná příští týden. Na vývoj české měny může mít vliv i výsledek zahraniční inflace a s tím spojená monetární politika evropská a americká. V novém roce zatím posiluje americký dolar, který umazal část prosincových ztrát zpevněním v jednu chvíli pod 1,0900 EURUSD.

Rok 2023 byl především o odeznívání nabídkových inflačních tlaků v čele s energiemi. Rok 2024 bude dále o dopadech měnové politiky na poptávkové straně. Která témata budeme sledovat?

Jelikož je první pracovní den v novém roce, neodpustím si trochu bilancování a také trochu delší pohled na možný budoucí vývoj. V posledních čtyřech letech jsme zažili bezprecedentní události jak na finančních trzích, tak na politickém kolbišti.

Každoroční fenomén Santa Claus rally na akciích navazuje na technické ukazatele a předpovědi růstu se plní. K akcionářům velkých amerických firem přišel Ježíšek už na začátku prosince, kdy akcie rostly enormním způsobem a jen index S&P 500 si připsal za prosinec 5 %.

Americká ekonomika letos překvapila nad očekávání silnějším výkonem, zejména s ohledem na úrokové prostředí. Je očekáváno, že se i příští rok ponese v duchu relativně silné největší ekonomiky světa. Pozitivně přispět by k tomu mělo hned několik faktorů.

Česká národní banka před necelým týdnem začala postupně snižovat sazby. Přidává se tak k dalším zemím typu Maďarsko nebo Polsko. Jak jsou na tom jiné evropské státy s vlastní měnou? Především ty severské?

Poslední letošní zasedání americké centrální banky rozpoutalo na trzích doslova euforii. Sledujeme především výnosy dluhopisů, stejně tak i forwardové tržní sazby. U obou máme s ohledem na razanci jejich poklesu stejný pocit. Trhy zaceňují mnohem více než pokles inflace směrem k cíli.

Pokračující britská dezinflace ukazuje, že se i Spojené království postupně blíží k inflačnímu cíli. Meziroční inflace je nejnižší za více než dva roky. S tím se pojí i potenciální dřívější snížení sazeb ze strany Bank of England. Trhy nyní zaceňují, že by se hlavní úroková sazba koncem roku 2024 mohla nacházet kolem 4 %. Včerejší výsledek listopadové inflace přinesl pokles výnosů a s oslabení libry.

Kurz dolaru včera oslabil. Vidíme však, že po zasedání americké centrální banky z minulého týdne část svých ztrát přece jen umazal. Z ECB hromadně zní, že výhled trhu ohledně snižování sazeb je až příliš agresivní. Korekce na páru EURUSD vyplnila imbalanci z poloviny listopadu a zopakovala prudký pohyb do longu. Tento pohyb pravděpodobně potvrdil slabší dolar do konce roku. Měnový pár EURUSD má tak šanci uzavřít nad 1,1000.

Bank of Japan se nakonec o překvapení k závěru roku 2023 nepostarala. Zmínky o úpravě měnové politiky jsou však čím dál častější. Mají několik podmínek, které budeme pečlivě sledovat zejména během prvního čtvrtletí roku 2024. Kombinace globálně slabšího dolaru a upravené japonské měnové politiky bude rizikem silnějšího jenu.

Pokud Jerome Powell sníží sazbu tak, jak slibuje, i v případě, že nedojde k citelnému ochlazení ekonomiky, vystavuje se nebezpečí, že bude osočován z nadržování úřadujícímu prezidentovi. Ke snížení proto dojde jen v případě citelné recese, což je zase negativní pro ceny akcií. Euforická rally, která vyhnala ceny obou klíčových aktiv je proto do značné míry nesmyslná.

Po středečním rozhodnutí amerického Fedu měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank rozhodně nekončí. Včera o stabilitě sazeb rozhodla Swiss National Bank (SNB), Bank of England (BoE) i Evropská centrální banka (ECB). Šéfka ECB Christine Lagarde ukázala, že na rozdíl od Fedu ji jestřábí rétorika stále vyhovuje. Dalšího zvýšení sazeb se v Evropě nedočkáme, ale na aktuální úrovni budou drženy ještě delší dobu. Na rozhodnutí ECB a následnou tiskovou konferenci reagovalo euro vůči dolaru posílením.

Původně jsme očekávali, že prosincové zasedání Fedu bude završením letošního měnověpolitického trendu nesoucího se v duchu „vyšší sazby po delší dobu, o snižování úroků zatím nedebatujeme“. Opak byl pravdou. Snížení úroků se už dostalo do popředí debat měnového výboru, což podpořilo oslabení dolaru a jednu z nejsilnějších intradenních rally dluhopisů letošního roku. Vedle toho přístup Fed uvolňuje ruce ČNB, která podle našeho názoru může snížit úroky už příští týden.

Z pohledu vlastníků dolarů, kteří čekají na směnu do českých korun, je situace o něco pozitivnější, než byla před několika týdny.

Sníží Česká národní banka úroky už v prosinci, nebo si počká až na začátek příštího roku?

Tento týden bude na trzích a v ekonomice patřit mezi ty akčnější. Čeká nás zasedání Fedu, ECB a Bank of England. Z dat bude zveřejněna americká inflace a americké ministerstvo financí emituje dluhopisy za více než sto miliard dolarů, včetně třicetileté splatnosti. Největší potenciál tržních dopadů vidíme u Fedu, který by mohl trhy negativně překvapit relativně jestřábím výhledem úrokových sazeb.

Prezidentka ECB Lagardeová stojí před složitým rozhodnutím. Pokles kurzu EURUSD pokračuje a smazává zisky z předešlých dnů poté, co začala z eurozóny přicházet nad očekávání dobrá čísla o slábnoucí inflaci. Investoři tak sází na brzké snížení sazeb Evropskou centrální bankou. Lagardeová musí zvážit, jak moc zatlačí proti sázkám na snížení úroků. Zasedání ECB je naplánované na příští čtvrtek. 

Guvernér Aleš Michl včera na půdě poslanecké sněmovny potvrdil, že ČNB svůj jestřábí postoj neopustí. V případě, že by se banka rozhodla snížit sazby na posledním letošním zasedání 21. prosince, učinila by tak pomalu a rozvážně. Šéf centrální banky naznačil, že vysoká inflace je přetrvávajícím problémem, který se nesmí podcenit. Je to jasná zpráva o tom, že první snížení přijde v objemu 25 bazických bodů.

Letošní rok se nesl ve znamení relativně jestřábí měnové politiky jak v Evropě, tak i v USA. Aktuálně trhy sází na to, že úroky klesnou na obou stranách Atlantiku relativně brzo a rychle. To samé je očekáváno od ČNB, která by první snížení mohla doručit už tento měsíc. Co čekat v příštím roce od české, evropské a americké ekonomiky? Jak na tom bude koruna, posílí, nebo oslabí? A co další aktiva?

Americký dolar po zveřejnění série pozitivních dat z ekonomiky posiloval. Pomohlo i přecenění výhledu evropských sazeb. Dolarový index během včerejšího obchodního dne posílil nad hranici 104 bodů a zaznamenal tak nejvyšší úroveň za poslední dva týdny.

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová měla na konci listopadu přednášku, ve které popsala působení měnové politiky v časech „tvrdohlavé inflace“. Zde je pár hlavních poznatků, které přinesla v době, kdy se inflace postupně posouvá k nižším hodnotám, avšak vyhráno stále ještě není. 

V roce 2016 se americká ekonomika nacházela v poměrně slušné kondici. Očekával se spíše negativní vývoj spojený s koncem ekonomického cyklu. Prezidentské volby vyhrál Donald Trump. Akciový index SP500 se nacházel na úrovni 2000, což bylo historické maximum. Trumpovy daňové škrty nedaly ekonomice odpočinout, a ta bez patřičné „údržby“ pokračovala dále v nezměněné síle. Z akciového indexu se stal posléze index úspěšnosti prezidentského úřadu.

Inflace v eurozóně v listopadu klesla mnohem více, než bylo očekáváno, a to na 2,4 %. To je nejpomalejší roční tempo od července 2021. Americká inflace z USA měřená indexem výdajů na osobní spotřebu vyšla dle očekávání. Členové OPEC předběžně souhlasili se snížením dodávek, aby podpořili růst ceny ropy, která v posledních týdnech významně klesla.

Nový trend posilující koruny je potvrzen. Tuzemská měna se v úterý a ve středu obchodovala pod úrovní 24,25 EURCZK. Z lokálního maxima v říjnu jde o pokles o více než 40 haléřů. Korunové zisky posledních dnů až týdnů podporuje americký dolar. Ten se v úterý posunul až nad hranici 1,1000 EURUSD, a to po spíše holubičích komentářích Chrise Wallera z Fedu.

Řada velkých hráčů na finančních trzích v současnosti stahuje část svých dolarových pozic pod tíhou očekáváného poklesu amerických úrokových sazeb. Vzhledem k současnému vývoji americké inflace, trhu práce a dalších klíčových makroekonomických indikátorů lze předpokládat dřívější pokles sazeb. Dřívější, než řada institucí ještě před pár měsíci předpokládala.

Americké nefinanční podniky hromadí likviditu. Podle banky Barclays drží 6,9 bilionu dolarů ve vysoce likvidních cenných papírech a v hotovosti, což dohromady dělá zhruba 12 % všech jejich aktiv. Pokud tuto částku očistíme o likvidní cenné papíry, vidíme nárůst držené hotovosti dosahující necelých 6 % všech aktiv. Co tato situace naznačuje?

Máme za sebou dva výjimečné roky, které by se daly charakterizovat jako monstrózní zápas medvěda s býkem. Dnes můžeme říci, že v tomto zápasu nevyhrála ani jedna strana. Naději ohledně dalšího vývoje můžeme hledat například ve filmu Wall Street.

Tento týden nebyl z makroekonomického hlediska bohatý. Ani z toho obchodního příliš nepřinesl, zejména vinou státního svátku na amerických trzích. I přesto můžeme najít pár záchytných bodů, které nám pomohou se zorientovat na současných trzích.

Dnes bude devizový trh línější kvůli svátkům v USA a Japonsku. Americký dolar přesto během včerejšího obchodování posiloval proti většině světovým měnám, kdy dolarový index DXY vzrostl nad hranici 104 bodů. Posílení dolaru pomohla nad očekávání dobrá data z amerického trhu práce.

Měny středoevropského regionu v posledních týdnech prožívají rozdílný vývoj vůči evropské společné měně. Česká koruna se nyní líně pohybuje do strany a čeká na nějaký impuls. Polský zlotý sice posiluje už pár týdnů, ale ve včerejším obchodování část zisků umazal v korekci. Maďarský forint včera oslabil až nad 381 EURHUF a dostal se na úrovně ze začátku měsíce. Svou roli zde hrála i maďarská centrální banka, která dle očekávání snížila sazby.

Dolar klesl od minulého úterý o 2 % poté, co byl zveřejněn index spotřebitelských cen v USA. Pár EURUSD posílil a na impulz navázal i v pátek, kdy posunul svoji hranici ještě výše k hodnotám 1,09. Akcie nepolevují a dál pokračují v růstu. Ve čtvrtek je jeden z hlavních amerických svátků Den díkůvzdání a předpokládáme, že do té doby by se trend změnit nemusel. Zásadní roli však budou hrát dnes zveřejněné FOMC Minutes.

V pátek došlo na překvapivý vyhazov Sama Altmana z pozice ředitele firmy OpenAI. Na celé věci je několik velmi podivných okolností. Spor je každopádně střelbou do vlastní nohy, která má potenciál propíchnout AI bublinu.

Americká inflace v říjnu klesla nad očekávání víc jak v celkovém, tak i jádrovém vyjádření. Reakce trhů na data zveřejněná v úterý byla přímo euforická. Dolar oslabil o více než procento, akcie o tolik vzrostly, přičemž technologický index Nasdaq si připsal dokonce více než dvě procenta. U dluhopisů jsme viděli výrazný pokles výnosů, u středních splatností o bezmála dvacet bodů. Včera výnosy pokles korigovaly, akcie rostly jen mírně. 

Dolar po včerejším zveřejnění dat o americké inflaci výrazně oslabil. Nová čísla v říjnu ukázala zpomalení meziroční inflace na hodnotu 3,2 %. Meziměsíčně pak inflace stagnovala na 0 %. Zpomalila i jádrová inflace, která v meziročním vyjádření dosáhla 4 %. Všechny tyto hodnoty byly nižší, než trh očekával. Lepší než očekávané hodnota inflace v USA upevnila názor trhů, že je Fed na vrcholu úrokového cyklu.

Meziroční inflace po osmi měsících poklesu v říjnu znovu vzrostla. Nyní na úroveň 8,5 %. Hlavním důvodem je vliv úsporného balíčku z loňského podzimu. Centrální banka se dál prezentuje jestřábím stylem a domníváme se, že tento postoj jen tak neopustí.

V pátek večer asi třicet minut po uzavření trhů se prohnala finančními informačními kanály zpráva, že agentura Moody’s snížila výhled kreditního ohodnocení Spojených států amerických na „negativní“. Tato agentura jako jediná z největších tří, tj. Moody’s, Fitch a Standard & Poors, zatím drží rating na nejvyšší úrovni AAA.

Tento týden na trzích byl z našeho pohledu velmi náročný. Alespoň co se...

Česká republika se v letošním roce ekonomické obnovy nedočká. Přitom na začátku roku...

Britská centrální banka ponechala sazby nezměněné. Debaty ohledně dalšího utahování ustávají. Relevantní začíná být uvolňování ekonomiky. To i přesto, že aktuální meziroční inflace ze září je stále vysoká na úrovni 6,7 %. Podle Bank of England by se Britové měli k 2% cíli dostat do dvou let.

Koruna postupně odevzdává zisky nabrané poté, co Česká národní banka rozhodla o stabilitě sazeb. Kurz se přehoupl zpět nad hranici 24,50 za euro. Dopady silnějšího eura a nižších amerických tržních sazeb již nejsou nijak zásadní, byť v závěru minulého týdne měnám regionu pomohly.

Svět opět rozpadá na dva politické tábory s nekompatibilními systémy vládnutí. Potřeba deglobalizace obchodních toků a zajištění obrany bude nadřazena fiskální disciplíně, tudíž jedinou zbraní proti inflační hrozbě budou monetární nástroje, mezi nimiž je nejdůležitější úroková sazba.