Dle našich předpokladů se dostáváme do situace, kdy kombinace relativně slabého ekonomického růstu a klesající inflace dotlačí bankovní radu ČNB ke snížení sazeb. V průběhu letošního roku očekáváme pozvolné oslabování koruny s pomyslným stropem na úrovni 25,70 za euro.

Americké tržní sazby si prošly korekcí. Výnos klesl především na dlouhém konci...

Koruna posílila k hranici 24,00 EURCZK, v zisku byly i ostatní měny regionu. Z globálního hlediska  výrazněji posílil dolar. Na páru s korunou jsme se nad 22,15 USDCZK. Z delší perspektivy bude u americké měny záležet na datech, zejména inflaci, na která bude reagovat centrální banka.

Vyšší sazby Fedu? Rostoucí dlouhý konec americké výnosové křivky? Výnos desetiletého amerického dluhopisu nejvýše za posledních 15 let? Nevadí. Firmy jsou na prostředí vyšších úrokových sazeb evidentně mnohem méně citlivé, než tomu bylo kdysi. A i to je signál směrem k americké měnové politice. 

Ukazuje se, že problém nezmizel, ale ještě víc se prohloubil. Nemovitostní sektor představuje podstatnou část HDP, ale taktéž jsou na něj navázány investice běžných čínských střadatelů. Ekonomika je jím prorostlá takovým způsobem, že snahy o jeho útlum mohou způsobit nepředstavitelné problémy.

Čínská centrální banka reaguje na oslabování juanu v posledních dnech a začala podnikat...

Včerejší čísla ohledně propadu průměrné cenové hladiny naznačila, že se Velká Británie...

Ruský rubl je v problémech a z pohledu vývoje kurzu v posledním roce patří mezi jednu z nejhorších měn. V posledním roce oslabil o více než 25 %.

Polský index spotřebitelských cen klesl. Pokud bude tento trend pokračovat, mohla by...

Ve Spojených státech amerických se často skloňuje pojem “wealth effect“ neboli efekt bohatství. Průměrný Američan, který se netěší komfortu evropského průběžného penzijního systému, si musí šetřit na důchod prostřednictvím různých spořících schémat. Tyto odložené prostředky jsou investovány do finančních instrumentů obchodovaných na nejvyspělejším a nejlikvidnějším trhu na světě, který je jedinečným fenoménem.

Současné úrovně amerických sazeb nastavovaných Fedem by mohly být vrcholem aktuálního úrokového cyklu. Prognóza sice ukazuje ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bodů, trh však tomuto kroku přiřazuje nízkou pravděpodobnost. Jeho výhled potvrdila i inflační čísla za červenec. V jejich případě nevidíme nic, co by americkou centrální banku tlačilo k dalšímu zvýšení úroků. Byť nečekejme, že Powell a spol. výrazně upraví svou dosavadní rétoriku.

Včerejším titulkům napříč finančními médii vládly zprávy o čínské ekonomice, která se dostala do stavu deflace. Dnes nás čeká další nabitý den, kde hlavní roli sehraje inflace. Jednak ta domácí a poté ta americká. 

Na začátku týdne jsme na trzích pozorovali citelný pokles amerických reálných tržních sazeb. Včera se ten samý pohyb opakoval, tentokrát však v Evropě, konkrétně u německých výnosů. Potvrdilo se tak, že i na starém kontinentě se část trh obává vyšší inflace v dlouhodobém časovém rámci.

Americký dluhopisový trh upoutal v posledních dnech hodně pozornosti. Nejprve šlo o růst výnosů dlouhodobých splatností a volatilitu dlouhého konce výnosové křivky. Včera nás zaujal vývoj nominálních a reálných tržních sazeb ve srovnání s tržním výhledem inflace. Vypadá to, že se trhy začínají obávat dlouhodobě vyšší inflace.

Činy centrálních bankéřů se málokdy setkávají s všeobecným souhlasem. Ať centrální banka učiní to či ono, vždy se najde skupina ekonomických subjektů, pro něž je tento pohyb nepříznivý.

Česká národní banka ukončila intervenční režim, prostřednictvím kterého bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny. Kurz v návaznosti na to skokově oslabil o zhruba dvacet haléřů. Dle guvernéra ČNB Michla nelze brát tento krok jako signál k brzkému snížení sazeb. Rizika prognózy jsou proinflační, což znamená udržení strategie vyšší sazby po delší dobu.

Společnost Fitch snížením ratingu USA reagovala na problémy spojené s rozpočtem a výkon tamní vlády v oblasti fiskální politiky. Dluh USA astronomicky vzrostl a v dalších několika letech je očekávané jeho další prohloubení. Vzhledem k významnému snižování daní v tandemu s razantním navyšováním výdajů se jen těžko dá hovořit o překvapení.

Budoucí vývoj globální ekonomiky nám v úterý nastínily indexy nákupních manažerů nebo klesající nezaměstnanost v Německu či v Itálii. Podstatná je monetární politika, kdy centrální banky mohou ještě více obětovat potenciální ekonomický růst ke zlepšení cenové stability. Včera australská měnová autority ponechala sazby stabilní. Zajímavější však pro nás bude zítřejší rozhodnutí a následná rétorika České národní banky, což může ovlivnit další směřování koruny.

Ekonomika eurozóny se vrátila k růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl ve druhém čtvrtletí o 0,3 % mezikvartálně. Meziroční růst dosáhl 0,6 % při očekávání 0,5 %. Rozdíly mezi výkonem evropských ekonomik jsou velké. Německo i Itálie trpí, hlavně ve výrobních sektorech. Německo zaznamenalo stagnaci HDP, Itálie pokles. Růst naopak zaznamenala Francie se Španělskem.

Překvapivě nikoho z ekonomů nenapadl docela jednoduchý a prozaický důvod, proč by měly být úrokové sazby na dolarech a eurech invertovány.

Stejně jako ve středu Fed, tak i ECB včera odpoledne utáhla ekonomiku o 25 bazických bodů. Trhy si tento krok i s doprovodným komentáře prezidentky ECB Christine Lagarde nevyložily jako dostatečně jestřábí. To se projevilo oslabení eura pod 1,1100 EURUSD, přestože v dopoledních hodinách byl trend opačný ku prospěchu evropské společné měny.

Federální rezervní systém včera plánovaně odhlasoval zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt...

Aktualizovaný globální ekonomický výhled Mezinárodního měnového fondu ukazuje na zlepšení situace v roce 2023. Místo původně predikovaných 2,8 % růstu globálního hrubého domácího produktu nyní očekává růst na úrovni 3 %. Na první pohled mírné zlepšení výhledu je silným signálem, že došlo k omezení rizik růstu, mezi které patří problémy bankovního sektoru USA, problémy v Číně, vlny sucha ve světě a u spousty dalších problémů.

Evropská měna se v posledních dnech vezla na ziskové vlně. Proti dolaru krátce zpevnila až na nejsilnější hodnoty od konce února 2022, proti koruně pak byla nejsilnější od letošního ledna. Včera zveřejněná data z eurozóny však společné měně neprospěla. Pokud bychom se od nich měli odrazit, euro by nemuselo čekat nic pozitivního. A stejně by na tom mohla být i koruna.

Portfolio manažer průměrného akciového fondu je vojákem bojujícím na frontě finančních trhů. Jeho úkolem je zajistit pro své investory výnos převyšující benchmark, na jehož výkonnost je fond navázán, a zajistit tak klientovu spokojenost, která je podmínkou spokojenosti všech zúčastněných. Nepřítelem je konkurence, která se snaží klienta „přetáhnout“ lepší výkonností.

Kurz koruny se včera poprvé od konce března přehoupl nad hranici 24,00 za euro. Šlo o krátký pohyb, u něhož čekáme, že zmiňovaná úroveň může zafungovat jako krátkodobá rezistence. V delším výhledu by však měla padnout a kurz dále oslabit.

Jádrová inflace byla v eurozóně vyšší, než bylo očekáváno. Britové hlásí silný úder inflaci, která klesla více, než se čekalo, a to na všech frontách. V posledních dnech byla znát vyčerpanost překoupené libry, která byla v lehké shortové konsolidaci. Ta byla proražena a medvědi měli pré, když kurz oslaboval proti ostatním hlavním měnám.

Česká národní banka se posledních několik měsíců snaží svojí rétorikou udržet českou korunu na silnějších pozicích. Včerejší projev Evy Zamrazilové před parlamentním výborem tuto pozici částečně podkopal. Koruna vůči euru krátce zamířila k hranici 23,90 EURCZK.

Člen bankovní rady ECB Ignazio Visco je přesvědčen, že hodnoty inflace budou klesat rychleji, než předpověděla prognóza z minulého měsíce. Efekt srovnávací základny a ceny energií mají ovlivnit širokou paletu zboží ze spotřebního koše. Zlevňovat bude především zemní plyn a výroba na něm závislá.

Přestože sleduji finanční trhy již dlouhou řadu let, odpověď na jednu otázku mi stále uniká. A to, zdali má na vývoj měnových trhů větší vliv politika nebo ekonomika.

Česká i americká inflace v červnu klesla. V obou případech dokonce víc, než očekával trh. Nižší tempo růstu cen je nepochybně dobrá zpráva. Brzké snížení sazeb však nepřinese. Stejně tak nemění nic na tom, že úroky zůstanou vyšší po delší dobu.

O českou korunu byl mezi tuzemskými i zahraničními obchodníky v posledních měsících zájem. Ten kulminoval na začátku letošního roku, kdy se koruna podívala na nejsilnější hodnoty za deset let.

Revize německé inflace za červen potvrdila meziroční růst o 6,4 % a...

Koruna má nejlepší výsledky letoška patrně za sebou. Výhledově by ji mohl čekat odliv spekulativního kapitálu, který byl jedním z prvků posílení kurzu na nejsilnější hodnoty za více než deset let.

Většina obchodů s indexem S&P500 se odehraje mimo hlavní obchodní hodiny. Korunu drží domácí poptávka, zahraničí má tendenci ji prodávat. Druhá polovina roku bude spjata s rizika slabší domácí měny.

Americká centrální banka na svém březnovém zasedání označila očekávané utažení podmínek úvěrování ze strany bank za důvod, který jí umožní nezvyšovat sazby až tak vysoko. Doručily banky dostatečné utažení?

Evropským premiantem v otázce inflace je Švýcarsko. Dle červnových čísel se tempo růstu švýcarských cen dostalo pod 2% cílovou hranici. Vedle toho byl včerejší den ve znamení indexů nákupních manažerů, a čísla bohužel nedopadla vůbec dobře. Koruna mírně posílila, krátce se posunula k hranici 23,70 za euro. Vůči dolaru pak k úrovni 21,70 za dolar.

Dosažení inflačního cíle může být pro centrální banky čím dál složitější. Kolaps banky Silicon Valley Bank může být jedním z mnoha dalších případů dopadů aktuálního inflačního a úrokového prostředí. Americké akcie dál rostou, euro zpevnilo, koruna oslabila.

V 11 hodin budou zveřejněna data o vývoji inflace v eurozóně. Očekávaná hodnota 5,6 % je nejnižší očekávanou hodnotou od začátku problémů na trhu s energetickými komoditami. Poslední naměřená míra inflace v eurozóně činila 6,1 %. Pokud budou naplněna očekávání, dojde k relativně svižnému poklesu inflace.

Nad očekávání odolnější ekonomika, vyšší inflace a silný trh práce. To je trojice faktorů, které byly během druhého čtvrtletí společné pro americkou, evropskou i britskou ekonomiku. Na sympoziu v portugalské Sintře to potvrdili nejvýše postavení zástupci centrálních bank daných zemí. Práce se sazbami stále není u konce. Šéf Bank of Japan navíc nastínil, za jakých podmínek je možná úprava japonské měnové politiky.

Šéfka ECB Christine Lagarde ve svém projevu jasně naznačila, že boj s inflací není u konce. ECB bude proto dále zápasit utahováním ekonomiky a inflačních tlaků. Euro vůči dolaru posílilo, koruna zpevnila. Včerejší data naznačila zlepšující se ekonomickou situaci v USA. Inflační čísla z Kanady ukázala, že se země javorového listu ubírá dobrou cestou k 2% inflačnímu cíli.

Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová promluvila o rizicích inflace. Použila přitom pojmenování „stubborn inflation“ neboli tvrdohlavá inflace. To je podle nás výstižný termín především s ohledem na jádrovou inflaci, která je evidentně největším trnem v oku, resp. výhledu, evropské měnové autority.

Politici těžce snižují výdaje, na něž si obyvatelstvo zvyklo během covidového období. Bezpečnostní situace nutí státy zvyšovat výdaje na obranu. Prigožinův puč by neměl mít na finanční trhy výrazný dopad. Od koruny čekáme hodnoty mezi 23,50-23,80 za euro.

Na poli měnové politiky jsme se tento týden dočkali několika překvapení. Hned ve dvou případech došlo na nad očekávání větší změnu sazeb. Úroky dokonce zvýšila i turecká centrální banka, což jen potvrdilo spekulace o její politické závislosti. Vše nasvědčuje tomu, že globální boj s inflací ještě neskončil.

Po minulém týdnu měnověpolitických rozhodnutí na globální úrovni nás v tom aktuálním čekal evropský píseček. Směřování české, britské a maďarské měnové politiky není ale o nic méně zajímavé. Maďarská centrální banka opět snížila jednu ze svých sazeb, Naopak ČNB opět ponechala sazby na stejné úrovni.

Dnes je na pořadu dne měnověpolitické zasedání České národní banky. Dle očekávání ponechá bankovní rada úroveň úrokových sazeb na stávajících 7 %.

Po minulém týdnu, kterému vévodily série jestřábích rozhodnutí a komentářů z Fedu a ECB, nebude ten aktuální o moc klidnější. Včerejší den byl chudý na data a ještě chudší byla tržní aktivita z důvodu bankovních prázdnin v USA. Dnešek by měl být zajímavější, a to z důvodu oznámení změny úrokových sazeb v Maďarsku a dalších projevů členů ECB a Fedu.

Když přemýšlím, jak bych popsal, co prožívali majitelé akciových a fixed income portfolií v minulých dvanácti měsících, nenapadá mne lepší přirovnání než chaos, nejistota a zmar. Úrokové sazby, jejichž existenci spousta investorů ani nevnímala, z ničeho nic rozvířily vody investičního světa a jejich pravidelné zvyšování centrálními bankami působilo jako nekonečná dělostřelecká baráž.

Relativně slabý výkon české ekonomiky, i přes očekávaný obrat v druhé polovině roku, nahrává oslabování koruny. Stejně tak na slabší korunu tlačí i očekávání trhů v oblasti nastavení měnové politiky v ČNB. Obchodníci bedlivě sledují situaci v ČR a vnímají současnou náladu, která vyčkává na snížení úrokových sazeb. A s tím i úrokového diferenciálu, který v posledních letech činil korunu aktivem s velmi zajímavým výnosem.

Americká centrální banka ponechala v červnu sazby beze změny. Doručila však jestřábí poselství...