Vánoce se blíží a s nimi i spekulace o tom, zda se letos...

Newyorský Fed se zaměřil na likviditu amerického dluhopisového trhu. Na základě tři ukazatelů potvrzuje, že v letošním roce se likvidita zhoršila. Nejde však o zcela kritickou situaci, která by si vyžádala rychlý zásah. Výnosová křivka se mezitím začala zplošťovat pod vahou přecenění tržního výhledu sazeb.

Americký dolar po zveřejnění inflačních čísel z minulého týdne pokračuje v oslabování. Česká koruna si drží svoji silnější pozici a poslední týden se drží v kurzovém pásmu 24,25 až 24,38 EURCZK. Špatné výhledy do budoucna a nestabilní polická situace straší Velkou Británii, což se projevuje ve slabší libry. 

Americký dolar po propadu na nejnižší hodnoty za několik měsíců mírně posiloval...

Americká inflace se podepsala na globálně slabším dolaru. Z něj profitovalo euro i procyklické měny a měny regionu, včetně koruny. Stále existuje možnost, že trhy přehodnotí svou prvotní reakce po čtvrtečním inflačním reportu. Kryptosvětem otřásl krach burzy FTX, existuje riziko, že se přenese v celkově horší tržní náladu. Britskou libru čeká zásadní událost v podobě nového fiskálního výhledu.

Globální boj s inflací pokračuje. Některé centrální banky z vyspělých ekonomik sice zvolnily...

Ve slavném absurdním dramatu Samuela Becketta Čekání na Godota vyhlížejí dva hlavní hrdinové na jevišti příchod jistého Godota, o kterém se na konci každého ze dvou dějství divadelní hry dozvědí, že se nedostaví.

Kurz domácí měny na začátku týdne zpevnil na nejsilnější hodnoty od konce února. Česká národní banka přitom sazby nezměnila, a pravděpodobně je nezmění ani v následujících měsících. Nad rámec toho bankovní rada očekává propad české ekonomiky do recese v příštím roce. Neměla by tedy koruna oslabovat?

V úterý 8. listopadu proběhly v USA volby do Kongresu, které jsou historicky vnímané jako referendum o důvěře vládě. Probíhají totiž vždy v polovině čtyřletého volebního období prezidenta. Výsledek voleb zásadně ovlivní druhou polovinu volebního období současného prezidenta Bidena.

Koruna během včerejška krátce zpevnila až na nejsilnější hodnoty od konce února, tedy doby před ruským napadením Ukrajiny. S ohledem na data a na celkový výhled české ekonomiky nemůžeme mluvit o výraznější podpoře. Pravděpodobnějším vysvětlením je celkově lepší tržní sentiment měn regionu navázaný na silnější euro proti dolaru. Ve výraznou eurovou rally ale nevěříme. 

Závěr minulého týdne se nesl v možná až paradoxně optimistickém duchu obchodování. Stalo se tak i přesto, že na obou stranách Atlantiku byla zveřejněna poměrně jestřábí poselství posilující výhled pokračujícího razantní zvyšování evropských i amerických sazeb.

Tento týden se nesl ve znamení zvyšování sazeb, což byl poměrně očekávaný...

Dnes, ve čtvrtek 3. listopadu, nás čeká další zasedání bankovní rady České národní banky. Rozložení sil a rétorika jednotlivých radních se od posledního zasedání výrazně nezměnila. Můžeme proto předvídat průběh zasedání i bez věštecké koule. Přijde další rozhodnutí o stabilitě sazeb. Guvernér na tiskové konferenci odůvodní rozhodnutí přesvědčením o tom, že současná úroveň dostatečně tlumí inflační tlaky.

Včerejší obchodování se neslo v typickém duchu čekání na tiskovou konferenci Fedu, který má své rozhodnutí o zvýšení sazby o 75 bazických bodů oznámit dnes. Samotný tento fakt není až tak důležitý jako následná komunikace o dalších krocích centrální banky. Očekává se tzv. „pivot“ neboli otočka v politice, která fakticky znamená jakýkoliv náznak o možnosti změny politiky v blízké budoucnosti.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.

ECB na letošním předposledním zasedání doručí další výrazné zvýšení sazeb. Očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na dalším navýšení úroků o 75 bodů. Ostře sledovaný bude doprovodný komentář, v jehož rámci se však ECB bude chtít vyhnout náznakům dalšího postupu, včetně odhadu hodnoty neutrální úrokové sazby.

Trhy se obávají, že upevnění moci, které dle kritiků odpovídá totální dominanci veřejné moci v Číně, povede k většímu tlaku na redistribuci bohatství, posílení role strany a vojenských ambicí. Další přiblížení Číny k totalitnímu režimu navíc živí obavy, že se tyto tendence plně projeví i v podnikatelském prostředí.

Tuzemská důvěra podnikatelů a domácností se v říjnu opět snížila. Tento scénář byl očekávatelný vzhledem k současné ekonomické situaci a nejistotě následujících měsíců způsobenou vysokou inflací a růstem cen energií.

To, co slyšíme v poslední době z investorské obce, jsou zvuky ne...

Japonský jen se během čtvrtka podíval nad hodnotu 150 jenů za americký...

Balíček daňových reforem Liz Truss vyvolal v září vlnu kritiky. Odezva na tento...

V eurozóně došlo dle nejnovějších výsledků ZEW indexu k mírnému zlepšení nálady...

Pondělní obchodování se neslo v příjemném risk-on naladění. Americké akcie reprezentované indexem SP500...

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení debat o intervencích. Vedly se v případě Japonska, kde jsme opět svědky oslabujícího jenu, stejně tak i v Británii, kde je tématem číslo jedna dluhopisový trh. K akci přistoupila maďarská centrální banka a o americkém ministerstvu financí jsme se dozvěděli, že rekognoskuje terén pro případné zpětné odkupy vlastních dluhopisů.

Včera byla zveřejněna čísla ohledně inflace v Německu a ve Švédsku. V těchto dvou zemích je scénář podobný jako u nás, inflace nadále roste zejména kvůli růstu cen energií. V Americe celková meziroční inflace mírně klesla, jádrová naopak překvapila vyšším číslem.

Philip Lane je na našem webu známé jméno. Podle mě jde o jednoho z nejlepších ekonomů, byť se na něj poslední dobou sneslo dost kritiky. Nesla se ve směru, že nedostatečně tlumočí postoj ECB. Jeho nedávný proslov to dle mého dostatečně vyvrátil. Tak si pojďme říct to nejdůležitější, s důrazem na sazby.

Vývoj inflace v dalších měsících a její trend bude na radu ČNB působit další tlak. Řada ekonomů bude upozorňovat na problematickou situaci a volat po dalším zpřísnění měnové politiky v podobě vyšších sazeb. Původní argument současného složení bankovní rady proti zvyšování sazeb do jisté míry ležel na nákladové povaze inflačních tlaků – z významné míry zahraničních. Tyto tlaky ale stále více probublávají i do dalších sektorů.

Bank of England pokračuje v zásazích na britském dluhopisovém trhu. Na začátku týdne představila nová opatření, která mají sloužit ke stabilizaci dlouhého konce výnosové křivky a mají dodat likviditu především penzijním fondům využívajícím strategii LDI. Bude to ale stačit? U teď vidíme u vybraných aktiv největší pohyby od velké finanční krize.

Evropská centrální banka si připravuje půdu pro další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Zasedání Rady guvernérů ECB je naplánováno na konec října. Klíčová inflační data již byla zveřejněna. Z nich i z velké části komentářů centrálních bankéřů je patrné, že frontloading sazeb bude pokračovat.

Většina bankovní rady ČNB trvá na stabilitě sazeb i přes vysoké hodnoty inflace. Guvernér Michl nastínil situaci, kdy by ČNB opět zvažovala zvýšení sazeb. Té se dle dat blížíme.

Indexy aktivity průmyslu a služeb klesají jak v Americe, tak v Evropě. Německu se postupně snižuje kladná obchodní bilance. V budoucnu hrozí deficit. Euro pokračuje v oslabování vůči silnému americkému dolaru.

Trhy věří, že nastal čas změn. Ty by se měly týkat dosavadního tempa zvyšování úrokových sazeb. Situace lehce připomíná letošní červenec, kdy se tržní nálada rovněž zlepšila. Ovšem jen na čas. To samé se podle nás může odehrávat i dnes.

Britská vláda včera rozhodla o stažení plánu snížit daně nejbohatším Britům. Toto pozitivní překvapení pomohlo libře i britským dluhopisům. Jde však jen o symbolické gesto, které z britské měny tíhu dvojího deficitu nesejme.

Tržní vývoj posledních dní má k optimismu hodně daleko. Výprodej jsem viděli napříč aktivy, od rizikových měn přes komodity, akcie až po dluhopisy. A právě dluhopisy se staly tématem číslo jedna, zejména kvůli tomu, co se odehrálo ve Spojeném království.

Nastal čas intervencí. Dluhopisových i devizových. Děje se tak ve vysoce proinflačním prostředí, na které je navázán jeden z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování sazeb. A stejně v situaci zhoršující se likvidity dluhopisových trhů. Intervenuje nejen Bank of England, Bank of Japan či Česká národní banka. Tento týden se do hry vložila i čínská měnová autorita.

Britská ekonomika je pod silným tlakem. Libra je proti dolaru poblíž historicky nejslabších hodnot, inflace je vysoká a ohrožena je i finanční stabilita. Bank of England se proto rozhodla odstartovat krizový program nákupu britských státních dluhopisů s delší dobou splatnosti.

Kurz britské libry proti dolaru oslabil na historicky nejslabší hodnoty. Na dluhopisovém trhu pak pokračoval masivní výprodej dosahující denních pohybů výnosů na úrovni desítek bodů. Britská ekonomika zažívá scénář, který je obvyklý pro rozvojové trhy. Bank of England je pod silným tlakem. K záchraně měny se však, zatím, evidentně nechystá.

Nálada českých spotřebitelů a podnikatelů se nelepší. Naopak. Podle posledního průzkumu se...

Libra je spolu se Spojeným královstvím v problémech. V letošním roce oslabila o zhruba 20 % proti euru i dolaru. Libra tak umazala své zisky, které nabrala, když Bank of England jako jedna z prvních velkých centrálních bank začala se zvyšováním sazeb.

Americká centrální banka je zavázána dosáhnout cenové stability. Nebude to bezbolestné, jiná cesta ale není. Tak by se dalo popsat poselství guvernéra Fedu Powella, které zaznělo na tiskové konferenci po zářijovém zasedání měnového výboru. Zásadní otázka zní: Porostou sazby, dokud se něco nepokazí?

Centrální banky by měly opustit strategii přehřátí ekonomiky. Měly by se vrátit zpět ke kořenům a reagovat na rizika odukotvení inflačních očekávání. Takové je poselství Tomáše Holuba z ČNB. Ten dlouhodobě volá po dalším zvýšení úroků, většina bankovní rady jej ale ani na zářijovém zasedání nevyslyší.

Americká centrální banka nemá jediný důvod k tomu, aby polevila v nastaveném tempu zvyšování sazeb. Pokud bychom měli vyjít z historie, prostor pro výrazné a déle trvající navyšování úroků zůstává více než otevřený.

V následujících měsících nás podle všeho čeká smršť zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB a Bank of England. Nelze vyloučit, že se k dalšímu kolu navyšování sazeb přidají i další centrální banky v regionu.

Americká centrální banka ve středu doručí další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Očekáváme již třetí úpravu o 75 bodů v řadě. Vedle toho bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. Zajímat nás bude zejména výhled sazeb s ohledem na jejich potenciální vrchol v aktuálním úrokovém cyklu.

Evropská centrální banka se drží jestřábího naladění. Evropské inflační prostředí se nelepší, naopak jsou čím dál častěji zmiňovány sekundární inflační efekty. Úroky dále porostou, jejich transmise směrem k tržním sazbám běží dle hlavního ekonoma ECB téměř hladce. Na kurzu eura se to však nikterak výrazně neprojevuje. Důvody, proč tomu tak je, jsou dva.

Meziroční inflace ve Spojeném království v srpnu dle předběžných odhadů klesla poprvé za více než rok, když dosáhla hodnoty 9,9 %. Analytici finančních trhů očekávali meziroční růst o 10,2 % oproti 10,1 % naměřeným v červenci. Za poklesem hodnoty inflace stál, podobně jako v ČR a dalších zemích Evropy, pokles ceny pohonných hmot.

Srpnová inflace v USA sice klesla druhý měsíc v řadě, trhy ale čekaly významnější...

Česká meziroční míra inflace po více než roce klesla. Domácí ceny v srpnu oproti tomu loňskému rostly o 17,2 %, po čtrnácti měsících jsme se však dočkali nižší hodnoty než v předchozím měsíci. Efekt vyšší srovnávací základny hrál roli už v srpnu, v příštích měsících bude dále nabírat na důležitosti.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.