Situace v Číně a nečekané snížení tamních úrokových sazeb vystrašilo riziková aktiva, včetně měn našeho regionu. Během pondělí oslabila koruna, zlotý i forint. Dolar, jako bezpečný přístav, v reakci na tyto zprávy posiloval, což ukazuje jak kurz proti euru, tak i souhrnný dolarový index.

Čínská centrální banka překvapila trhy a snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 10 bazických bodů. Cílem je podpora ekonomiky, kterou v současné době trápí další vlna pandemie viru COVID-19. Ta je spojená s dalšími uzavírkami ekonomiky v souladu s tamní „zero covid policy“.

Hlavní událostí včerejšího obchodování bylo zveřejnění amerického indexu cen výrobců. Ten poprvé...

Kde se najednou vzalo oněch zhruba 300 miliard dolarů? Jediné uspokojivé vysvětlení je podle mého, že se jedná o dolary, které byly konvertovány z cizích měn díky rostoucím úrokovým sazbám.

Domácí měna se po čtvrtečním posílení obchoduje v úzkém pětihaléřovém pásmu mezi 24,48-53 EURCZK. Dnešní data o inflaci by mohla rozpohybovat sázky na případný budoucí růst sazeb, což by mohlo oživit i obchodování s domácí měnou.

Současné zlepšení nálady na trzích pomohlo měnám regionu. V Maďarsku posiluje zlotý díky nejvyšší klíčové sazbě centrální banky v Evropě. Naopak volatilní politická situace tlačí na slabší forint. Polský zlotý se mírně svezl na vlně posilování. V případě koruny se jedná o jiný příběh. Do jejího kurzu promlouvají devizové intervence ČNB, která se snaží zahraniční inflační tlaky tlumit silnější korunou.

Bankovní rada České národní banky na srpnovém zasedání rozhodla ve prospěch stability sazeb. Jejich mírné zvýšení v příštích měsících nemůžeme zcela vyloučit. Nemělo by se však jednat o výraznou úpravu, jako tomu bylo v dřívějších krocích rady v předchozím složení. To je však podmíněno nenaplněním alternativního scénáře prognózy.

ČNB po více než roce zvyšování sazeb přistoupila k úrokové stabilitě. Obměněná bankovní rada na svém prvním zasedání kladla důraz na měnový kurz, který bude nadále díky devizovým intervencím udržovat na silných hodnotách.

Americké dluhopisové trhy se překlopily z výhledu zvyšování sazeb do výhledu recese. Výsledkem je zploštění výnosové křivky, v některých případech dokonce inverze, u které se poptávka zaměřila především na delší splatnosti. Nemusí jít ale pouze o vliv změny „režimu“.

Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů je jednou z největších oficiálních návštěv USA na Tchaj-wanu za posledních 25 let. Obchodníci vnímají rizika z takovéto návštěvy a možného zhoršení vztahů. Posílily proto bezpečné přístavy, včetně dolaru.

Japonský jen se pomalu probouzí ze zlého snu a připisuje si zisky. Vůči dolaru od červencového minima posílil o více než pět procent. Proč?

Bankovní rada České národní banky tento čtvrtek poprvé zasedne na měnověpolitickém zasedání v obměněné sestavě pod vedením guvernéra Aleše Michla. Z dosavadních komentářů soudíme, že na zvýšení sazeb nedojde. A to i přesto, že „modelově“ bude radě doporučena další výrazná úprava k vyšším hodnotám. 

Americká centrální banka tento týden doručila zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Šlo o teprve třetí úpravu o této velikosti v celé historii Fedu. Další úpravy budou přitom následovat. Jak se k výhledu amerických sazeb a ekonomiky staví různé druhy aktiv? A který trh má podle nás pravdu?

Včerejší zasedání Fedu trhy podpořilo v ochotě riskovat. Americká centrální banka sice zvýšila úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů, doprovodný komentář na tiskové konferenci však vyzněl holubičím tónem, což zpustilo vlnu přesunu k riziku. Prudce posílila řada aktiv od akcií, měn emerging markets až po kryptoměny.

Je stále více zřejmé, že Rusko bude pomoc evropských států Ukrajině "odměňovat" omezováním dodávek plynu, na který si významná část evropského byznysu vybudovala závislost v době velmi nízkých cen.

Ekonomický sentiment českých spotřebitelů klesl už pátý měsíc v řadě, a dosáhl tak nejnižší hodnoty od roku 2003. Podíl spotřebitelů, kteří čekají zhoršení své ekonomické situace v následujících 12 měsících, se meziměsíčně opět navýšil. Stejně tak vzrostl i podíl respondentů, kteří svou současnou situaci hodnotí hůře, než v posledních 12 měsících.

Koruna proti euru zpevnila. Dokonce krátce na hodnoty naposledy dosažené před ruským napadením Ukrajiny. Otázkou je, zda za posílením stojí ekonomické fundamenty, nebo jde o „umělý“ pohyb. Předpokládáme, že lví podíl nese druhá varianta. Obměněná bankovní rada šlápla na intervenční plyn. Dost možná i proto, aby měla prostor pro srpnovou stabilitu sazeb.

Rada Evropské centrální banky ve čtvrtek rozhodla v souladu se svým mandátem udržovat cenovou stabilitu, která je určena 2% inflačním cílem na střednědobém horizontu, o navýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Trhy přitom očekávaly na základě vyjádření zástupců ECB a dlouhotrvající opatrnosti rady navýšení pouze o 25 bodů.

Dnešní hlavní událostí bude měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Ta se konečně odhodlá k potřebnému zvýšení úrokových sazeb, které s největší pravděpodobností vzrostou o 25 bazických bodů. Nadále však zůstanou v záporu.

Evropská unie se musí připravit na situaci, kdy Rusko znovu omezí, či přímo uzavře dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 1. Tento plynovod je zodpovědný za významnou část dodávek ruského plynu do EU. Jeho uzavření by se silně dotklo České republiky a její ekonomiky.

Základním nástrojem, který americká centrální banka používá ke snížení inflace a udržení ukotvených inflačních očekávání, jsou úrokové sazby. Vedle toho minulý měsíc zahájila program kvantitativního utahování, který má přispět k utažení podmínek financování, a tedy i ke zkrocení tempa růstu cen. Jaké bude mít dopady? A lze je přesněji kvantifikovat?

Evropská centrální banka tento týden poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové sazby. Půjde o opatrnou úpravu. Současné inflační prostředí by vyžadovalo mnohem razantnější přístup, ECB však musí myslet i na potenciální hrozbu fragmentace finančních trhů.

Za oslabením eura proti dolaru na nejslabší hodnoty za posledních dvacet let stojí kombinace faktorů na eurové a dolarové straně.

Kurz eura a dolaru se dostal k paritě. Koruna proti euru posiluje, proti dolaru oslabuje. Ve světě se mluví o recesi, na kterou centrální banky nezareagují snížením sazeb. Jaký je globální ekonomický výhled a jaké pohyby můžeme očekávat na kurzu koruny proti dalším světovým měnám?

Máme za sebou další inflační report, který překonal tržní očekávání. Stalo se tak nejen u nás, ale i v americké ekonomice. V obou případech vzniká potřeba vyšších sazeb. A patrně se jich dočkáme.

Dle nejnovějších čísel z Úřadu práce České republiky klesl podíl nezaměstnaných osob v červnu na 3,1 %, což je o 0,1 procentního bodu méně, než tomu bylo v květnu. Zároveň je nezaměstnanost nižší ve srovnání s červnem roku 2021, kdy hodnota dosahovala 3,7 %.

Americký dolar v červenci konstantně posiluje. Vůči euru si již připsal téměř čtyři a půl procenta zisků a je v bezprostřední blízkosti parity kurzu. Tu jsme naposledy sledovali 20 let nazpět.

Podle posledních měření vzrostl v červnu počet nových pracovních míst v nezemědělských...

Bývalý japonský premiér je zastáncem dlouhodobě zažitého směřování japonské měnové politiky a podporovatel současného guvernéra Bank of Japan Kurody. Bez jeho podpory by Kuroda, který má mandát do roku 2023, mohl ztratit vliv. V takovém scénáři by byla možnost alespoň mírné změny směřování japonské měnové politiky v budoucnu.

Do druhé poloviny roku jsme vstoupili na vlně obav z recese. Trhy výrazně přeceňují výhled sazeb, který byl hlavním motorem tržního vývoje po většinu prvního pololetí.

V pátek prvního července se vedení České národní banky ujal Aleš Michl. Spolu s ním se nové pozice chopila další tři jména, a to Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Takto obměněná bankovní rady bude rozhodovat nejen o úrokových sazbách, ale i o intervencích proti oslabení koruny, které zahájila předešlá „sedmička“ z ulice Na Příkopě.

Japonský jen proti dolaru krátce oslabil na nejslabší hodnoty od druhé poloviny roku 1998. Proti euru se pak posunul na úrovně z přelomu prvního a druhého kvartálu 2015. Část trhu stále sází na to, že Bank of Japan poleví v obraně výnosové křivky, což nakonec povede k silnějším jenu. Centrální banka však odolává. Neobešlo se to však bez problémů.

Maďarská centrální banka v úterý překvapila na evropské poměry nevídaným krokem. Základní úrokovou sazbu zvýšila o vysokých 185 bazických bodů. To bylo o 135 bodů více, než kde se nacházel tržní konsenzus. Nekonzistentní cyklus utahování měnověpolitických podmínek v Maďarsku dovolil takto vysoké překvapení oproti tržním očekáváním, což pomohlo forintu na silnější úrovně.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová potvrdila plán navýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů v červenci. ECB tak jako jedna z posledních klíčových centrálních bank přistoupí k navyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit rostoucí inflaci.

Příští guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že chce silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko.

Evropské i americké akcie minulý týden výrazně rostly. Stalo se tak po týdnu předtím, který byl například pro americký index S&P 500 nejhorší od první výprodejní vlny po vypuknutí pandemie. Důvodem byla silná poptávka po dluhopisech, která zvýšila jejich ceny a srazila jejich výnosy. I přesto, že vliv na akcie byl pozitivní, příběh stojící za tímto pohybem má do happy endu hodně daleko.

Předběžná data PMI v USA ukázala na nejslabší výsledek soukromého sektoru od ledna roku 2022. Firmy a spotřebitelé se bojí dalšího růstu cen. Trh práce je pod tlakem vyšších mzdových požadavků. Strach z recese sílí na obou stranách Atlantiku.

Česká národní banka na svém červnovém zasedání zvýšila úrokové sazby nejrazantněji v aktuálním cyklu. I tak zvýšení úroků o 125 bazických bodů pro obchodníky znamenalo zklamání. ČNB poté pokračovala v devizových intervencích a koruně nedovolila výrazněji oslabit.

Česká národní banka dnes naposledy zasedne ve stávajícím složení bankovní rady. Doručit by přitom měla další výrazné zvýšení úroků. Hlavní sazba by tak nově mohla začínat číslem šest, ba dokonce možná i sedm.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A jaký je další výhled sazeb? Právě začal další z řady Roklen webinářů, který můžete sledovat online!

I přestože Bank of England minulý týden rozhodla o zvýšení úrokových sazeb, libra oslabila. Od začátku roku oslabila britská měna proti americkému dolaru o téměř deset procent. Navýšení úrokových sazeb na ostrovech totiž činilo „pouze“ 25 bazických bodů. Zatímco kolegové ve Fedu a ve Švýcarské národní bance sáhli k ostřejšímu navýšení sazeb, které překonalo očekávání.

Vývoj kurzů koruny, forintu a zlotého se v posledních dnech nesl na vlnách smíšených očekávání. Kurzy těchto měn jsou velmi náchylné na tržní náladu, které v současné době nenahrává růst cen, válka na Ukrajině a očekávaný příchod recese.

Evropská centrální banka letos poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové sazby. Dle forward guidance by mělo jít o postupný proces navyšování. S tím však nesouhlasí trh. Podle něj je ECB výrazně za křivkou, a proto by měla přistoupit k nadstandardním úpravám. Inspirovat by se mohla například u švýcarské centrální banky.

Americká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Ta evropská mezitím řeší problém fragmentace bondového trhu států jižního křídla. Koruna je nadále uměle držena pod hranicí 24,75 EURCZK. ČNB dle odhadů za devizové rezervy nakupuje desítky miliard korun, aby domácí měna neoslabila.

Horší nálada v Německu je spojena, podobně jako v ČR, s obavami z tempa růstu cen a s existencí několika významných rizik. Především pak kvůli situaci na trhu s energetickými komoditami a hrozbě zpomalení ekonomiky eurozóny či USA.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A proč nevěříme v její výrazné posílení v příštích měsících? Tato témata budeme diskutovat na příštím Roklen webináři v novém diskusním formátu!

Guvernér ČNB Jiří Rusnok stejně jako zástupci NERV očekávají kulminaci meziroční míry inflace v České republice v červenci. Rusnok dodává, že dle prognózy míra meziroční inflace do konce roku neklesne pod deset procent.

Americká i česká inflace překonává všechna očekávání. Potvrdila to data za květen zveřejněná v pátek. Zatímco na domácí půdě jsme největší reakci viděli u tržních sazeb, na druhé straně Atlantiku se posouvaly sazby, dolar i akcie. Část trhu dokonce začala opět vidět možnost zvýšení sazeb Fedu o 75 bodů.

Květnová data o české inflaci potvrdí 15% růst cen. Americká inflace se udrží nad 8 %. Euro bude hledat podporu složitěji.

Prezident Miloš Zeman včera jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Stali se jimi Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Z pohledu tržních sazeb je nové složení rady umírněnější ve srovnání s aktuálním jestřábím. Trhy proto začaly sázet na razantní úpravu úroků na červnovém zasedání. Vysoké sazby s námi pak dle výhledu zůstanou po mnohem delší dobu.