Maďarská centrální banka v úterý překvapila na evropské poměry nevídaným krokem. Základní úrokovou sazbu zvýšila o vysokých 185 bazických bodů. To bylo o 135 bodů více, než kde se nacházel tržní konsenzus. Nekonzistentní cyklus utahování měnověpolitických podmínek v Maďarsku dovolil takto vysoké překvapení oproti tržním očekáváním, což pomohlo forintu na silnější úrovně.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová potvrdila plán navýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů v červenci. ECB tak jako jedna z posledních klíčových centrálních bank přistoupí k navyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit rostoucí inflaci.

Příští guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že chce silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko.

Evropské i americké akcie minulý týden výrazně rostly. Stalo se tak po týdnu předtím, který byl například pro americký index S&P 500 nejhorší od první výprodejní vlny po vypuknutí pandemie. Důvodem byla silná poptávka po dluhopisech, která zvýšila jejich ceny a srazila jejich výnosy. I přesto, že vliv na akcie byl pozitivní, příběh stojící za tímto pohybem má do happy endu hodně daleko.

Předběžná data PMI v USA ukázala na nejslabší výsledek soukromého sektoru od ledna roku 2022. Firmy a spotřebitelé se bojí dalšího růstu cen. Trh práce je pod tlakem vyšších mzdových požadavků. Strach z recese sílí na obou stranách Atlantiku.

Česká národní banka na svém červnovém zasedání zvýšila úrokové sazby nejrazantněji v aktuálním cyklu. I tak zvýšení úroků o 125 bazických bodů pro obchodníky znamenalo zklamání. ČNB poté pokračovala v devizových intervencích a koruně nedovolila výrazněji oslabit.

Česká národní banka dnes naposledy zasedne ve stávajícím složení bankovní rady. Doručit by přitom měla další výrazné zvýšení úroků. Hlavní sazba by tak nově mohla začínat číslem šest, ba dokonce možná i sedm.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A jaký je další výhled sazeb? Právě začal další z řady Roklen webinářů, který můžete sledovat online!

I přestože Bank of England minulý týden rozhodla o zvýšení úrokových sazeb, libra oslabila. Od začátku roku oslabila britská měna proti americkému dolaru o téměř deset procent. Navýšení úrokových sazeb na ostrovech totiž činilo „pouze“ 25 bazických bodů. Zatímco kolegové ve Fedu a ve Švýcarské národní bance sáhli k ostřejšímu navýšení sazeb, které překonalo očekávání.

Vývoj kurzů koruny, forintu a zlotého se v posledních dnech nesl na vlnách smíšených očekávání. Kurzy těchto měn jsou velmi náchylné na tržní náladu, které v současné době nenahrává růst cen, válka na Ukrajině a očekávaný příchod recese.

Evropská centrální banka letos poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové sazby. Dle forward guidance by mělo jít o postupný proces navyšování. S tím však nesouhlasí trh. Podle něj je ECB výrazně za křivkou, a proto by měla přistoupit k nadstandardním úpravám. Inspirovat by se mohla například u švýcarské centrální banky.

Americká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Ta evropská mezitím řeší problém fragmentace bondového trhu států jižního křídla. Koruna je nadále uměle držena pod hranicí 24,75 EURCZK. ČNB dle odhadů za devizové rezervy nakupuje desítky miliard korun, aby domácí měna neoslabila.

Horší nálada v Německu je spojena, podobně jako v ČR, s obavami z tempa růstu cen a s existencí několika významných rizik. Především pak kvůli situaci na trhu s energetickými komoditami a hrozbě zpomalení ekonomiky eurozóny či USA.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A proč nevěříme v její výrazné posílení v příštích měsících? Tato témata budeme diskutovat na příštím Roklen webináři v novém diskusním formátu!

Guvernér ČNB Jiří Rusnok stejně jako zástupci NERV očekávají kulminaci meziroční míry inflace v České republice v červenci. Rusnok dodává, že dle prognózy míra meziroční inflace do konce roku neklesne pod deset procent.

Americká i česká inflace překonává všechna očekávání. Potvrdila to data za květen zveřejněná v pátek. Zatímco na domácí půdě jsme největší reakci viděli u tržních sazeb, na druhé straně Atlantiku se posouvaly sazby, dolar i akcie. Část trhu dokonce začala opět vidět možnost zvýšení sazeb Fedu o 75 bodů.

Květnová data o české inflaci potvrdí 15% růst cen. Americká inflace se udrží nad 8 %. Euro bude hledat podporu složitěji.

Prezident Miloš Zeman včera jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Stali se jimi Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Z pohledu tržních sazeb je nové složení rady umírněnější ve srovnání s aktuálním jestřábím. Trhy proto začaly sázet na razantní úpravu úroků na červnovém zasedání. Vysoké sazby s námi pak dle výhledu zůstanou po mnohem delší dobu.

Obchodování s českou korunou je v posledních dnech, ba dokonce týdnech velmi neatraktivní záležitostí. Zajímavější pohled na grafy nalezneme například v rámci měnových páru zahrnujících japonský jen. V jeho případě je čím dál aktuálnější otázka možných devizových intervencí proti oslabujícímu kurzu. Poslední zásah tímto směrem jsme viděli ještě v minulém století.

Na příštím měnověpolitickém jednání bankovní rady ČNB, které proběhne 22. června, podle všeho dojde k navýšení úrokových sazeb minimálně o 75 bazických bodů. Řekl to ve svém posledním rozhovoru dosluhující guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud by došlo na tento „minimální“ scénář, tak by dvoutýdenní repo sazba dosáhla úrovně 6,5 %.

Na devizových trzích úřadují americké tržní sazby. Je to vidět u japonského jenu, který oslabil nad 132,00 USDJPY, a je tak nejslabší od přelomu 2001 a 2002. Oslabily i procyklické měny. Výjimkou byl australský dolar, který profitoval z nad očekávání vyššího zvýšení sazeb.

Americká centrální banka nemá důvod brzdit úpravu měnové politiky. Potvrdila to poslední data z trhu práce, která nadále poukazují na jeho historickou napjatost. Zvyšování sazeb tak bude pokračovat, od června se navíc přidá kvantitativní utahování, které je ale z hlediska kvantifikace dopadů spojené s velkou nejistotou.

Koruna zažívá poměrně klidné období. Od poloviny května se obchoduje ve zhruba dvacetihaléřovém pásmu. Ve srovnání s výhledem České národní banky je však citelně slabší. Může kurz výrazně posílit, nebo jsou větší rizika na straně slabší koruny?

Evropská centrální banka letos poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové...

Česká koruna pomalu ale jistě oslabuje. Včerejší posun k hranici 24,75 za euro znamenal oslabení domácí měny o 20 haléřů od nejsilnějších hodnot, na kterých se obchodovala po intervencích ČNB spojených se jmenováním nového guvernéra.

Květnová inflace v eurozóně překonala osm procent, její jádrová složka se blíží čtyřprocentní hranici. Po nezáživném pondělním obchodování kvůli svátku v USA jsme byli svědky nabitého ekonomického kalendáře. Euro oslabovalo navzdory vyšší než očekávané inflaci v eurozóně, která indikuje přísnější utahování měnové politiky.

Německá inflace dosáhla nejvyšších hodnot od znovusjednocení v roce 1990. ECB bude zvyšovat úrokové sazby.

Minulý týden jsme probrali téma až (ne)příliš slabého eura. Nakousli jsme i současnou situaci v ECB, kterou dnes rozšíříme. Vedle toho se zaměříme na data, u nichž existuje největší pravděpodobnost potenciální změny tržního výhledu sazeb, a tedy i možných dopadů na kurz společné evropské měny.

Včerejší obchodování se neslo v klidnějším duchu, když byla na trzích cítit nižší...

Japonský jen od začátku loňského roku soustavně oslabuje. V minulém roce vůči americké měně odepsal přes jedenáct procent, v tom letošním během necelých pěti měsíců oslabil o dalších deset. Hlavním důvodem slabého jenu jsou rostoucí úrokové sazby v USA a strategie carry trade. Co můžeme čekat ve zbytku roku?

Podíl českých spotřebitelů, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení své ekonomické situace, je historicky nejvyšší. Dále roste podíl těch, kteří hodnotí svou ekonomickou situaci horší, než v posledních 12 měsících.

Společná evropská měna letos proti dolaru oslabila o více než pět procent. Ve vyjádření indexu, který ECB vytváří ve vztahu k měnám hlavních obchodních partnerů eurozóny, pak euro oslabilo o necelá dvě procenta. Někteří členové Rady guvernérů ECB již upozornili na rizika slabého kurzu. Nad rámec slovních intervencí se však zatím nedostaneme. Pomoci mohou spekulace o sazbách.

Inflace dále poroste, stejně tak i úrokové sazby. Pocitově bude mnohem horší konec roku než léto. Tempo růstu cen sice zpomalí, avšak celková cenová hladina se bude dále zvyšovat, uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Trh s vyššími sazbami počítá. Kurz koruny se pak posunul téměř na „předmichlovské“ úrovně.

Trhy samozřejmě vědí, že jmenování nového guvernéra na změnu poměru hlasů jednotlivých táborů v radě nebude stačit. Mandát však končí dalším radním a doplnění uvolněných míst o tzv. „michlovce“ by většinu přeneslo právě na jejich stranu.

Aleš Michl chybuje. Popsali jsme to již v pondělním reportu. Naše slova později potvrdil člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Ukázalo se, že Holub zůstává pevným zastáncem „ortodoxní“ měnové politiky, která je v současném vysoce proinflačním prostředí potřeba. A rétorika přiostřuje i v ECB.

Euro včera potvrdilo signály technické analýzy a na páru s dolarem posílilo o více než procento. Ve směru apreciace mu kolem poledne pomohl i komentář člena ECB Klaase Knota, který v případě potřeby nevyloučil zvýšení sazeb o půl procentního bodu.

Domácí měna zažila v posledních týdnech velmi volatilní období. Od čtvrtečního maxima se pár koruny proti euru propadl o tři procenta. Prostor pro další posílení však česká měna ještě nevyčerpala. Technická analýza na kratších časových rámcích ukazuje výraznou korunovou překoupenost, z dlouhodobějšího pohledu ale pouze koriguje předchozí záchvat paniky.

Koruna během necelého týdne oslabila o téměř čtyři procenta. Stalo se tak vinou spekulace o příštím guvernérovi ČNB, a nakonec i jeho jmenováním. Aleš Michl podle nás dělá zásadní chybu, která byla potvrzena samotným kurzem domácí měny.

Koruna se v posledních dnech vezla na vlně změn v České národní bance. První etapa oslabení přišla v závěru minulého týdne, kdy se objevila spekulace o příštím guvernérovi ČNB. Jmenování Aleše Michla do čela bankovní rady pak kurz připravilo o dalších více než čtyřicet haléřů. To lze spojit primárně s vyšší nejistotou. Na oslabení nakonec centrální banka zareagovala mimořádnou intervencí.

Koruna si od začátku války na Ukrajině prochází extrémně volatilním obchodováním. Po únorovém oslabení o 7 % a následném prudkém posílení do oblasti 24,30 EURCZK domácí měna znovu prudce oslabuje. Tentokrát odepsala 4 % během čtyř obchodních dnů. Po včerejším jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB se koruna vůči euru propadla o 50 haléřů.

Dubnový růst cen byl opět markantní, když inflace oproti březnu vykázala meziměsíční hodnotu 1,8 %. To je po sezónním očištění stejné tempo růstu jako v předchozím měsíci. V meziročním srovnání pak ceny rostly o rekordních 14,2 %. To je nejvyšší hodnota od roku 1993. Inflace se s největší pravděpodobností v příštích měsících dostane na ještě vyšší úrovně a překoná hranici 15 %.

Data ohledně průmyslové produkce České republiky za březen příjemně překvapila, když Český statistický úřad zveřejnil výsledky nejnovějšího měření. Průmyslová produkce podle nejnovějších dat v březnu meziročně reálně vzrostla o 0,4 %. Trh přitom očekával propad o 2,6 %.

Koruna v závěru minulého týdne oslabila o zhruba padesát haléřů, a je tak nejslabší od poloviny března. Důvodem oslabení byla spekulace o příštím guvernérovi České národní banky. Zaznělo totiž jméno, které je spojeno s politikou nezvyšování sazeb. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl totiž doposud na všech měnověpolitických zasedáních hlasoval pro stabilitu úroků.

ČNB na čtvrtečním zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Prognóza hodnot 3M PRIBOR ukazuje na potřebu dalšího utažení měnové politiky.

Česká národní banka dnes doručí zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Podle našich odhadů by mohlo jít o jedno z posledních navýšení v rámci aktuálního úrokového cyklu. Debatovat by se mělo i o možnostech posílení koruny skrze intervence. K řízení kurzu však centrální banka nepřistoupí.

Americká centrální banka dnes přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Trhy i my shodně očekáváme posun o půl procentního bodu. Vzhledem k úrovni úroků a síle inflačních tlaků jsme však teprve na začátku cyklu. Sazby budou dále navyšovány, odhady pomyslného vrcholu se přitom značně liší.

Problémy jsou patrné i německém průmyslu a lze očekávat jejich přelévání i směrem k České republice. Hodnota indexu PMI německého průmyslu, který měří stav nových objednávek, objemu výroby, zaměstnanosti, dobu dodání výrobních vstupů a objem skladových zásob, poklesl na své dvacetiměsíční maximum.

Aktuální trend světové měnové politiky se nese ve znamení post-covidové normalizace. Tu v minulém roce nastartovaly zejména měnové autority rozvojových trhů a postupně se přidaly ty z vyspělých. Výjimkou je Japonsko, kde měnová politika zůstává silně akomodativní. O poznání opatrnější přístup měla i centrální banka Švédska. Alespoň do minulého týdne. Švédské překvapení by se teď mohlo opakovat v Austrálii. A vyloučit nelze ani ECB.

Data z americké ekonomiky ukazují, že pokles HDP ovlivnil nárůst v importech, a naopak pokles v exportech. Pokles pak zaznamenaly i zásoby amerických podniků.

Světové trhy již vstřebaly prvotní šok z informace, že Rusko utáhlo plynové kohoutky Polsku a Bulharsku. Hrozba, že se tak stane i u dalších zemí, zafungovala. Pomyslným vítězem může být ruský rubl. Nesmělo by však jít o měnu, která nám v podstatě nedává žádné relevantní signály.