Dopady války na Ukrajině mají povahu nabídkového stagflačního šoku, který centrální banky zastihl v prostředí silných globálních inflačních tlaků. Výhled inflace se zvyšuje, u růstu naopak snižuje. Mnohé měnové autority již byly nuceny přistoupit k intervencím. A tento režim jen tak nezmizí.

Německá spotřebitelská nálada se ještě víc zhoršila. Aktuálně je na nejnižších číslech od příchodu pandemie.

Aktuální týden bude oproti tomu minulému mnohem akčnější. Čeká nás zveřejnění klíčových dat na obou stranách Atlantiku. Hlavní roli přitom bude mít inflace. Na domácí půdě pak Česká národní banka rozhodne o sazbách. Z technického pohledu nás čekají poslední dny rebalance portfolií před koncem kvartálu.

Hlavním viníkem ochlazení nálady v České republice je ruská invaze na Ukrajinu, která přišla po mnoha měsících problémů s pandemií.

Úrokové sazby nad hranicí 5 %. To je scénář, který v posledních dnech nejenže zmínili někteří členové bankovní rady ČNB, ale rovněž s ním pracuje výhled tržních sazeb. Koruna díky tomu krátce zpevnila až pod úroveň 24,50 za euro. Smazala tak své válečné ztráty vyvolané ruským napadením Ukrajiny.

Jestřábí tažení americké centrální banky pokračuje. Na začátku týdne přilil pomyslný olej do ohně sám guvernér Fedu Powell, jehož slova se podepsala na dalších výprodejích amerických dluhopisů. Zejména šlo o střední splatnosti, což se nutně projevilo na dalším medvědím zploštění americké výnosové křivky. Akciím však Powell vítr z plachet nesebral, dolaru pomohl jen krátce.

Česká koruna je vzhledem k válečnému prostředí nad očekávání silná, když se obchoduje pod úrovní 25,00 za euro. V pondělí vedle koruny zpevňovaly i další měny regionu. Umazaly tak většinu ztrát z konce minulého týdne, který se nesl na vlně silnější volatility.

Předposlední březnový týden přinese zvýšení sazeb v Maďarsku, polské maloobchodní tržby a data o nezaměstnanosti. V neposlední řadě budeme čekat komentáře členů bankovní rady ČNB, která se ve čtvrtek uzavře do mediální karantény před posledním měnověpolitickým zasedáním prvního kvartálu.

Americké úrokové sazby by se dle aktualizovaného výhledu Fedu měly letos posunout k hranici 2 %. V roce dalším by pak měly překonat odhadovanou úroveň neutrální úrokové sazby. Jestřábí výstup z březnového zasedání měnového výboru se podepsal zejména na dluhopisovém trhu. Jeho vývoj posledních dní však nenaznačuje nic dobrého.

Středeční obchodování přineslo záživné chvilky. Po propadech akciových indexů na začátku týdne jsme sledovali silný obrat a několikaprocentní zisky. Dobrá nálada panovala i na devizovém trhu. Koruna během týdne posílila o 5 %, euro mělo navrch vůči dolaru. Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila sazby a představila novou prognózu.

Data o cenách výrobců z února neodráží eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině. Vzhledem k vývoji předstižného ukazatele cen výrobců a pokračujícího vlivu Ruské invaze lze v oblasti růstu cen energií konstatovat, že ještě nejsme u konce. Dvouciferné hodnoty inflace nás tak zřejmě čekají i další měsíc.

Minulý týden Česká národní banka bránila prudce oslabující korunu, která se blížila k hranici 26,00 za euro. Včera se už domácí měna obchodovala za 24,77 EURCZK. Koruna tedy během týdne posílila o 4 %, a euro tak stojí o korunu méně. Válečná situace se přitom nijak zásadně nezměnila.

Březnové zasedání americké centrální banky doručí první post-covidové zvýšení úrokových sazeb. Aktualizovaná prognóza naznačí, jak rychlý bude dle výhledu Fedu proces úrokové normalizace, ke kterému se později přidá i snižování bilance. Tzv. kvantitativní utahování (QT) bude doplňkem hlavního nástroje v podobě krátkých sazeb. Otázkou je, jak moc bude efektivní, zejména v současném ekonomicko-finančním prostředí.

Inflace opět překonala všechna očekávání. Meziroční tempo růstu cen v české ekonomice bylo v únoru nejvyšší od roku 1998. Nehledě na rizika spojená s dopady ukrajinské krize, březnové zvýšení sazeb ČNB je jistotou.

Včerejší obchodování se neslo v podobném duchu jako to úterní, když jsme mohli pozorovat značnou ochotu riskovat napříč všemi finančními trhy. Na devizovém trhu jsme sledovali návrat eura nad hranici 1,1000 dolaru a pokračující apreciaci měn regionu.

Index volatility na měnových trzích zpracovávaný Deutsche Bank vystoupal na hodnotu 9,95. Jedná se o největší hodnotu tohoto indexu měřící volatilitu na měnových trzích od května roku 2020.

Ranní hodiny pondělního obchodování připomínaly kompletní beznaděj. Akciové indexy otevíraly do několikaprocentních ztrát, rizikové měny silně oslabovaly a dolar se na páru s eurem blížil k 1,0800 EURUSD. V rámci regionu se propadal zlotý a forint, koruna se obchodovala do strany v okolí 25,85 EURCZK. Zatímco zlotý s forintem vytvořily svá historická minima, koruna v průběhu dne díky ČNB a lepší náladě odpoledne o procento posílila.

Česká národní banka v pátek intervenovala na devizovém trhu, aby tak zabránila oslabování kurzu koruny. Reakcí domácí měny bylo posílení o zhruba 30 haléřů, které však během dne z velké části smazala. Vzhledem k trvající risk-off náladě, která se projevuje úprkem tržních účastníků do bezpečných přístavů, je pravděpodobné, že páteční zásah nemusel být poslední.

Česká národní banka intervenuje na devizovém trhu s cílem zastavení dalšího oslabení kurzu. "ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Tato aktivita ČNB je nezbytná pro plnění jejích zákonných cílů," stojí v dnešním vyjádření centrální banky. Kurz koruny z hodnot nad 25,80 za euro posiluje pod 25,60 za euro.

Světová měnová politika je ve válce. Alespoň v pomyslné, kde je jejím největším nepřítelem inflace. Situace je o to horší, jelikož měnové autority musí v současném silně proinflačním prostředí čelit nabídkovému stagflačnímu šoku spojenému s ukrajinskou krizí. Takový scénář je v podstatě to nejhorší, co může centrální banku potkat.

Ve včerejším ranním přehledu z trhů jsme psali, že koruna prochází prudkým výprodejem a že oslabila o dvě procenta v rámci jednoho dne. Včerejšek se nakonec nesl v téměř totožném duchu, když koruna odepsala další dvě procenta.

Obchodování na měnovém trhu v rámci regionu střední a východní Evropy se nadále nese ve znamení extrémní volatility a rizika. Nervozita na trzích bude s největší pravděpodobností nadále pokračovat, posun k ještě slabším úrovním vybraných měn není vyloučen.

Evropské a americké sankce přetrhávají vazby mezi globálním finančním světem a ruskými bankami, firmami, ale i běžnými obyvateli. K vymáhání sankcí se přidává i světová bankovní velmoc – Švýcarsko, které si jindy udrželo neutralitu v několika vojenských konfliktech a světových válkách.

Zatímco páteční obchodování přineslo po čtvrtečním výprodeji spojeném s ruským napadením Ukrajiny značnou úlevu, nový obchodní týden začíná na silné vlně rizikově averzní nálady. Západ totiž přes víkend zahájil úplnou finanční válku s Ruskem, která se mimo kurz rublu projeví i ve výprodeji rizikových aktiv, včetně koruny.

Geopolitika nepatří mezi přátele měnové politiky. Obzvláště to platí v době, kdy centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik desítek let. Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s rychlým růstem cen?

Ruská invaze na Ukrajinu se citelně podepsala na rizikových aktivech. Mezi ně řadíme i měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Vyhrocení geopolitické situace domácí měnu oslabilo na nejslabší hodnoty od konce prosince. Rizika, minimálně z krátkodobého hlediska, zůstávají na straně dalšího oslabení.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Výbuchy se ozývají v řadě ukrajinských měst, včetně hlavního. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. Na trzích jsou vidět první silné výprodeje. Největší tlak čekejme u rizikových aktiv. Poptávka naopak sílí po bezpečných přístavech jako je zlato nebo dolar.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.

Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Je to přesně týden od reportu lednové inflace, která překonala konsensus trhu i prognózu centrální banky. Kurz koruny se za tu dobu posunul k silnějším hodnotám, k čemuž přispěla i obnovená debata o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Rizikem zůstává rusko-ukrajinský spor, byť z vývoje domácí měny vyplývá, že se na jejím posunu v závěru minulého týdne výrazněji nepodepsal.

Prázdný ekonomický kalendář ve čtvrtek způsobil, že se trhy nadále soustředily na dění na ukrajinsko-ruské hranici. Dle dostupných zdrojů se situace vyhrocuje a ve čtvrtek ráno měly padnout první výstřely.

Fed, trhy a „chlupatá housenka“. V dnešní situaci je toto spojení jedno z nejdůležitějších. Říká nám totiž, že ne každé očekávání se v realitě nakonec vyplní.

Od pátečního večera, kdy se riziko ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšilo, jsou finanční trhy extrémně citlivé na jakékoliv zprávy o tomto sporu. Většina ekonomických dat tak jde stranou. Do té doby, než dojde k vyřešení celé situace, větší změnu nečekejme.

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Svět obchází inflace, která postupně kosí očekávání trhu i centrálních bank. Lednová...

Česká národní banka počátkem února zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Strmý nárůst sazeb dospěl konce a s ním by měla přijít i snižující se volatilita měnového kurzu. Koruna od výplachu spojeného s příchodem pandemie vůči euru posílila o více než 13 %. Ve zbytku roku by však měla posilovat jen mírně. Vyloučeno není ani její oslabení.

Americká inflace za leden spustila něco, co jsme na trzích dlouho neviděli. Dojde Fedu, jak moc je za křivkou, a přistoupí tak k mimořádnému zvýšení sazeb? Tento scénář určitě nelze vyloučit.

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje.

Komoditní měny patřily během příchodu pandemie na začátku roku 2020 k těm nejvolatilnějším.

Koruna a krátké korunové tržní sazby si po únorovém rozhodnutí České národní banky prošly korekcí. Zatímco sazby se postupně přizpůsobují aktualizované prognóze, domácí měna se vrátila na dráhu posilování, a smazala zhruba polovinu pohybu ze závěru minulého týdne.

Centrální banky vyspělých ekonomik budou během dvou let zvyšovat úrokové sazby. Příští měsíc úroky zvýší americký Fed. Po únorovém zasedání zesílily i tržní sázky na hike ze strany ECB už v letošním roce.

Prognóza ČNB předpokládá, že koruna bude v roce 2022 postupně posilovat. Kurz by se dle výhledu měl ve druhém čtvrtletí roku dostat a ustálit pod hranicí 24,00 za euro.

Evropské peněžní trhy sázejí na zvýšení sazeb ECB už v letošním roce. V těchto sázkách se promítají zahraniční i domácí faktory. Guvernérka Lagardeová bude dnes nepochybně pod palbou otázek týkajících se především evropské inflace. Trhům s předpokladem přechodného zvýšení evropských cen totiž evidentně dochází trpělivost.

Česká republika dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 růstu ve výši 3,6 %. Odhady ukazují na zrychlení proti třetímu kvartálu, i přestože výhledy hrozily stagnací, či přímo zpomalením ekonomiky. Výsledek ekonomiky nad očekáváním se už po zveřejnění dat začal projevovat v kurzu koruny, která začala mírně posilovat.

Pondělní obchodování přineslo slušné zisky akciových indexů spojené s oslabujícím dolarem a stagnací delších splatností amerických výnosů. Obecně tak byla nálada nakloněna ve prospěch rizika, což potvrzovala i koruna, která posílila téměř o 20 haléřů k hranici 24,30 EURCZK.

Bankovní rada Česká národní banky na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Přikročit by měla k dalšímu nestandardnímu kroku o velikosti 75 bazických bodů. Aktualizovaná prognóza pak ukáže ještě silnější proinflační prostředí. S případným dalším zvyšování úroků už však banka bude opatrnější.

Za předpokladu, že bude následován očekávaný směr měnové politiky ČNB v podobě dalšího utahování, pokračování obnovy evropské ekonomiky a všeobecně dobrého sentimentu na globálních trzích, lze očekávat další posílení koruny. Tento scénář však není bez svých rizik, kterých je v současnosti hned několik.

Od letošního prvního zasedání americké centrální banky jsme očekávali opatrný jestřábí výstup. Realita onoho „jestřába“ potvrdila. Zároveň ale ukázala, že rozhodně nemá přistřižená křídla. Potvrzují to rostoucí americké reálné i nominální tržní sazby, silnější dolar a pokles akcií.

Včerejší obchodní den se nesl ve znamení lepší nálady, když riziková aktiva korigovala předchozí ztráty. Z měn regionu posilovala koruna a forint, naopak další ztráty realizoval polský zlotý. Jestřábí komentáře členů tamní bankovní rady pro podporu zlotého nestačí. Riziko eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou stahuje polskou měnu i přes ně na slabší úrovně.

Riziková averze s víkendem nevyprchala a koruna společně s měnami regionu prudce oslabovala. Akciové indexy se napříč světem zbarvily do červena. Ve ztrátách z minulého týdne pokračovaly i kryptoměny.