Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Dnes se všechna pozornost bude ubírat směrem k zasedání ECB. Dočkáme se zvýšení o 50, nebo 75 bazických bodů? Na tom se nemohou shodnout analytici ani finanční trhy. Překvapení jedním či druhým směrem tak pravděpodobně přinese zvýšenou volatilitu hlavního měnového páru. Doprovodný komentář a aktualizovaná prognóza budou pro budoucí vývoj eura neméně důležité.

Japonský jen pokračuje ve strmém propadu a vůči dolaru se posouvá nad důležitou rezistenci. Včerejší oslabení o více než dvě procenta poslalo jen nad hranici 144,00 USDJPY. Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a akomodativní měnová politika Bank of Japan podporují další oslabení měny vycházejícího slunce.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.

Srpnová data z amerického trhu práce ukázala jisté uvolnění. I přesto očekáváme, že Fed v září navýší sazby opět o 75 bodů. Dolar zpevnil na nejsilnější hodnoty za posledních dvacet let. Pomohlo mu i Rusko.

Efekt překvapení ze strany ECB u eura postupně vyprchává. Silný dolar opět přebírá otěže a spolu s eurem tlačí na dvoudekádní minima i japonský jen. Koruna je „caught between a rock and a hard place“.

Inflace v eurozóně dle předběžného srpnového odhadu dosáhla 9,1 % meziročně. Výsledek byl nad očekávání trhu. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB v podobně navýšení sazeb o 75 bodů na zářijovém zasedání.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla. Včera zveřejněné finální výsledky potvrdily ještě vyšší růst než předchozí odhady. Jedná se sice již o minulost a budoucí vyhlídky jsou velmi temné, i tak ale korunu data potěšila a pomohla jí na silnější úrovně.

Evropská centrální banka by na svém příštím zasedání 8. září měla minimálně zvážit razantní navýšení úrokových sazeb. Člen bankovní rady Martins Kazaks hovoří o potřebě navýšení minimálně o 50 bazických bodů. Z pohledu vývoje inflace v eurozóně by byl obhajitelný i násobně vysoký hike.

Letošní symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole se neslo ve znamení jestřábích komentářů potvrzujících pokračující boj s inflací. Guvernér Fedu Powell napravil své chyby a doručil jasné poselství stvrzující, že zvyšování sazeb rozhodně nekončí. Ve výsledku však nejvíce překvapila ECB, ve které sílí hlasy volající po ještě větší úpravě úroků, než jakou jsme viděli v červenci.

Americká inflace má svůj vrchol možná již za sebou. To však neznamená, že by centrální banka měla polevit v doposud prováděné politice. Takové by mělo být hlavní poselství, které by mělo zaznít od guvernéra Fedu Powella na letošním symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.

Turbulentní obchodování posledních dnů si včera dalo pauzu, což přineslo úlevu rizikovým aktivům. Měny regionu korigovaly předchozí ztráty, mírně rostly i akcie, euro se vůči dolaru pohybovalo do strany. Žádná důležitá data dění na trzích neovlivnila.

Energetická krize v Evropě se prohlubuje, akcie padají, americké výnosy rostou, riziková averze také roste, měny regionu oslabují, ekonomický kalendář nepřináší žádné dobré zprávy. Co tento smrtící koktejl znamená? Silný dolar. A první den za dvacet let, kdy se hlavní měnový pár prakticky během celého dne obchodoval pod hranici parity.

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová ve své nedávné prezentaci a rozhovoru pro agenturu Reuters představila pohled na dosavadní vývoj eura, tržních sazeb i inflačních očekávání. Co můžeme na základě současné situace čekat od zářijového zasedání ECB?

Pět ze sedmi radních preferuje delší období stability sazeb za účelem boje proti inflaci. Neaktivita ČNB povede k dalšímu oduktovení inflačních očekávání, což může vést k mzdově-inflační spirále, které se bojí. Kurz koruny je velmi silně závislý na míře a době trvání devizových intervencí ČNB. Výhledově může být problémem ztenčování rezerv.

Region střední a východní Evropy prožívá těžký týden. Koruna od pondělí odepsala více než procento a pohybuje se nad 24,60 EURCZK. Zlotý odepsal zhruba procento a půl. Nejhůře je na tom ale forint, který od pondělí vůči euru ztrácí téměř čtyři procenta. Oslabující koruna tak ve světle celého regionu vzdoruje výprodejům nejlépe. Zda ji k tomu pomáhá ČNB, nelze vyloučit.

Zápis z červencového zasedání Fedu potvrdil potřebu pokračujícího zvyšování sazeb. Zároveň ale naznačil, že druhá polovina roku by se mohla nést v o něco mírnějším tempu úrokové normalizace než ta první.

O zpětných odkupech akcií slyšel každý. Jejich tempo sice v USA zpomaluje, objemově jsme však na historických rekordech. Zpětné odkupy může ale provádět například i ministerstvo financí u vlastních dluhopisů. Americké o této strategii dokonce již jednalo.

Situace v Číně a nečekané snížení tamních úrokových sazeb vystrašilo riziková aktiva, včetně měn našeho regionu. Během pondělí oslabila koruna, zlotý i forint. Dolar, jako bezpečný přístav, v reakci na tyto zprávy posiloval, což ukazuje jak kurz proti euru, tak i souhrnný dolarový index.

Čínská centrální banka překvapila trhy a snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 10 bazických bodů. Cílem je podpora ekonomiky, kterou v současné době trápí další vlna pandemie viru COVID-19. Ta je spojená s dalšími uzavírkami ekonomiky v souladu s tamní „zero covid policy“.

Hlavní událostí včerejšího obchodování bylo zveřejnění amerického indexu cen výrobců. Ten poprvé...

Kde se najednou vzalo oněch zhruba 300 miliard dolarů? Jediné uspokojivé vysvětlení je podle mého, že se jedná o dolary, které byly konvertovány z cizích měn díky rostoucím úrokovým sazbám.

Domácí měna se po čtvrtečním posílení obchoduje v úzkém pětihaléřovém pásmu mezi 24,48-53 EURCZK. Dnešní data o inflaci by mohla rozpohybovat sázky na případný budoucí růst sazeb, což by mohlo oživit i obchodování s domácí měnou.

Současné zlepšení nálady na trzích pomohlo měnám regionu. V Maďarsku posiluje zlotý díky nejvyšší klíčové sazbě centrální banky v Evropě. Naopak volatilní politická situace tlačí na slabší forint. Polský zlotý se mírně svezl na vlně posilování. V případě koruny se jedná o jiný příběh. Do jejího kurzu promlouvají devizové intervence ČNB, která se snaží zahraniční inflační tlaky tlumit silnější korunou.

Bankovní rada České národní banky na srpnovém zasedání rozhodla ve prospěch stability sazeb. Jejich mírné zvýšení v příštích měsících nemůžeme zcela vyloučit. Nemělo by se však jednat o výraznou úpravu, jako tomu bylo v dřívějších krocích rady v předchozím složení. To je však podmíněno nenaplněním alternativního scénáře prognózy.

ČNB po více než roce zvyšování sazeb přistoupila k úrokové stabilitě. Obměněná bankovní rada na svém prvním zasedání kladla důraz na měnový kurz, který bude nadále díky devizovým intervencím udržovat na silných hodnotách.

Americké dluhopisové trhy se překlopily z výhledu zvyšování sazeb do výhledu recese. Výsledkem je zploštění výnosové křivky, v některých případech dokonce inverze, u které se poptávka zaměřila především na delší splatnosti. Nemusí jít ale pouze o vliv změny „režimu“.

Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů je jednou z největších oficiálních návštěv USA na Tchaj-wanu za posledních 25 let. Obchodníci vnímají rizika z takovéto návštěvy a možného zhoršení vztahů. Posílily proto bezpečné přístavy, včetně dolaru.

Japonský jen se pomalu probouzí ze zlého snu a připisuje si zisky. Vůči dolaru od červencového minima posílil o více než pět procent. Proč?

Bankovní rada České národní banky tento čtvrtek poprvé zasedne na měnověpolitickém zasedání v obměněné sestavě pod vedením guvernéra Aleše Michla. Z dosavadních komentářů soudíme, že na zvýšení sazeb nedojde. A to i přesto, že „modelově“ bude radě doporučena další výrazná úprava k vyšším hodnotám. 

Americká centrální banka tento týden doručila zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Šlo o teprve třetí úpravu o této velikosti v celé historii Fedu. Další úpravy budou přitom následovat. Jak se k výhledu amerických sazeb a ekonomiky staví různé druhy aktiv? A který trh má podle nás pravdu?

Včerejší zasedání Fedu trhy podpořilo v ochotě riskovat. Americká centrální banka sice zvýšila úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů, doprovodný komentář na tiskové konferenci však vyzněl holubičím tónem, což zpustilo vlnu přesunu k riziku. Prudce posílila řada aktiv od akcií, měn emerging markets až po kryptoměny.

Je stále více zřejmé, že Rusko bude pomoc evropských států Ukrajině "odměňovat" omezováním dodávek plynu, na který si významná část evropského byznysu vybudovala závislost v době velmi nízkých cen.

Ekonomický sentiment českých spotřebitelů klesl už pátý měsíc v řadě, a dosáhl tak nejnižší hodnoty od roku 2003. Podíl spotřebitelů, kteří čekají zhoršení své ekonomické situace v následujících 12 měsících, se meziměsíčně opět navýšil. Stejně tak vzrostl i podíl respondentů, kteří svou současnou situaci hodnotí hůře, než v posledních 12 měsících.

Koruna proti euru zpevnila. Dokonce krátce na hodnoty naposledy dosažené před ruským napadením Ukrajiny. Otázkou je, zda za posílením stojí ekonomické fundamenty, nebo jde o „umělý“ pohyb. Předpokládáme, že lví podíl nese druhá varianta. Obměněná bankovní rada šlápla na intervenční plyn. Dost možná i proto, aby měla prostor pro srpnovou stabilitu sazeb.

Rada Evropské centrální banky ve čtvrtek rozhodla v souladu se svým mandátem udržovat cenovou stabilitu, která je určena 2% inflačním cílem na střednědobém horizontu, o navýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Trhy přitom očekávaly na základě vyjádření zástupců ECB a dlouhotrvající opatrnosti rady navýšení pouze o 25 bodů.

Dnešní hlavní událostí bude měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Ta se konečně odhodlá k potřebnému zvýšení úrokových sazeb, které s největší pravděpodobností vzrostou o 25 bazických bodů. Nadále však zůstanou v záporu.

Evropská unie se musí připravit na situaci, kdy Rusko znovu omezí, či přímo uzavře dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 1. Tento plynovod je zodpovědný za významnou část dodávek ruského plynu do EU. Jeho uzavření by se silně dotklo České republiky a její ekonomiky.

Základním nástrojem, který americká centrální banka používá ke snížení inflace a udržení ukotvených inflačních očekávání, jsou úrokové sazby. Vedle toho minulý měsíc zahájila program kvantitativního utahování, který má přispět k utažení podmínek financování, a tedy i ke zkrocení tempa růstu cen. Jaké bude mít dopady? A lze je přesněji kvantifikovat?

Evropská centrální banka tento týden poprvé po více než deseti letech zvýší úrokové sazby. Půjde o opatrnou úpravu. Současné inflační prostředí by vyžadovalo mnohem razantnější přístup, ECB však musí myslet i na potenciální hrozbu fragmentace finančních trhů.

Za oslabením eura proti dolaru na nejslabší hodnoty za posledních dvacet let stojí kombinace faktorů na eurové a dolarové straně.

Kurz eura a dolaru se dostal k paritě. Koruna proti euru posiluje, proti dolaru oslabuje. Ve světě se mluví o recesi, na kterou centrální banky nezareagují snížením sazeb. Jaký je globální ekonomický výhled a jaké pohyby můžeme očekávat na kurzu koruny proti dalším světovým měnám?

Máme za sebou další inflační report, který překonal tržní očekávání. Stalo se tak nejen u nás, ale i v americké ekonomice. V obou případech vzniká potřeba vyšších sazeb. A patrně se jich dočkáme.

Dle nejnovějších čísel z Úřadu práce České republiky klesl podíl nezaměstnaných osob v červnu na 3,1 %, což je o 0,1 procentního bodu méně, než tomu bylo v květnu. Zároveň je nezaměstnanost nižší ve srovnání s červnem roku 2021, kdy hodnota dosahovala 3,7 %.

Americký dolar v červenci konstantně posiluje. Vůči euru si již připsal téměř čtyři a půl procenta zisků a je v bezprostřední blízkosti parity kurzu. Tu jsme naposledy sledovali 20 let nazpět.

Podle posledních měření vzrostl v červnu počet nových pracovních míst v nezemědělských...

Bývalý japonský premiér je zastáncem dlouhodobě zažitého směřování japonské měnové politiky a podporovatel současného guvernéra Bank of Japan Kurody. Bez jeho podpory by Kuroda, který má mandát do roku 2023, mohl ztratit vliv. V takovém scénáři by byla možnost alespoň mírné změny směřování japonské měnové politiky v budoucnu.

Do druhé poloviny roku jsme vstoupili na vlně obav z recese. Trhy výrazně přeceňují výhled sazeb, který byl hlavním motorem tržního vývoje po většinu prvního pololetí.

V pátek prvního července se vedení České národní banky ujal Aleš Michl. Spolu s ním se nové pozice chopila další tři jména, a to Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Takto obměněná bankovní rady bude rozhodovat nejen o úrokových sazbách, ale i o intervencích proti oslabení koruny, které zahájila předešlá „sedmička“ z ulice Na Příkopě.

Japonský jen proti dolaru krátce oslabil na nejslabší hodnoty od druhé poloviny roku 1998. Proti euru se pak posunul na úrovně z přelomu prvního a druhého kvartálu 2015. Část trhu stále sází na to, že Bank of Japan poleví v obraně výnosové křivky, což nakonec povede k silnějším jenu. Centrální banka však odolává. Neobešlo se to však bez problémů.