Kurz koruny dnes krátce zpevnil pod hranici 23,80 za euro, a byl...

Pozitivní nálada v nelehké době zahřeje u srdíčka. A pozitivní ekonomický sentiment je ještě cennější. Jak jsme mohli z poslední dat vypozorovat, na začátku roku jsme se dočkali zlepšení jak u nás , tak v celé eurozóně.

Spekulace o zpomalení tempa zvyšování evropských úrokových sazeb oproti očekávání trhu je jistým tlakem na slabší euro. Tyto tlaky však může vyvážit, či přímo překonat, zlepšení výhledu ekonomiky v rámci celé Evropy pro rok 2023.

Mezinárodní měnový fond opět uvedl, že by Česká národní banka měla zvýšit sazby. Odezvu na doporučení nečekáme. Zatímco se ČNB drží rétoriky vyšších sazeb po delší dobu, ECB byla nucena napravovat škody po anonymech.

Američané tomu říkají „headfake“, v našich končinách používáme spíše slovo „blafák“. Naznačíte pohyb doleva, ale vydáte se směrem doprava. Nic nedokáže oběť více naštvat.

Revize prosincové inflace v eurozóně potvrdila její pokles. Stále však není vyhráno. V některých sektorech zůstávají silné inflační tlaky, holubičí signály z centrální banky jsou proto podle nás předčasné. Euro si v první polovině týdne prošlo volatilním obchodováním, kde jako rezistence zafungovala hranice 1,0870 EURUSD. Po dlouhé době posílila i britská libra. Koruna je zpět na nejsilnějších hodnotách za více než deset let.

Pokud bude zpomalení globální ekonomiky v roce 2023 mírnější, než bylo původně očekáváno, lze předpokládat zmírnění tlaku na rizikové měny, kam patří vedle české koruny i další měny regionu. Zlepšení sentimentu v Evropě by mělo pomoci také euru a libře.

Jak dlouho ještě poběží kvantitativní utahování? Fed při jeho spuštění v červnu 2022 odhadoval něco málo přes dva roky, to je však nutné brát s rezervou. Do fungování tohoto programu vstupuje hodně proměnných a jednou z nich je i úroveň bankovních rezerv. Kam až mohou klesnout, aby to pro banky neznamenalo problém?

Japonská centrální banka je nucena čím dál intenzivněji zasahovat na dluhopisovém trhu. Kurz jenu postupně sílí, jeho futures jsou na nejvyšších hodnotách od května, a implikují sázky na další posílení. Spekuluje se, že Bank of Japan bude muset opět upravit svou politiku. Rizikem jsou vyšší swapové sazby i další posílení japonské měny.

Před včerejším zveřejněním prosincových inflačních čísel z amerického ekonomiky byla očekávána v pravém slova smyslu bouře na akciových indexech. Nepamatuji se, že by v poslední době bylo některé jiné číslo očekáváno z větší netrpělivostí a nervozitou.

Česká inflace v prosinci meziročně klesla z 16,2 % na 15,8 %. Jádrová pak z 13,7 % na 13,3 %. Pokles je sice pozitivní, čísla jsou však stále vysoko na inflačním cílem, navíc "zdeformovaná" upravenou metodikou. Od ledna se vracíme zpět k té staré, což bude znamenat vyšší hodnoty, navíc pocítíme efekt nového roku z titulu přeceňování.

Česká inflace zůstává vysoká. Svůj vrchol má přitom teprve před sebou. Dosáhnout by ho měla na začátku letošního roku. Za loňský prosinec se odhady liší. Zatímco trh očekává nárůst nad listopadových 16,2 % meziročně, ekonomický tým skupiny Roklen pracuje s poklesem na 15,9 %. Ani v jednom případě nečekáme, že by zveřejněná čísla jakkoliv ovlivnila výhled sazeb ČNB, které podle nás zůstanou po většinu roku beze změny.

Prezidentské volby nebudou mít na českou korunu zásadní vliv. Neměly ani v minulosti.

Míří americká ekonomika do recese? Náznaky jsou čím dál častější. Nevycházíme přitom z inverzní výnosové křivky nebo z výhledu některý institucí, ale z posledních dat. Výkon největší ekonomiky světa byl ve druhé polovině loňského roku nad očekávání lepší, letos bude mít nástup zpomalující ekonomická aktivita. Velkým otazníkem je, o jak velké zpomalení půjde. 

Začalo to ve Spojených státech, dnes to samé vidíme v Evropě. Trhy si nasadily růžové inflační brýle. I přesto, že celková inflace klesá, jádrová se k poklesu zatím nemá. A to platí na obou stranách Atlantiku. O to horší by mohlo být probuzení, jakmile nedojde na všechny spekulace o tom, která centrální banka už letos sníží úrokové sazby.

Letošní obchodování je po novoročních prázdninách na některých trzích v plném proudu. Euro proti dolaru zpevnilo, stejně tak i měny regionu střední a východní Evropy. Koruna posílila pod hranici 24,00 za euro, a je tak nejsilnější za více než deset let. Poptávka rostla také po polském zlotém a maďarském forintu.

Jak jsme psali v dnešním ranním reportu, zájem o korunu neoslabuje. Naopak. Kurz se během dnešního dne dostal pod hranici 24,00 za euro, a je tak nejsilnější za posledních více než deset let. Zpevnily i ostatní měny regionu.

Japonsko bylo na konci minulého roku jednou z nejvíce skloňovaných zemí napříč finančními médii. Postaralo se o to překvapení od Bank of Japan, která bez jakékoliv předchozí komunikace rozšířila pásmo cílení výnosové křivky. V okamžiku se rozjely spekulace o dalších úpravách vedoucích k méně akomodativní měnové politice. Nejvíce se projevily na dluhopisovém trhu a na kurzu jenu.

Meziroční německá inflace podle předběžných dat opět klesla. Evropě nadále hrozí recese, jak například v pondělí ukázal index aktivity v průmyslu. Situace za Atlantikem může být něco lepší, minimálně s ohledem na energetickou soběstačnost. Dolar po otevření amerických trhů zpevnil. Pozadu nebyla ani koruna, která i přes nepříznivý fundament posiluje na nejsilnější úrovně za více než 11 let.

Prosincová data indexu PMI ukázala další zhoršení podmínek v českém průmyslu. Přestože zhoršení nebylo tak výrazné jako v minulém měsíci, je zřejmé oslabení tuzemské i zahraniční poptávky. S tím souvisí i snížení objemu průmyslové produkce a nových zakázek.

Máme za sebou poslední den roku 2022 na finančních trzích a přišla chvíle na ohlédnutí se nazpět. Nestává se tak často, aby se začátek minulého roku jevil na začátku toho nového jako totálně vzdálená historie. Letos tomu tak je.

Česká koruna opět posílila. Kurz se krátce dostal pod 24,15 za euro, což jsou stále nejsilnější hodnoty od letošního února. Fundamentální výhled dále hodnotíme s více riziky na straně potenciálního oslabení.

Evropské výhledy následujících několika měsíců nejsou příliš optimistické. Jednak kvůli vysoké inflaci, energické krizi, ale i nejistotě kolem války na východě. Velká Británie si další problémy nadělala i svým vystoupením z EU. Britská ekonomika trpí a libra není pro investory žádným velkým lákadlem. 

Centrální banky byly téma číslo jedna letošního roku. V tom příštím jejich akčnost může polevit. Záležet bude především na tom, zda se dočkáme tolik očekávané recese, a pokud ano, zda bude mělká, nebo hluboká. Do hry může rovněž vstoupit otázka fungování trhů. Co tedy čekat od centrálních bank v roce 2023?

Banka Deutsche Bank představila dva scénáře, které by mohly urychlit konec cílení výnosové křivky ze strany Bank of Japan. Přidala i časovou osu klíčových událostí od ledna do dubna. Zahrnuje nejen dění v Japonsku, ale i Fed mající potenciální dopad především prostřednictvím kurzu dolaru.

Japonská centrální banka se v závěru roku postarala o překvapení v podobě úpravy prováděné měnové politiky. Zatímco trhy se relativně rychle uklidnily, emoce doznívají pomaleji. Bank of Japan si vysloužila kritiku od bývalých zaměstnanců i představitelů oficiálních institucí. Co japonské překvapení znamená pro příští rok? 

Česká národní banka může být spokojená. Aniž by musela intervenovat, koruna je nejsilnější od února. Sazby bankovní rady ponechala beze změny, avšak s možností jejich dalšího růstu. O snížení centrální banka vůbec neuvažuje. 

Na finančních trzích probíhá souboj dvou skupin. Kdo jsou "tranzitoři" a "transformeři"? 

Ekonomický sentiment se v Německu dle nejnovějších výsledků Ifo indexu výrazně zlepšil. Jeho hodnota vzrostla v prosinci na 88,6 bodu, což je o 2,2 bodu více než v listopadu. Německé firmy v rámci průzkumu hodnotily lépe svojí současnou situaci a mají optimističtější očekávání ohledně budoucího vývoje ekonomiky.

Koruna je silná navzdory ne úplně lichotivým fundamentům. Trhy se ale nezbláznily. Alespoň ne, pokud jde o korunu. Korunová aktiva nabízí ve srovnání se zahraničím stále velmi vysoké výnosy. Česká republika je navíc stabilní zemí, která je na další měsíce energetické krize připravena.

Včerejší den byl plný zásadních zpráv, o volatilitu tak nebyla nouze. Po zasedání Fedu se do party připojily další centrální banky, rovněž se zvýšením sazeb o 50 bazických bodů. Poselstvím ECB je "menší" zvýšení sazeb se silnou jestřábí rétorikou zdůrazňující, že „úrokové sazby musí dále růst rovnoměrným tempem, aby dosáhly dostatečně restriktivních úrovní, které zajistí návrat inflace ke 2 %“.

Když jsem hledal přirovnání, které by se nejlépe hodilo na současnou situaci na finančních trzích, nenapadlo mě nic originálnějšího, než otřepaná floskule o poháru s punčem, který je odebírán investorům, jež jsou opilí svými zisky. Pro zpestření se pokusím zasadit tento obraz do českých reálií, které budou bližší našemu čtenáři.

Ve Spojených státech by mohli být za vrcholem inflační vlny. Slabší proinflační tlaky by se měly projevit v mírnější monetární politice Fedu v následujících měsících, na což dolar reagoval výrazným oslabením a posunem na hodnoty z léta.

U americké výnosové křivky došlo na býčí zploštění. Krátké a střední sazby reflektují výhled sazeb Fedu a jejich vrchol v cyklu, zatímco ty dlouhé klesly. Jejich pokles dokonce vyústil až v nejhlubší inverzi výnosové křivky od 80. let. Kdo nakupuje americkou duraci? A může být trend klesajících dlouhých sazeb ještě obrácen?

Evropské i americké úrokové sazby budou tento týden opět navýšeny. Evropská centrální banka i Fed tím završí letošní rok, který se nesl ve znamení jednoho z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování úroků. Jejich vrcholu v aktuálním cyklu však ještě dosaženo nebude. Trhy bude přitom nejvíce zajímat, kam až by se sazby během příštího roku mohly vyšplhat.

Nedávno jsem měl zvláštní sen. Seděl jsem v Lokále se svými bývalými kolegy z banky. Hospoda byla narvaná k prasknutí, pivo teklo proudem, utopenci, tlačenky, vše jak má být. O půlnoci si vrchní stoupnul doprostřed placu a zazvonil na velký lodní zvon. Hospoda ztichla a čekala, co se bude dít. Hospodský řekl: „Končíme!“

Vydrží silná koruna, nebo kurz oslabí? Nejnovější data o stavu devizových rezerv ukázala, že ČNB má k dispozici více než 130 miliard euro. Jak dlouho může centrální banka intervenovat, pokud to bude vůbec potřeba? Nejen to si řekneme na letošním posledním webináři služby RoklenFx!

Koruna včera i přes negativní zprávy zpevnila. Kurz se posunul pod hranici 24,30 za euro, což jsou nejsilnější hodnoty od poloviny listopadu. Tento vývoj vyhovuje České národní bance. Pohyb k silnějším hodnotám působí protiinflačně a udržuje centrální banku bez potřeby zásahu na devizových trzích.

Přestože by se vysoká inflační čísla mohla už pomalu dostávat k vrcholu, ve světě se rodí další překážka globálního rázu, a to je postupně nastupující recese. Signálem může být například pokles tuzemských maloobchodních tržeb.

Tempo růstu cen ve světě se dle posledních dat uklidňuje. Inflace se ale stále pohybuje na nekomfortních úrovních. Přestože v listopadu evropská inflace zpomalila nejvíce od roku 2020, stále se drží na úrovni 10 %, tedy daleko od inflačního cíle ECB. Je ještě brzy tvrdit, že síla inflačních tlaků bude mít od listopadu sestupnou tendenci. Stále existují rizika vyšší inflace.

Jak moc restriktivní je aktuální nastavení měnové politiky? To je zcela zásadní...

Největší přecenění jsme viděli na dlouhém konci výnosové křivky u nejdelších splatností reagujících na zhoršující se ekonomický výhled. Dluhopisový trh nám v podstatě říká, že Fed se zvyšováním sazeb buďto brzy skončí, nebo je naopak dále zvýší až na pět procent, což se však ukáže jako dlouhodobě neudržitelná úroveň, proto bude muset brzy, a možná i rychle, snižovat.

Dle nejnovějšího odhadu Eurostatu klesla listopadová inflace v eurozóně na rovných deset procent. V eurozóně tak zpomalil růst cen poprvé od června loňského roku.

V eurozóně se začínají projevovat známky mírné recese, index nálady v průmyslu klesl z...

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde informovala ve svém projevu Evropský parlament,...

Týden, ve kterém Američané oslavují Den díkůvzdání, bývá z pohledu trhů buď...

Prosincové rozhodování o evropských sazbách bude zřejmě ostřejší než to v říjnu. Mírně navrch mohou mít holubice, u nichž bychom mohli čekat "výměnu" zvýšení sazeb o 50 bodů namísto 75 za program kvantitativního utahování. Euro po slabších amerických indexech PMI proti dolaru zpevnilo. Včera však část zisků odevzdalo. Přispět mohla i absence amerických obchodníků. 

Včerejší den byl ve znamení dat, která popisují náladu v rámci evropské...

Japonská finanční skupina Nomura Holdings označila Česko, Maďarsko a Rumunsko jako země...

Odrážejí kurzy veškeré tlaky? Otázka na, kterou se zaměřil newyorský Fed, a do své analýzy začlenil i korunu. Vychází přitom ze současného prostředí globálně silného dolaru a devizových intervencí. Na skupině 20 zemí se snaží ukázat, jak moc jejich měny (ne)reflektují tlaky působící na kurz v obou směrech.