Tuzemská důvěra podnikatelů a domácností se v říjnu opět snížila. Tento scénář byl očekávatelný vzhledem k současné ekonomické situaci a nejistotě následujících měsíců způsobenou vysokou inflací a růstem cen energií.

To, co slyšíme v poslední době z investorské obce, jsou zvuky ne...

Japonský jen se během čtvrtka podíval nad hodnotu 150 jenů za americký...

Balíček daňových reforem Liz Truss vyvolal v září vlnu kritiky. Odezva na tento...

V eurozóně došlo dle nejnovějších výsledků ZEW indexu k mírnému zlepšení nálady...

Pondělní obchodování se neslo v příjemném risk-on naladění. Americké akcie reprezentované indexem SP500...

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení debat o intervencích. Vedly se v případě Japonska, kde jsme opět svědky oslabujícího jenu, stejně tak i v Británii, kde je tématem číslo jedna dluhopisový trh. K akci přistoupila maďarská centrální banka a o americkém ministerstvu financí jsme se dozvěděli, že rekognoskuje terén pro případné zpětné odkupy vlastních dluhopisů.

Včera byla zveřejněna čísla ohledně inflace v Německu a ve Švédsku. V těchto dvou zemích je scénář podobný jako u nás, inflace nadále roste zejména kvůli růstu cen energií. V Americe celková meziroční inflace mírně klesla, jádrová naopak překvapila vyšším číslem.

Philip Lane je na našem webu známé jméno. Podle mě jde o jednoho z nejlepších ekonomů, byť se na něj poslední dobou sneslo dost kritiky. Nesla se ve směru, že nedostatečně tlumočí postoj ECB. Jeho nedávný proslov to dle mého dostatečně vyvrátil. Tak si pojďme říct to nejdůležitější, s důrazem na sazby.

Vývoj inflace v dalších měsících a její trend bude na radu ČNB působit další tlak. Řada ekonomů bude upozorňovat na problematickou situaci a volat po dalším zpřísnění měnové politiky v podobě vyšších sazeb. Původní argument současného složení bankovní rady proti zvyšování sazeb do jisté míry ležel na nákladové povaze inflačních tlaků – z významné míry zahraničních. Tyto tlaky ale stále více probublávají i do dalších sektorů.

Bank of England pokračuje v zásazích na britském dluhopisovém trhu. Na začátku týdne představila nová opatření, která mají sloužit ke stabilizaci dlouhého konce výnosové křivky a mají dodat likviditu především penzijním fondům využívajícím strategii LDI. Bude to ale stačit? U teď vidíme u vybraných aktiv největší pohyby od velké finanční krize.

Evropská centrální banka si připravuje půdu pro další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Zasedání Rady guvernérů ECB je naplánováno na konec října. Klíčová inflační data již byla zveřejněna. Z nich i z velké části komentářů centrálních bankéřů je patrné, že frontloading sazeb bude pokračovat.

Většina bankovní rady ČNB trvá na stabilitě sazeb i přes vysoké hodnoty inflace. Guvernér Michl nastínil situaci, kdy by ČNB opět zvažovala zvýšení sazeb. Té se dle dat blížíme.

Indexy aktivity průmyslu a služeb klesají jak v Americe, tak v Evropě. Německu se postupně snižuje kladná obchodní bilance. V budoucnu hrozí deficit. Euro pokračuje v oslabování vůči silnému americkému dolaru.

Trhy věří, že nastal čas změn. Ty by se měly týkat dosavadního tempa zvyšování úrokových sazeb. Situace lehce připomíná letošní červenec, kdy se tržní nálada rovněž zlepšila. Ovšem jen na čas. To samé se podle nás může odehrávat i dnes.

Britská vláda včera rozhodla o stažení plánu snížit daně nejbohatším Britům. Toto pozitivní překvapení pomohlo libře i britským dluhopisům. Jde však jen o symbolické gesto, které z britské měny tíhu dvojího deficitu nesejme.

Tržní vývoj posledních dní má k optimismu hodně daleko. Výprodej jsem viděli napříč aktivy, od rizikových měn přes komodity, akcie až po dluhopisy. A právě dluhopisy se staly tématem číslo jedna, zejména kvůli tomu, co se odehrálo ve Spojeném království.

Nastal čas intervencí. Dluhopisových i devizových. Děje se tak ve vysoce proinflačním prostředí, na které je navázán jeden z historicky nejagresivnějších procesů zvyšování sazeb. A stejně v situaci zhoršující se likvidity dluhopisových trhů. Intervenuje nejen Bank of England, Bank of Japan či Česká národní banka. Tento týden se do hry vložila i čínská měnová autorita.

Britská ekonomika je pod silným tlakem. Libra je proti dolaru poblíž historicky nejslabších hodnot, inflace je vysoká a ohrožena je i finanční stabilita. Bank of England se proto rozhodla odstartovat krizový program nákupu britských státních dluhopisů s delší dobou splatnosti.

Kurz britské libry proti dolaru oslabil na historicky nejslabší hodnoty. Na dluhopisovém trhu pak pokračoval masivní výprodej dosahující denních pohybů výnosů na úrovni desítek bodů. Britská ekonomika zažívá scénář, který je obvyklý pro rozvojové trhy. Bank of England je pod silným tlakem. K záchraně měny se však, zatím, evidentně nechystá.

Nálada českých spotřebitelů a podnikatelů se nelepší. Naopak. Podle posledního průzkumu se...

Libra je spolu se Spojeným královstvím v problémech. V letošním roce oslabila o zhruba 20 % proti euru i dolaru. Libra tak umazala své zisky, které nabrala, když Bank of England jako jedna z prvních velkých centrálních bank začala se zvyšováním sazeb.

Americká centrální banka je zavázána dosáhnout cenové stability. Nebude to bezbolestné, jiná cesta ale není. Tak by se dalo popsat poselství guvernéra Fedu Powella, které zaznělo na tiskové konferenci po zářijovém zasedání měnového výboru. Zásadní otázka zní: Porostou sazby, dokud se něco nepokazí?

Centrální banky by měly opustit strategii přehřátí ekonomiky. Měly by se vrátit zpět ke kořenům a reagovat na rizika odukotvení inflačních očekávání. Takové je poselství Tomáše Holuba z ČNB. Ten dlouhodobě volá po dalším zvýšení úroků, většina bankovní rady jej ale ani na zářijovém zasedání nevyslyší.

Americká centrální banka nemá jediný důvod k tomu, aby polevila v nastaveném tempu zvyšování sazeb. Pokud bychom měli vyjít z historie, prostor pro výrazné a déle trvající navyšování úroků zůstává více než otevřený.

V následujících měsících nás podle všeho čeká smršť zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB a Bank of England. Nelze vyloučit, že se k dalšímu kolu navyšování sazeb přidají i další centrální banky v regionu.

Americká centrální banka ve středu doručí další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Očekáváme již třetí úpravu o 75 bodů v řadě. Vedle toho bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. Zajímat nás bude zejména výhled sazeb s ohledem na jejich potenciální vrchol v aktuálním úrokovém cyklu.

Evropská centrální banka se drží jestřábího naladění. Evropské inflační prostředí se nelepší, naopak jsou čím dál častěji zmiňovány sekundární inflační efekty. Úroky dále porostou, jejich transmise směrem k tržním sazbám běží dle hlavního ekonoma ECB téměř hladce. Na kurzu eura se to však nikterak výrazně neprojevuje. Důvody, proč tomu tak je, jsou dva.

Meziroční inflace ve Spojeném království v srpnu dle předběžných odhadů klesla poprvé za více než rok, když dosáhla hodnoty 9,9 %. Analytici finančních trhů očekávali meziroční růst o 10,2 % oproti 10,1 % naměřeným v červenci. Za poklesem hodnoty inflace stál, podobně jako v ČR a dalších zemích Evropy, pokles ceny pohonných hmot.

Srpnová inflace v USA sice klesla druhý měsíc v řadě, trhy ale čekaly významnější...

Česká meziroční míra inflace po více než roce klesla. Domácí ceny v srpnu oproti tomu loňskému rostly o 17,2 %, po čtrnácti měsících jsme se však dočkali nižší hodnoty než v předchozím měsíci. Efekt vyšší srovnávací základny hrál roli už v srpnu, v příštích měsících bude dále nabírat na důležitosti.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.

Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Dnes se všechna pozornost bude ubírat směrem k zasedání ECB. Dočkáme se zvýšení o 50, nebo 75 bazických bodů? Na tom se nemohou shodnout analytici ani finanční trhy. Překvapení jedním či druhým směrem tak pravděpodobně přinese zvýšenou volatilitu hlavního měnového páru. Doprovodný komentář a aktualizovaná prognóza budou pro budoucí vývoj eura neméně důležité.

Japonský jen pokračuje ve strmém propadu a vůči dolaru se posouvá nad důležitou rezistenci. Včerejší oslabení o více než dvě procenta poslalo jen nad hranici 144,00 USDJPY. Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a akomodativní měnová politika Bank of Japan podporují další oslabení měny vycházejícího slunce.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.

Srpnová data z amerického trhu práce ukázala jisté uvolnění. I přesto očekáváme, že Fed v září navýší sazby opět o 75 bodů. Dolar zpevnil na nejsilnější hodnoty za posledních dvacet let. Pomohlo mu i Rusko.

Efekt překvapení ze strany ECB u eura postupně vyprchává. Silný dolar opět přebírá otěže a spolu s eurem tlačí na dvoudekádní minima i japonský jen. Koruna je „caught between a rock and a hard place“.

Inflace v eurozóně dle předběžného srpnového odhadu dosáhla 9,1 % meziročně. Výsledek byl nad očekávání trhu. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB v podobně navýšení sazeb o 75 bodů na zářijovém zasedání.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla. Včera zveřejněné finální výsledky potvrdily ještě vyšší růst než předchozí odhady. Jedná se sice již o minulost a budoucí vyhlídky jsou velmi temné, i tak ale korunu data potěšila a pomohla jí na silnější úrovně.

Evropská centrální banka by na svém příštím zasedání 8. září měla minimálně zvážit razantní navýšení úrokových sazeb. Člen bankovní rady Martins Kazaks hovoří o potřebě navýšení minimálně o 50 bazických bodů. Z pohledu vývoje inflace v eurozóně by byl obhajitelný i násobně vysoký hike.

Letošní symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole se neslo ve znamení jestřábích komentářů potvrzujících pokračující boj s inflací. Guvernér Fedu Powell napravil své chyby a doručil jasné poselství stvrzující, že zvyšování sazeb rozhodně nekončí. Ve výsledku však nejvíce překvapila ECB, ve které sílí hlasy volající po ještě větší úpravě úroků, než jakou jsme viděli v červenci.

Americká inflace má svůj vrchol možná již za sebou. To však neznamená, že by centrální banka měla polevit v doposud prováděné politice. Takové by mělo být hlavní poselství, které by mělo zaznít od guvernéra Fedu Powella na letošním symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.

Turbulentní obchodování posledních dnů si včera dalo pauzu, což přineslo úlevu rizikovým aktivům. Měny regionu korigovaly předchozí ztráty, mírně rostly i akcie, euro se vůči dolaru pohybovalo do strany. Žádná důležitá data dění na trzích neovlivnila.

Energetická krize v Evropě se prohlubuje, akcie padají, americké výnosy rostou, riziková averze také roste, měny regionu oslabují, ekonomický kalendář nepřináší žádné dobré zprávy. Co tento smrtící koktejl znamená? Silný dolar. A první den za dvacet let, kdy se hlavní měnový pár prakticky během celého dne obchodoval pod hranici parity.

Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová ve své nedávné prezentaci a rozhovoru pro agenturu Reuters představila pohled na dosavadní vývoj eura, tržních sazeb i inflačních očekávání. Co můžeme na základě současné situace čekat od zářijového zasedání ECB?

Pět ze sedmi radních preferuje delší období stability sazeb za účelem boje proti inflaci. Neaktivita ČNB povede k dalšímu oduktovení inflačních očekávání, což může vést k mzdově-inflační spirále, které se bojí. Kurz koruny je velmi silně závislý na míře a době trvání devizových intervencí ČNB. Výhledově může být problémem ztenčování rezerv.

Region střední a východní Evropy prožívá těžký týden. Koruna od pondělí odepsala více než procento a pohybuje se nad 24,60 EURCZK. Zlotý odepsal zhruba procento a půl. Nejhůře je na tom ale forint, který od pondělí vůči euru ztrácí téměř čtyři procenta. Oslabující koruna tak ve světle celého regionu vzdoruje výprodejům nejlépe. Zda ji k tomu pomáhá ČNB, nelze vyloučit.

Zápis z červencového zasedání Fedu potvrdil potřebu pokračujícího zvyšování sazeb. Zároveň ale naznačil, že druhá polovina roku by se mohla nést v o něco mírnějším tempu úrokové normalizace než ta první.

O zpětných odkupech akcií slyšel každý. Jejich tempo sice v USA zpomaluje, objemově jsme však na historických rekordech. Zpětné odkupy může ale provádět například i ministerstvo financí u vlastních dluhopisů. Americké o této strategii dokonce již jednalo.