Jestřábího poselství, které na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole vyslal guvernér Fedu Powell, nezemřelo. Americká centrální banka potřetí v řadě zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu.

Krátkodobé posílení světových akcií, které vydrželo dva měsíce, je za námi. Ceny začaly klesat a na nedávné konferenci v Jackson Hole utrpěly akcie další velkou ránu. Ukázalo se totiž, že inflační tlaky jsou navzdory mnohem přísnějším finančním podmínkám ještě stále příliš velké. Takže dojde k dalšímu zpřísnění základních sazeb, což s sebou nese vyšší riziko, že ekonomika přejde do recese.

Americká centrální banka nemá jediný důvod k tomu, aby polevila v nastaveném tempu zvyšování sazeb. Pokud bychom měli vyjít z historie, prostor pro výrazné a déle trvající navyšování úroků zůstává více než otevřený.

Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Současné ekonomické prostředí spojené s vyššími úrokovými sazbami z korunových úvěrů může stávající či budoucí dlužníky - ať už nefinanční podniky či domácnosti - vést k úvahám, zda by pro ně nebylo výhodnější čerpat úvěr v cizí měně vzhledem k jeho nižší úrokové sazbě. Tento blog se snaží ukázat, že úvaha o cizoměnovém úvěru musí být mnohem komplexnější, než si jen vypočítat rozdíl mezi úrokovými sazbami.

V následujících měsících nás podle všeho čeká smršť zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB a Bank of England. Nelze vyloučit, že se k dalšímu kolu navyšování sazeb přidají i další centrální banky v regionu.

Cenové stropy na energetické komodity budí hodně zájmu. Analytik společnosti XTB Jiří...

Ve čtvrtek 15. 9. 2022 absolvovala druhá největší kryptoměna Ethereum takzvané "sloučení" a přešla z původního konsenzuálního mechanismu PoW (proof-of-work) na konsenzuální protokol PoS (proof-of-stake). O co šlo?

Americká centrální banka ve středu doručí další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Očekáváme již třetí úpravu o 75 bodů v řadě. Vedle toho bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. Zajímat nás bude zejména výhled sazeb s ohledem na jejich potenciální vrchol v aktuálním úrokovém cyklu.

Bankovní rada České národní banky se na srpnovém zasedání soustředila více na...

Alphabet momentálně vydělává zejména na reklamě. Velké technologické firmy ale v minulosti již vícekrát ukázaly, že se dívají zejména do budoucnosti, a není tomu jinak ani u této společnosti.

Evropská centrální banka se drží jestřábího naladění. Evropské inflační prostředí se nelepší, naopak jsou čím dál častěji zmiňovány sekundární inflační efekty. Úroky dále porostou, jejich transmise směrem k tržním sazbám běží dle hlavního ekonoma ECB téměř hladce. Na kurzu eura se to však nikterak výrazně neprojevuje. Důvody, proč tomu tak je, jsou dva.

Před šesti lety, když jsme začínali, jsme pro mnohé firmy byli za „nerdy“. Dnes je situace jiná. Firmy v oblasti zpracování dat udělaly velký posun. Potenciál však není zdaleka vyčerpán.

Meziroční inflace ve Spojeném království v srpnu dle předběžných odhadů klesla poprvé za více než rok, když dosáhla hodnoty 9,9 %. Analytici finančních trhů očekávali meziroční růst o 10,2 % oproti 10,1 % naměřeným v červenci. Za poklesem hodnoty inflace stál, podobně jako v ČR a dalších zemích Evropy, pokles ceny pohonných hmot.

Guvernér Fedu Powell zůstal jestřábem. Na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole zopakoval, že politika snižování inflace se promítne do ekonomických potíží. Takový komentář byl nutný s ohledem na inflaci. Lehkou útěchou pro ty, kteří jsou vyššími sazbami zasaženi, může být trvající závislost Fedu na datech.

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik návrhů vládní pomoci. Některé z nich mají podporu vládních či opozičních politiků, jiné zase mezi ekonomy. Která vládní pomoc je nejlepší? A jak jednotlivé nápady vůbec hodnotit?  

Srpnová inflace v USA sice klesla druhý měsíc v řadě, trhy ale čekaly významnější...

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Jedním z aktuálně nejvíce probíraných témat dnešního světa je oblast energetiky. I proto je ideální čas na čtvrtý ročník konference Share Your Energy, kde vystoupí energetičtí odborníci z více než deseti evropských zemí. Ti se podělí o své znalosti, které nám pomohou podniknout akční kroky k lepší energetické bezpečnosti.

Česká meziroční míra inflace po více než roce klesla. Domácí ceny v srpnu oproti tomu loňskému rostly o 17,2 %, po čtrnácti měsících jsme se však dočkali nižší hodnoty než v předchozím měsíci. Efekt vyšší srovnávací základny hrál roli už v srpnu, v příštích měsících bude dále nabírat na důležitosti.

Akcie prodejců zboží občasné spotřeby patřily od velké recese k jasným vítězům. Růst úrokových sazeb a prudké zvýšení nákladů na energie však znamená horší dostupnost úvěrů a omezení volných spotřebních výdajů. V zimním období se tato dynamika v Evropě ještě zhorší a někteří prodejci finančních instrumentů už začínají snižovat cílové ceny akcií nejrůznějších prodejců zboží volné spotřeby.

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu.

Aktuální týden se ponese ve znamení inflace. Srpnové tempo růstu cen bude zveřejněno v české, americké a britské ekonomice. V německé a v eurozóně nás pak čeká revize již zveřejněného srpnového odhadu. Na základě tržních konsensů nečekáme, že by reportovaná čísla měla výrazně ovlivnit současný tržní výhled domácích, amerických i evropských sazeb. Pozitivní inflační překvapení však nemůžeme zcela vyloučit.

Prognostici po celém světě často slýchávají kritiku, že některé události nedokázali předpovědět a že jejich prognózy se nenaplňují. Je v přirozenosti lidské povahy vnímat negativní události daleko silněji, než ty pozitivní, a ve vzájemném kontextu: míru si všimneme, až když je válka.

Rada Evropské centrální banky rozhodla jednomyslně o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Dle slov prezidentky Lagardeové proběhla na zasedání diskuse, kde bylo možné slyšet řadu různých názorů a argumentů. Došlo také na detailní diskusi ohledně nových dat o inflaci, růstu ekonomiky a materiálů připravených analytickými týmy ECB.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Ceny energií nedávno hledaly svůj Mount Everest. V Německu i Francii včetně ČR se dostaly až na 1000 eur (cca 25 tisíc korun) za 1 megawatthodinu elektřiny, aby po signálech z centrály EU i vlád dotčených států, že s nimi už konečně hodlají něco dělat, zamířily dolů. Vyhráno ale rozhodně není, jedna věc jsou veřejné proklamace politiků a druhou pak reálná skutečnost.

Dnes se všechna pozornost bude ubírat směrem k zasedání ECB. Dočkáme se zvýšení o 50, nebo 75 bazických bodů? Na tom se nemohou shodnout analytici ani finanční trhy. Překvapení jedním či druhým směrem tak pravděpodobně přinese zvýšenou volatilitu hlavního měnového páru. Doprovodný komentář a aktualizovaná prognóza budou pro budoucí vývoj eura neméně důležité.

Do Thu Trang patří k výrazným postavám vietnamské komunity v Česku. Veřejný zájem si získala například blogem Asijatka nebo zařazením do žebříčku Forbes 30 pod 30. V podcastu Disraptors s Kate Syslovou se věnuje především své aktuální roli „tech community manager“ ve skupině Heureka.

Složil, jeho slovy, „dream team“ a založil Českou Insurtech Asociaci s cílem...

Japonský jen pokračuje ve strmém propadu a vůči dolaru se posouvá nad důležitou rezistenci. Včerejší oslabení o více než dvě procenta poslalo jen nad hranici 144,00 USDJPY. Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů a akomodativní měnová politika Bank of Japan podporují další oslabení měny vycházejícího slunce.

Na konci loňského roku došlo k poklesu reálných úrokových sazeb do záporných hodnot. To je prostředí, které podporuje cenu zlata. Zlato bylo v minulosti vyhlašováno jako "bezpečný přístavu" a "zajištění" proti inflaci. Vlastnictví společností těžících zlato poskytuje expozici vůči rostoucí ceně zlata, ale také nabízí potenciál zhodnocení kapitálu a dividend. Jak je na tom zlato nyní, když se situace obrátila?

Dluhopisy si najdou cestu do portfolií i té nejmladší generace investorů. Bude to ale zdlouhavý přeučující proces, na jehož konci se zoufalý mileniál snaží na ruinách akciových trhů nalézt svůj ztracený majetek.

Evropská centrální banka na zářijovém zasedání doručí další nemalé zvýšení sazeb. Čtvrteční setkání Rady guvernérů ECB by mohlo přinést ještě výraznější úpravu úroků než to červencové. Základní argumentace banky bude postavená na aktualizované prognóze naznačující zhoršení růstu, a především výraznější proinflační tlaky ohrožující střednědobé dosažení cenové stability, včetně inflačních očekávání.

Ministři financí skupiny G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené státy a Velká Británie) se dohodli na zastropování cen ruské ropy a ropných produktů. Ropa bude zastropována od 5. prosince, ropné produkty pak od 5. února 2023.

Kdy začít s investováním? Kdykoliv! Dnešní situace má navíc výhodu v podobě zhruba 20% slevy oproti historickým maximům. Investice skrze banky jsou drahé. Ušetřit se dá i na správcích ETF. Pokud má člověk kvalitního brokera, může si všechny investice jednoduše a levně spravovat sám, řekl v rozhovoru analytik společnosti XTB Tomáš Vranka. Co by poradil začínajícím investorům?

Srpnová data z amerického trhu práce ukázala jisté uvolnění. I přesto očekáváme, že Fed v září navýší sazby opět o 75 bodů. Dolar zpevnil na nejsilnější hodnoty za posledních dvacet let. Pomohlo mu i Rusko.

Poslední zasedání ČNB oživilo zájem odborné veřejnosti o otázku horizontů měnové politiky. Tímto termínem se označuje doba, za kterou by centrální banka měla dostat inflaci zpět k inflačnímu cíli, pokud se od něj odchýlí. Jak dlouhý je „správný“ horizont?

Efekt překvapení ze strany ECB u eura postupně vyprchává. Silný dolar opět přebírá otěže a spolu s eurem tlačí na dvoudekádní minima i japonský jen. Koruna je „caught between a rock and a hard place“.

Evropská inflace dosahuje rekordních hodnot. Příliš silné zpřísnění evropské měnové politiky umete cestu příchodu recese, příliš opatrná reakce povede k růstu inflace a ztrátě inflačních očekávání. Jak se ECB zachová? A jaký vliv budou mít jednotlivé scénáře na kurz eura a koruny?

Nejvyšší inflace za 40 let, nejvážnější válečný konflikt od druhé světové války v Evropě, evropská a americká ekonomika jsou oslabeny více než dvouletou pandemií covidu a stojí na prahu recese. Proč cena zlata ještě nevystřelila vzhůru, přestože podmínky jsou pro to nejpříznivější za několik dekád? Velké banky totiž podržely finanční systém a stlačily ceny drahých kovů krátkodobě dolů.

Inflace v eurozóně dle předběžného srpnového odhadu dosáhla 9,1 % meziročně. Výsledek byl nad očekávání trhu. Obchodníci proto očekávají silnější reakci ze strany ECB v podobně navýšení sazeb o 75 bodů na zářijovém zasedání.

Česká ekonomika stále naplno nevyužívá potenciálu žen. Situace nemá jednoduché řešení, bude nutné provést změny v přístupu firem i státu. Jedním ze způsobů, jak měnit nepříznivou situaci „zdola“, nabízí startup M.arter. Ten rodičům pomáhá s návratem do práce po rodičovské, firmám pak s prorodinnou politikou.

Základní ekonomické ukazatele jsou i nadále velmi příznivé, ale trh už si patrně uvědomil, že energetika nebude tím nejlepším zajištěním proti zpomalení ekonomiky. Roste riziko odezvy spekulantů, kteří v poslední době snížili své sázky na býčí trh s ropou až na úroveň odpovídající minimu z dubna 2020.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla. Včera zveřejněné finální výsledky potvrdily ještě vyšší růst než předchozí odhady. Jedná se sice již o minulost a budoucí vyhlídky jsou velmi temné, i tak ale korunu data potěšila a pomohla jí na silnější úrovně.

Letošní léto odstartoval Startup Disrupt konferencí Sustainable Future 2022 pořádanou v Martinickém paláci na Pražském hradě. Šlo o největší hybridní mezinárodní konferenci v Česku, během níž se na pódiu vystřídalo více než 90 řečníků. Jak už napovídá samotný název, společným jmenovatelem se stala udržitelnost, chcete-li, udržitelná budoucnost, a to z těch nejrůznějších úhlů pohledu.

Pokud jde o budoucnost energetiky, jsme toho názoru, že neexistuje „jediné správné řešení“ našeho problému s energiemi. Musíme se smířit s energetickou diverzifikací. Budeme potřebovat řadu různých zdrojů energie a nesmíme se již příliš spoléhat na jeden zdroj.

Evropská centrální banka by na svém příštím zasedání 8. září měla minimálně zvážit razantní navýšení úrokových sazeb. Člen bankovní rady Martins Kazaks hovoří o potřebě navýšení minimálně o 50 bazických bodů. Z pohledu vývoje inflace v eurozóně by byl obhajitelný i násobně vysoký hike.

Když akciovými trhy otřásla volatilita spojená s covidem, zkušení investoři přehodnocovali investiční strategie. Ti drobní měli na ceny akcií tradičně malý nebo žádný vliv ve srovnání s institucionálními "velrybami". Nastalá "válka" mezi retailovými investory a hedgeovými fondy tuto vnímanou dynamiku změnila.

Zdá se téměř jisté, že Evropa směřuje k největší energetické krizi v historii. Evropské země se staly závislými na dovozu energie ze zemí mimo EU, zejména z Ruska, a zanedbaly diverzifikaci dodávek a vlastní výrobní kapacity.