Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí. Ceny rostly i v USA, kde meziroční růst cen dosáhl 6,2 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více, než bylo očekáváno.

Po divokém týdnu plném zasedání centrálních bank, které přinášely jedno překvapení za druhým, jsme momentálně v polovině o poznání klidnějšího týdne. Euro se včera pokoušelo posunout nad hranici 1,1600 EURUSD, jeho pokusy ale nebyly úspěšné. Měny regionu v ranních hodinách posilovaly, všechny ale nakonec uzavřely poblíž otevíracích hodnot.

Situace je zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb ČNB, nad očekávání trhu, výrazně neposílila.

Situace na amerických trzích nahrává akciovým investorům. Ti od začátku října sbírají zisky s tím, jak hlavní akciové indexy posouvají svá historická maxima pomalu ze dne na den. Dluhopisoví investoři jsou na tom opačně. Závěr minulého týdne jim ovšem zlepšil náladu, byť důvod pozorovaného pohybu nemusel být každému zcela jasný.

Aktuální týden se nesl ve znamení měnověpolitických překvapení. Některá byla větší, jiná o něco menší, což se nutně projevilo i v reakci trhů. Charakteristickým znakem je rozdíl v přístupu k měnové politice v rámci vyspělých ekonomik a těch spadajících mezi tzv. emerging markets.

Včera jsme byli svědky zasedání Fedu a Polské národní banky, dnes nás čekají další dvě. O nastavení měnověpolitických podmínek bude rozhodovat Bank of England a z regionu domácí ČNB. Středoevropské centrální banky se snaží ukotvit inflační očekávání. Polská NBP, která se zvedáním sazeb zaspala, se nyní snaží dohnat své chyby.

Polská národní banka na předchozím zasedání přiznala, že již nelze přehlížet raketově zrychlující růst cen a poprvé zvýšila úrokové sazby. Fakt, že za vysokou inflací nestojí pouze přechodné faktory, bude na NBP nadále vyvíjet tlak k utahování měnověpolitických podmínek. Dnes očekáváme druhé po sobě jdoucí zvýšení sazeb.

Problém v podobě globálního růstu tempa nákazy koronavirem by zkomplikoval situaci na nabídkové straně a zhoršil tak už v současnosti špatnou situaci na poli výrobních vstupů. To by se projevilo jako silný proinflační tlak, který stále významná část zástupců Fedu a ECB považuje za přechodný.

Přetahovaná mezi trhy a centrální bankami pokračuje. Zatímco měnové autority sice přiznávají o něco delší trvání proinflačních tlaků, argumentaci vlivem přechodných faktorů neopouštějí. Trhy na tuto rétoriku ale neslyší a zaceňují poměrně agresivní utahování světové měnové politiky během příštího roku.

Spekulace o brzkém zvyšování sazeb centrálních bank vyspělých ekonomik nepolevují. Naopak. Americké ultrakrátké sazby zažívají ve srovnání s delšími zajímavý paradox, zatímco výnosová křivka si na delším konci prošla inverzí. Pravdou je, že ani trhy nejsou neomylné.

Na listopadovém jednání bankovní rady ČNB můžeme očekávat debatu v duchu zářijového zasedání, kdy došlo ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů.

Koruna oslabovala šestý den v řadě a od svých maxim ze září na páru s eurem oslabila o padesát haléřů. Výprodej rizikových měn pokračoval v celém regionu. Domácí měna má potenciál pro další oslabení, v delším období by se ale měla vrátit zpět na silnější úrovně.

Po delší pauze se rozjede další, letošní předposlední, vlna zasedání centrálních bank z vyspělých ekonomik. Ve čtvrtek ji odstartuje Evropská centrální banka, v jejímž případě nás budou zajímat tři hlavní otázky.

Aktuální tržní prostředí je pro korunu nebezpečné. Za domácí měnou sice stojí vidina rozšiřujícího se úrokového diferenciálu, tu však lze vzhledem k vývoji tržních sazeb považovat za zaceněnou. Do hry se tak dostávají především zahraniční proměnné, které nahrávají vyšším rizikům směrem ke slabší koruně. 

Nehledě na zářijové zpomalení, na silné proinflační tlaky bude zřejmě reagovat britská centrální banka.

Páté zvýšení sazeb, navíc doplněné o jestřábí komentář, a měna přesto oslabila. O kterou jde?

Pondělní obchodování se neslo v duchu korekce značných zisků akciových indexů z druhé poloviny minulého týdne. Hlavní měnový pár byl vůči této korekci vesměs rezistentní, když pokusy o prolomení 1,1600 EURUSD odmítal. Dnes ráno se pohybuje o 50 bodů výše. I přesto, že se euro nenechalo stáhnout do dalších ztrát, měny regionu se v průběhu celého dne odevzdaně posouvaly na slabší úrovně.

Sentiment amerických spotřebitelů se dle měření na univerzitě v Michiganu propadl na druhou nejnižší hodnotu od roku 2011. Američané se dle měření stále více obávají současných podmínek na trhu a dalšího vývoje ekonomiky.

Inflace jako riziko číslo jedna. Tak by se dal popsat sentiment světových trhů, kde sílí obava z pokračujícího růstu cen a na to navazující brzké akce ze strany centrálních bank z vyspělých trhů.

Včerejší obchodování se neslo v duchu lepší tržní nálady, když akciové indexy korigovaly předchozí ztráty a americké výnosy desetiletých vládních obligací se dostaly zpět pod hranici 1,6 %. Koruna se tak držela poblíž nejsilnějších úrovní od příchodu koronavirové krize a obchodovala se pod 25,40 EURCZK.

Zelené bankovky vůči společné evropské měně zpevňují už šestý týden v řadě. Na delším časovém horizontu má dolar sice dostatek místa pro další posílení, z kratšího pohledu bychom ale mohli být svědky jisté korekce. 

V září vzrostla inflace v České republice o vysokých 4,9 %. O osm desetin procentního bodu více než v srpnu. Zároveň jde o nejvyšší hodnotu od krizového roku 2008.

Vítězství koalice SPOLU a vidina spolupráce na nové vládě s Piráty a STAN je pro korunu pozitivní zpráva, zejména z perspektivy zahraničních investorů. Faktem ale je, že kurz domácí měny je historicky na politické dění poměrně „imunní“. Korunovou rally tudíž nečekáme, i proto, že to hlavní má česká měna teprve před sebou.

Polská centrální banka se rozhodla reagovat na silné cenové tlaky a ve středu zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 40 bazických bodů na 0,5 %. Po odmítavém postoji bankovní rady k utažení měnověpolitických podmínek v předchozích měsících se situace stala neúprosnou a Polská národní banka musela uznat, že aktuální inflace není tvořena pouze přechodnými faktory.

Od nejrazantnějšího zvýšení sazeb České národní banky od roku 1997 uběhl týden. Andreji Babišovi a Aleně Schillerové se vyšší úroky sice nelíbí, jednání bankovní rady ČNB je ale zcela správné a v souladu s mandátem cenové stability. 

Hospodářský růst v eurozóně dle měření PMI zpomalil už druhý měsíc v řadě. Zpomalení bude v následujících měsících zřejmě pokračovat. Současný výpadek kondice ekonomiky je způsoben především ochlazením poptávky a trvajícím omezením na straně nabídky.

Trvalo to rok a půl a způsobil to příchod pandemie. Čisté dlouhé pozice velkých tržních spekulantů na euro byly v kladných číslech, a dokonce dosáhly historického maxima. Koncem loňského srpna bylo na společnou evropskou měnu otevřeno 211 752 čistých dlouhých kontraktů. Páteční CFTC COT report ale ukázal, že z nich k minulému úterku zbylo jen 872.

Rostoucí tržní sazby mají na svědomí nepolevující globální proinflační tlaky, u nichž se množí pochybnosti o předpokladu tranzitornosti. Spekulace přitom živí i některé největší centrální banka pozvolna se přiklánějící k výhledu dřívějšího začátku striktnější měnové politiky.

a čtvrtečním zasedání České národní banky došlo k překvapení. Bankovní rada rozhodla o navýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,75 procentního bodu na výsledných 1,5 %. Jedná se o největší navýšení úrokových sazeb za posledních 24 let.

Na korunu stejně jako na ostatní rizikové měny v druhé polovině srpna dolehla znovu se zhoršující tržní nálada. Domácí měna od své nejsilnější zářijové úrovně k úterku oslabila o 30 haléřů a po měsíci se opět obchodovala nad 25,50 EURCZK. Včerejší obchodování se již neneslo čistě v duchu risk-off, ač měl dolar stále navrch.

Od zářijového zasedání Fedu uplynulo sedm dní. I přesto, že jsme výstup z tohoto setkání vyhodnotili jako jeden z nejvíce jestřábích za poslední roky, prvotní reakce trhů tomu příliš neodpovídala. Zároveň jsme ale upozornili, že k dostatečnému vstřebání rozhodnutí Fedu bude potřeba čas, což se potvrdilo.

Zářijové zasedání bankovní rady České národní banky přinese nejvyšší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997. Kurz koruny by na tento krok mohl reagovat poměrně vlažně. Komentáře členů bankovní rady se totiž postaraly o zacenění vyšších sazeb s předstihem.

Nedostatky výrobních vstupů brzdí podnikatelskou aktivitu. Riziko další exploze nákazy a nové mutace koronaviru v zemích s nízkou proočkovaností očekáváním podnikatelů také příliš dobrého nepřidá.

Americká centrální banka na svém zářijovém zasedání představila jeden z nejvíce jestřábích výstupů za poslední roky. V podstatě jsme byli svědky zopakování scénáře z letošního června, avšak v o něco slabší míře vzhledem k reakci jednotlivých trhů.

Finanční trhy vstoupily do nového týdne na rizikově averzní vlně. I přesto, že úterní obchodování přineslo jistou úlevu, rizika dalších výprodejů nezmizela. A nejde přitom pouze o dění v Číně. Na trzích se může podepsat i výstup z dnešního zasedání americké centrální banky.

Nejnovější měření Českého statistického úřadu ukázalo v srpnu na meziroční růst inflace ve výši 4,1 %. Proti očekávané hodnotě v současné prognóze ČNB tak byla inflace o zhruba jeden procentní bod vyšší. I přes tento vysoký rozdíl naměřené hodnoty a prognózy členové bankovní rady, alespoň navenek, nepanikařili a nepůsobili překvapeným dojmem.

Od příchodu pandemie je to již rok a půl a dění na devizových trzích nepřestává být atraktivní. Zatímco koruna na páru s eurem umazala všechny covidem způsobené ztráty, zlotý se stále obchoduje poblíž nejslabších hodnot od příchodu pandemie. Forint se s korunou snaží držet tempo a na vlně utahování měnové politiky také již umazal značnou část svých ztrát.

Příběh, který stojí za tržními pohyby, se může lišit trh od trhu. Už dříve jsme psali, že každý trh to vidí poněkud jinak, dnes na to navážeme detailní zprávou z dílny Evropské centrální banky. Ta upozorňuje na rozchod dluhopisového a akciového trhu, přičemž hlavní důvody aktuálně nízkých výnosů jsou podle banky hned dva.

Jak zkrotit proinflační tlaky? Vedle úrokového kanálu by ČNB mohla využit i ten kurzový. Zkušenosti s tím už ostatně má.

Po nezajímavém vstupu do nového týdne dostaly trhy první impulz v podobě americké inflace za srpen. Ta skončila dle očekávání na úrovni 5,3 % v meziročním vyjádření, oproti červenci však ceny zaznamenaly mírně pomalejší růst, než se čekalo. Zklamání v podobě nižší jádrové inflace pak přidalo na pravděpodobnosti, že se na zářijovém zasedání Fedu oznámení taperingu nedočkáme.

Včerejší obchodní seance se nenesla ve znamení jasnějšího trendu. Měny regionu hledaly směr, koruna si po pátečním posílení, nakonec neúspěšně, upevňovala pozici mezi 25,30 – 25,35 EURCZK.

Oči se upírají na zářijové zasedání bankovní rady ČNB. Vlivem rostoucí inflace se zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů místo očekávaných 25 bodů jeví jako stále pravděpodobnější, což je silným fundamentem pro pevnější korunu.

Koruna bleskově posílila o více než 10 haléřů, když se zvýšila pravděpodobnost dvojitého zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání ČNB.

Koruně se po dvacetihaléřovém posílení z přelomu srpna a září nedaří prolomit oblast hranic podpory. Domácí měna se již přes týden obchoduje do strany v okolí 25,40 EURCZK. Nižší volatilita by na páru s eurem mohla vydržet do zářijového zasedání ČNB. Překvapení v podobě dvojitého zvýšení sazeb by měl být dostatečný impulz pro posun na nejsilnější hodnoty od příchodu pandemie.

Dnes zasedá Rada guvernérů Evropské centrální banky. Očekávání trhu jsou nastavena možná až přehnaně. Kombinace pokračující ekonomické obnovy, nárůstu inflace a komentářů některých představitelů ECB zažehla spekulace o možném začátku měnověpolitické normalizace. A právě ty by mohly být problém.

Obchodníci se vrací na trh. A to nejen v rámci začátku poprázdninového režimu spjatého s vyšší likviditou, ale i v souvislosti s pondělními bankovními prázdninami v USA. Úterý tak bylo prvním úplným obchodním dnem aktuálního týdne, kdy trhy mohly prozradit například dozvuky pátečních dat z amerického trhu práce.

Evropská společná měna začala v druhé polovině srpna posilovat. Ve prospěch jejích zisků mluví čím dál tím více fundamentů, poslední zveřejněný report Komise pro obchodování s komoditními futures ji ale ubral vítr z plachet.

Ekonomice eurozóny se daří relativně dobře, i přes zpomalení růstových tendencí. Dle měření PMI v eurozóně došlo k posílení ekonomické aktivity v soukromém sektoru.

Pomalejší než očekávaná obnova na americkém trhu práce zasáhla dolar a mohla by zasáhnout i do rozhodování Fedu. Při pokračování tohoto trendu existuje riziko odkladu dlouho vyhlíženého utažení americké měnové politiky. Dolarový index se proto propadl na čtyřtýdenní minima.

Polský zlotý zažívá nevídaný týden. Koruna si během úterního obchodování připsala 15 haléřů, oproti ziskům polské měny se však stále jedná o zanedbatelný posun. Zlotý totiž od pondělí posílil o 1,4 % a posunul se k hranici 4,5000 EURPLN, kde se naposledy obchodoval začátkem prázdnin.