Od pátečního večera, kdy se riziko ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšilo, jsou finanční trhy extrémně citlivé na jakékoliv zprávy o tomto sporu. Většina ekonomických dat tak jde stranou. Do té doby, než dojde k vyřešení celé situace, větší změnu nečekejme.

Držitelé koruny nemají vyhráno. Jakákoliv eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zhoršení nálady na trzích. Měny rozvíjejících se zemí, jako je právě česká koruna, mají tendenci oslabovat ruku v ruce se zhoršující se tržní náladou.

Svět obchází inflace, která postupně kosí očekávání trhu i centrálních bank. Lednová...

Česká národní banka počátkem února zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Strmý nárůst sazeb dospěl konce a s ním by měla přijít i snižující se volatilita měnového kurzu. Koruna od výplachu spojeného s příchodem pandemie vůči euru posílila o více než 13 %. Ve zbytku roku by však měla posilovat jen mírně. Vyloučeno není ani její oslabení.

Americká inflace za leden spustila něco, co jsme na trzích dlouho neviděli. Dojde Fedu, jak moc je za křivkou, a přistoupí tak k mimořádnému zvýšení sazeb? Tento scénář určitě nelze vyloučit.

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje.

Komoditní měny patřily během příchodu pandemie na začátku roku 2020 k těm nejvolatilnějším.

Koruna a krátké korunové tržní sazby si po únorovém rozhodnutí České národní banky prošly korekcí. Zatímco sazby se postupně přizpůsobují aktualizované prognóze, domácí měna se vrátila na dráhu posilování, a smazala zhruba polovinu pohybu ze závěru minulého týdne.

Centrální banky vyspělých ekonomik budou během dvou let zvyšovat úrokové sazby. Příští měsíc úroky zvýší americký Fed. Po únorovém zasedání zesílily i tržní sázky na hike ze strany ECB už v letošním roce.

Prognóza ČNB předpokládá, že koruna bude v roce 2022 postupně posilovat. Kurz by se dle výhledu měl ve druhém čtvrtletí roku dostat a ustálit pod hranicí 24,00 za euro.

Evropské peněžní trhy sázejí na zvýšení sazeb ECB už v letošním roce. V těchto sázkách se promítají zahraniční i domácí faktory. Guvernérka Lagardeová bude dnes nepochybně pod palbou otázek týkajících se především evropské inflace. Trhům s předpokladem přechodného zvýšení evropských cen totiž evidentně dochází trpělivost.

Česká republika dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 růstu ve výši 3,6 %. Odhady ukazují na zrychlení proti třetímu kvartálu, i přestože výhledy hrozily stagnací, či přímo zpomalením ekonomiky. Výsledek ekonomiky nad očekáváním se už po zveřejnění dat začal projevovat v kurzu koruny, která začala mírně posilovat.

Pondělní obchodování přineslo slušné zisky akciových indexů spojené s oslabujícím dolarem a stagnací delších splatností amerických výnosů. Obecně tak byla nálada nakloněna ve prospěch rizika, což potvrzovala i koruna, která posílila téměř o 20 haléřů k hranici 24,30 EURCZK.

Bankovní rada Česká národní banky na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Přikročit by měla k dalšímu nestandardnímu kroku o velikosti 75 bazických bodů. Aktualizovaná prognóza pak ukáže ještě silnější proinflační prostředí. S případným dalším zvyšování úroků už však banka bude opatrnější.

Za předpokladu, že bude následován očekávaný směr měnové politiky ČNB v podobě dalšího utahování, pokračování obnovy evropské ekonomiky a všeobecně dobrého sentimentu na globálních trzích, lze očekávat další posílení koruny. Tento scénář však není bez svých rizik, kterých je v současnosti hned několik.

Od letošního prvního zasedání americké centrální banky jsme očekávali opatrný jestřábí výstup. Realita onoho „jestřába“ potvrdila. Zároveň ale ukázala, že rozhodně nemá přistřižená křídla. Potvrzují to rostoucí americké reálné i nominální tržní sazby, silnější dolar a pokles akcií.

Včerejší obchodní den se nesl ve znamení lepší nálady, když riziková aktiva korigovala předchozí ztráty. Z měn regionu posilovala koruna a forint, naopak další ztráty realizoval polský zlotý. Jestřábí komentáře členů tamní bankovní rady pro podporu zlotého nestačí. Riziko eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou stahuje polskou měnu i přes ně na slabší úrovně.

Riziková averze s víkendem nevyprchala a koruna společně s měnami regionu prudce oslabovala. Akciové indexy se napříč světem zbarvily do červena. Ve ztrátách z minulého týdne pokračovaly i kryptoměny.

Americké akcie letos padají. Technologický index Nasdaq má za sebou nejhorší týden od března 2020. Jeho 12% pokles je následován zhruba 8% poklesem indexu S&P500 a necelým 6% u indexu Dow Jones od začátku roku. Investoři zatím marně hledají záchytný bod, který by pokles zastavil. Najdou ho v příštích dnech? Fed americké trhy s nejvyšší pravděpodobností nezachrání.

Koruna vstoupila do nového roku s výhledem dále se rozšiřujícího úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vedle toho existuje i výčet rizik, která by očekávanou cestu k silnějším hodnotám mohla zkomplikovat. Lednový vývoj zatím potvrdil, že ona rizika, i přes realizaci některých z nich, sázkaře na silnější korunu nikterak neodradila.

Riziková aktiva se včera dopoledne těšila lepší náladě, když dostala prostor pro korekci úterních ztrát. Akciové indexy rostly, stejně tak posilovaly měny regionu. Koruna posílila z otevíracích hodnot okolo 24,40 EURCZK až k 24,26 EURCZK a vytvořila tak nové maximum od roku 2011. FRA sazby sledující sázky na budoucí vývoj nastavení sazeb ČNB se pohybovaly v nesouladu s posílením koruny.

Trh věří, že se americká centrální banka vrhne do boje s inflací. Potvrzují to sázky na zvýšení sazeb Fedu, které na začátku týdne dosáhly plného zacenění sto bazických bodů. Americké sazby by se tak letos mohly dle tohoto výhledu posunout o jeden procentní bod výše.

Tento týden budou zveřejněny tři pro libru klíčové sady dat. Během dneška budou zveřejněna čísla ohledně britského trhu práce, ve středu data o prosincové inflaci a v pátek data z maloobchodu. Všechny tyto zprávy mohou ovlivnit vývoj kurzu libry v následujících dnech. Tlak na libru vyvolává i nezávidění hodná pozice premiéra Borise Johnosna, který je i některými členy jeho strany vyzýván k rezignaci.

Ekonomika Číny v roce 2021 opět rostla. Dle nejnovějších údajů dosáhla druhá největší ekonomika světa meziročního růstu o 8,1 %. Relativně vysokého růstu dosáhla i přes problémy s pandemií viru COVID-19. Tyto problémy byly nejvýraznější ve čtvrtém čtvrtletí, kdy byla znovuzavedena některá protipandemická pravidla, která vedla k poklesu ekonomiky.

Koruna od začátku týdne hledá potenciál dalších zisků složitěji. V úterý zaznamenala první prudší oslabení a začala přinášet čím dál tím více signálů k vyčerpání jejího trendu z posledních týdnů. Během středečního odpoledne ji k silnějším hodnotám pomohlo posilující euro, včera však koruna prudce oslabila a posunula se do blízkosti 24,50 EURCZK.

Cenové tornádo pokračuje. Ceny dle nejnovějších údajů dále rostly v České republice i v USA. Spotřebitelské ceny v České republice vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Meziroční růst cen pak činil dle očekávání 6,6 %. Průměrná inflace za rok 2021 tak činila 3,8 %, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020.

Domácí měna po šesti týdnech zisků oslabuje. Včerejší korekce, chvilkově až o 17 haléřů, posunula korunu zpět nad 24,40 za euro. Vzhledem k předchozímu posunu je riziko korekce výrazně vyšší, na aktuálních hodnotách je tak euro stále velmi levné.

Rétorika americké centrální banky již nějakou dobu upozorňuje, že cíle cenové stability bylo dosaženo. Do centra zájmu se tak dostal trh práce, u kterého pokračuje kýžená obnova. Na základě toho věříme, že aktuální stav americké ekonomiky umožňuje zvýšení sazeb Fedu už v prvním čtvrtletí.

Koruna vstoupila do nového roku přímo ukázkově. Z měn regionu střední a východní Evropy je hned po maďarském forintu druhou nejvíce posilující proti euru. Novoroční zpevnění českou měnu posunulo až na nejsilnější hodnoty za posledních téměř deset let. Nikterak závažně ji neohrozil ani jestřábí Fed, který se negativně podepsal na ostatních rizikových měnách a letos patří mezi největší hrozby aktiv rozvojových trhů.

Trhy během čtvrtečního obchodování vstřebávaly jestřábí výstup zápisu z prosincového zasedání Fedu. Akciové indexy sice zkorigovaly původní ztráty, stále se ale nachází minimálně o procento níže oproti maximům z první poloviny týdne. Dolar odevzdal část svých zisků. Měnám regionu se nadále dařilo.

Zápis z prosincového zasedání americké centrální banky potvrdil připravenost urychlit proces měnověpolitické normalizace. Předpokládáme, že Fed doručí první zvýšení sazeb už v březnu. Ve druhé polovině roku pak zahájí proces snižování bilance, tzv. kvantitativní utahování.

Česká koruna včera zpevnila pod 24,70 za euro. Na aktuálních hranicích se nachází kombinace silných technických hranic podpory, přes které se koruně bude dostávat složitěji. Domácí měna je aktuálně překoupená nejvíce od loňského února. Zkoriguje zpět k hranici 25,00 EURCZK, nebo je pravděpodobnější posun ve směru 24,50 EURCZK?

Samotný Erdogan na začátku tohoto týdne prohlásil, že se Turecko přesouvá do jiné ekonomické ligy. Toto tvrzení je celkem přesné. Bohužel na úkor samotných Turků, zejména těch nejchudších…

Světové trhy se po svátečním režimu vrátí do běžného obchodování. S návratem likvidity se do hry vloží i strategie navazující na hlavní témata letošního roku. Těch si z toho předešlého odnášíme hned několik. Nejzásadnější podle nás bude, a to jak na domácím, tak i zahraničním poli, inflace a na ni navazující měnová politika.

Většina posledního obchodního týdne letošního roku se nesla v duchu posilující koruny. Domácí měna se během včerejšího dne krátce dostala pod hranici 24,90 za euro. Na těchto úrovních se obchodovala v únoru 2020 před vypuknutím pandemie. Předtím šlo o hodnoty naposledy spatřené v roce 2012.

Polský zlotý se v závěru roku pohybuje v okolí 4,60 EURPLN. V letošním roce vůči euru mírně ztrácel, v tom příštím by už však mohl mít navrch.

Prosincový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukazuje zlepšení nálady v České republice o 0,3 bodu proti listopadu. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu rostl i přes rozdílný vliv jeho složek – důvěry podnikatelů a důvěry spotřebitelů.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Česká národní banka na středečním zasedání dle očekávání navýšila úrokové sazby. Navýšení činilo 100 bazických bodů, což bylo o 25 bodů nad očekáváním trhu, a dvoutýdenní repo sazba je tak v ČR na úrovni 3,75 %. Navyšování úrokových sazeb bude pokračovat v dalším roce, kdy ČNB jistě překoná hranici 4 %. Koruna se v reakci na navýšení sazeb posunula blíže k hranici 25,00 za euro.

Dnes nás čeká poslední letošní měnověpolitické zasedání České národní banky. Po divokém roce, kdy základní úroková sazba zaznamenala nárůst o 2,5 procentního bodu, nás čeká další krok ve směru dosažení, ba přímo překonání, neutrální sazby. Trhy se shodují na zvýšení o 75 bazických bodů, my nevylučujeme ještě výraznější posun.

Rychlé šíření mutace omikron v Evropě a spekulace o síle vakcín proti této mutaci vnesly na trhy další vlnu nervozity. Ta se projevila ve výprodeji rizikových aktiv, včetně měn. Zatímco procyklické měny okamžitě oslabily, měny regionu odolávaly většinu dne. Nakonec ale i je zasáhl výprodej. Koruna se tak před zasedáním ČNB posunula krátce až téměř k 25,30 za euro.

Rada České národní banky se ve středu 22.12. sejde na posledním letošním zasedání. Co můžeme od zasedání čekat? V kontextu rozhodnutí ČNB v posledním půl roce, vývoji situace, očekávání trhů a vyjádření jednotlivých zástupců bankovní rady v Roklenu předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb v rozmezí mezi 75 až 100 bazickými body.

Týden plný měnověpolitických zasedání se blíží ke konci. Po středečním Fedu včera zasedala britská a evropská centrální banka. Zatímco ECB dle očekávání ponechala sazby beze změny, na ostrovech jsme byli svědky překvapení ve formě 15bodového zvýšení základní úrokové sazby.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Letošním specifikem evropské měnové politiky jsou komentáře od neveřejných zdrojů. Po téměř každém zasedání byla agenturou Bloomberg nebo Reuters zveřejněna informace od zdrojů blízkých Radě guvernérů týkající se rozhodnutí.  A tento týden jsme se dočkali ještě dříve. Anonym promluvil pouhé dva dny před měnověpolitickým rozhodnutím.

Dnes večer nás čeká americká měnověpolitická tečka za rokem 2021. Fed sice ponechá úrokové sazby beze změny, urychlí však program ukončování nákupů aktiv. Vedle toho představí aktualizovanou prognózu, která by měla potvrdit výhled dvou kol navyšování úroků v příštím roce.

Měny regionu na začátku týdne oslabovaly. Na data nezáživný vstup do nového týdne se nesl v duchu mírného posílení dolaru, poklesu akciových trhů a slabších rizikových měn.

Americká inflace se v listopadu posunula na nejvyšší úrovně za téměř 40 let. Potvrzuje se, že inflační tlaky jsou plošné, což umocňuje potřebu urychlení normalizace měnové politiky s důrazem na první postcovidové zvýšení sazeb. Americké výnosy i přesto v pátek klesly. Proč?

Pandemie, inflace, měnová politika. To jsou tři hlavní témata, která řeší světové trhy. Nervozita z nové mutace viru Covid-19, jak se zdá, opadla. Do popředí se tak dostává inflace ve spojení s měnovou politikou, v čele s americkou ekonomikou a Fedem. Tolik očekávaný jestřábí výstup z prosincového zasedání totiž může ještě více umocnit problém, na který dlouhodobě poukazuje tvar americké výnosové křivky.

Libra ve středu oslabila proti dolaru na nejslabší hodnoty za více než poslední rok. Stojí za tím tamní pandemická situace. Denní přírůstek nově nakažených se už od července drží na relativně vysokých hodnotách a v posledních týdnech počty nakažených navíc rostou. Celou situaci komplikuje i nová mutace viru, která si vyžaduje posilovací dávku očkování.