Napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi, které podporují Ukrajinu v boji proti okupaci, houstne.

Poslední zvýšení úrokových sazeb Evropská centrální banka doručila v roce 2011. Od té doby se úroky posunuly do záporu odpovídajícímu depozitní sazbě na -0,5 %. Vysoká inflace a její výhled však centrální banku nutí k prvnímu úrokového hiku za posledních více než deset let. Tržní výhled dokonce naznačuje, že by se úroky mohly během letoška přehoupnout do kladných čísel.

Přestože není vítězství Macrona překvapením, lze ho označit za drobnou úlevu pro evropské trhy. Nicméně ve světle současné situaci války na Ukrajině, vysoké inflace a hrozby další pandemie viru COVID-19 převáží podle všeho ty negativní faktory.

Koruna opustila úzké obchodní pásmo, okamžitě ale narazila na další support. Po dalších jestřábích komentářích zástupců ECB peněžní trhy plně zaceňují zvýšení sazeb v červenci - posilující euro by tak koruně nazdory historické korelaci nemuselo pomoci k dalšímu posílení, protože zužující se úrokový diferenciál koruně nehraje do karet.

Průmyslová produkce v eurozóně sice zaznamenala 2% růst, jedná se však o únorová...

Americký dolar během úterý posílil proti japonskému jenu a dosáhl tak nového dvacetiletého maxima. Dolar posiloval i proti euru a testoval hranici dvouletého maxima. Rozdíl v očekávaném přístupu amerického Fedu a ECB s Bank of Japan k utahování měnověpolitických podmínek se přirozeně podepisuje na vývoji kurzu těchto měnových párů.

Euro oslabilo vůči dolaru od konce března o více než tři procenta....

Německá inflace v březnu v meziročním srovnání skončila na úrovni 7,3 %. Oproti únoru ceny rostly tempem 2,5 % a dubnový ZEW index ekonomického sentimentu vykázal nejnižší hodnotu od příchodu pandemie. Naději ohledně budoucího výhledu přináší pokles inflačních očekávání. Americká inflace překonala další čtyřicetileté maximum.

Meziroční inflace dosáhla za březen 12,7 %, tedy o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Významně ji ovlivnil konflikt na Ukrajině a související sankce proti ruskému režimu.

Za první čtvrtletí roku 2022 překonala online směnárna RoklenFx loňský rekord v počtu registrací nových zákazníků, a to v meziročním srovnání o téměř 60 %.

Tento týden budou zveřejněna data o březnové inflaci v USA. Lze předpokládat, že růst cen v USA zrychlí a bude prolomeno další čtyřicetileté maximum. Ekonomický výhled a odhady agentury Bloomberg počítají s meziročním růstem cen o 8,4 %, což by bylo nejvíce od roku 1981.

Česká národní banka minulý měsíc rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Navýšení o půl procentního bodu doplnilo historicky nejrychlejší cyklus rostoucích úroků, prostřednictvím kterého centrální banka reagovala na inflační tlaky. Současná úroveň sazeb na pěti procentech přitom není konečná. Úroky půjdou dále nahoru.

Americká centrální banka je na začátku úrokového cyklu. Ten by podle tržního očekávání mohl být nejenže historicky nejintenzivnější, ale také nejkratší. S utažením podmínek financování pomůže nárůst sazeb po celé délce výnosové křivky, zejména však delšího konce. Skrze reverzní efekt bohatství pak přispěje i akciový výprodej.

Evropská unie, Spojené státy a jejich spojenci nyní koordinují novou sadu sankcí proti Putinovu režimu. Dle mluvčího Bílého domu je ve hře zákaz ruských investic, zpřísnění sankcí proti ruskému finančnímu sektoru a proti státem vlastněným firmám.

Západní země podle nejnovějších informací chystají další balík sankčních opatření proti Rusku, které stále pokračuje ve své nevyprovokované invazi na Ukrajinu. Těžko říct, zda Putinovu režimu dochází dech, ale ukrajinským jednotkám se vedle útoku na ruském území zadařilo získat některá území zpět pod svou kontrolu. Jedno z osvobozených území bylo město Buči, kde záznamy chování ruských okupantů šokovalo celý svět.

Evropská inflace opět posunula historický rekord na ještě vyšší hodnoty. Vysoko nad cílem Evropské centrální banky se nachází nejen celková, ale i jádrová inflace. Jejich výhled se přitom nelepší. Naopak. Z krátkodobého hlediska se maxima zřejmě dále posunou. Otázkou zůstává, co se stane z hlediska střednědobého. ECB podle nás tuto inflaci „nevysedí“.

Od 50. let minulého století platí, že každé recesi americké ekonomiky předcházela inverzní výnosová křivka. Avšak ne po každé inverzi přišla recese. Najdou se i falešné signály. Jisté je, že současné ekonomické prostředí snižuje pravděpodobnost tzv. hladkého přistání. A Fed si za to může částečně sám.

V základním scénáři očekáváme, že ČNB zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů. Rizika jsou ale nakloněna směrem vzhůru až k možným 75 bodům.

Dopady války na Ukrajině mají povahu nabídkového stagflačního šoku, který centrální banky zastihl v prostředí silných globálních inflačních tlaků. Výhled inflace se zvyšuje, u růstu naopak snižuje. Mnohé měnové autority již byly nuceny přistoupit k intervencím. A tento režim jen tak nezmizí.

Německá spotřebitelská nálada se ještě víc zhoršila. Aktuálně je na nejnižších číslech od příchodu pandemie.

Aktuální týden bude oproti tomu minulému mnohem akčnější. Čeká nás zveřejnění klíčových dat na obou stranách Atlantiku. Hlavní roli přitom bude mít inflace. Na domácí půdě pak Česká národní banka rozhodne o sazbách. Z technického pohledu nás čekají poslední dny rebalance portfolií před koncem kvartálu.

Hlavním viníkem ochlazení nálady v České republice je ruská invaze na Ukrajinu, která přišla po mnoha měsících problémů s pandemií.

Úrokové sazby nad hranicí 5 %. To je scénář, který v posledních dnech nejenže zmínili někteří členové bankovní rady ČNB, ale rovněž s ním pracuje výhled tržních sazeb. Koruna díky tomu krátce zpevnila až pod úroveň 24,50 za euro. Smazala tak své válečné ztráty vyvolané ruským napadením Ukrajiny.

Jestřábí tažení americké centrální banky pokračuje. Na začátku týdne přilil pomyslný olej do ohně sám guvernér Fedu Powell, jehož slova se podepsala na dalších výprodejích amerických dluhopisů. Zejména šlo o střední splatnosti, což se nutně projevilo na dalším medvědím zploštění americké výnosové křivky. Akciím však Powell vítr z plachet nesebral, dolaru pomohl jen krátce.

Česká koruna je vzhledem k válečnému prostředí nad očekávání silná, když se obchoduje pod úrovní 25,00 za euro. V pondělí vedle koruny zpevňovaly i další měny regionu. Umazaly tak většinu ztrát z konce minulého týdne, který se nesl na vlně silnější volatility.

Předposlední březnový týden přinese zvýšení sazeb v Maďarsku, polské maloobchodní tržby a data o nezaměstnanosti. V neposlední řadě budeme čekat komentáře členů bankovní rady ČNB, která se ve čtvrtek uzavře do mediální karantény před posledním měnověpolitickým zasedáním prvního kvartálu.

Americké úrokové sazby by se dle aktualizovaného výhledu Fedu měly letos posunout k hranici 2 %. V roce dalším by pak měly překonat odhadovanou úroveň neutrální úrokové sazby. Jestřábí výstup z březnového zasedání měnového výboru se podepsal zejména na dluhopisovém trhu. Jeho vývoj posledních dní však nenaznačuje nic dobrého.

Středeční obchodování přineslo záživné chvilky. Po propadech akciových indexů na začátku týdne jsme sledovali silný obrat a několikaprocentní zisky. Dobrá nálada panovala i na devizovém trhu. Koruna během týdne posílila o 5 %, euro mělo navrch vůči dolaru. Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila sazby a představila novou prognózu.

Data o cenách výrobců z února neodráží eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině. Vzhledem k vývoji předstižného ukazatele cen výrobců a pokračujícího vlivu Ruské invaze lze v oblasti růstu cen energií konstatovat, že ještě nejsme u konce. Dvouciferné hodnoty inflace nás tak zřejmě čekají i další měsíc.

Minulý týden Česká národní banka bránila prudce oslabující korunu, která se blížila k hranici 26,00 za euro. Včera se už domácí měna obchodovala za 24,77 EURCZK. Koruna tedy během týdne posílila o 4 %, a euro tak stojí o korunu méně. Válečná situace se přitom nijak zásadně nezměnila.

Březnové zasedání americké centrální banky doručí první post-covidové zvýšení úrokových sazeb. Aktualizovaná prognóza naznačí, jak rychlý bude dle výhledu Fedu proces úrokové normalizace, ke kterému se později přidá i snižování bilance. Tzv. kvantitativní utahování (QT) bude doplňkem hlavního nástroje v podobě krátkých sazeb. Otázkou je, jak moc bude efektivní, zejména v současném ekonomicko-finančním prostředí.

Inflace opět překonala všechna očekávání. Meziroční tempo růstu cen v české ekonomice bylo v únoru nejvyšší od roku 1998. Nehledě na rizika spojená s dopady ukrajinské krize, březnové zvýšení sazeb ČNB je jistotou.

Včerejší obchodování se neslo v podobném duchu jako to úterní, když jsme mohli pozorovat značnou ochotu riskovat napříč všemi finančními trhy. Na devizovém trhu jsme sledovali návrat eura nad hranici 1,1000 dolaru a pokračující apreciaci měn regionu.

Index volatility na měnových trzích zpracovávaný Deutsche Bank vystoupal na hodnotu 9,95. Jedná se o největší hodnotu tohoto indexu měřící volatilitu na měnových trzích od května roku 2020.

Ranní hodiny pondělního obchodování připomínaly kompletní beznaděj. Akciové indexy otevíraly do několikaprocentních ztrát, rizikové měny silně oslabovaly a dolar se na páru s eurem blížil k 1,0800 EURUSD. V rámci regionu se propadal zlotý a forint, koruna se obchodovala do strany v okolí 25,85 EURCZK. Zatímco zlotý s forintem vytvořily svá historická minima, koruna v průběhu dne díky ČNB a lepší náladě odpoledne o procento posílila.

Česká národní banka v pátek intervenovala na devizovém trhu, aby tak zabránila oslabování kurzu koruny. Reakcí domácí měny bylo posílení o zhruba 30 haléřů, které však během dne z velké části smazala. Vzhledem k trvající risk-off náladě, která se projevuje úprkem tržních účastníků do bezpečných přístavů, je pravděpodobné, že páteční zásah nemusel být poslední.

Česká národní banka intervenuje na devizovém trhu s cílem zastavení dalšího oslabení kurzu. "ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Tato aktivita ČNB je nezbytná pro plnění jejích zákonných cílů," stojí v dnešním vyjádření centrální banky. Kurz koruny z hodnot nad 25,80 za euro posiluje pod 25,60 za euro.

Světová měnová politika je ve válce. Alespoň v pomyslné, kde je jejím největším nepřítelem inflace. Situace je o to horší, jelikož měnové autority musí v současném silně proinflačním prostředí čelit nabídkovému stagflačnímu šoku spojenému s ukrajinskou krizí. Takový scénář je v podstatě to nejhorší, co může centrální banku potkat.

Ve včerejším ranním přehledu z trhů jsme psali, že koruna prochází prudkým výprodejem a že oslabila o dvě procenta v rámci jednoho dne. Včerejšek se nakonec nesl v téměř totožném duchu, když koruna odepsala další dvě procenta.

Obchodování na měnovém trhu v rámci regionu střední a východní Evropy se nadále nese ve znamení extrémní volatility a rizika. Nervozita na trzích bude s největší pravděpodobností nadále pokračovat, posun k ještě slabším úrovním vybraných měn není vyloučen.

Evropské a americké sankce přetrhávají vazby mezi globálním finančním světem a ruskými bankami, firmami, ale i běžnými obyvateli. K vymáhání sankcí se přidává i světová bankovní velmoc – Švýcarsko, které si jindy udrželo neutralitu v několika vojenských konfliktech a světových válkách.

Zatímco páteční obchodování přineslo po čtvrtečním výprodeji spojeném s ruským napadením Ukrajiny značnou úlevu, nový obchodní týden začíná na silné vlně rizikově averzní nálady. Západ totiž přes víkend zahájil úplnou finanční válku s Ruskem, která se mimo kurz rublu projeví i ve výprodeji rizikových aktiv, včetně koruny.

Geopolitika nepatří mezi přátele měnové politiky. Obzvláště to platí v době, kdy centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik desítek let. Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s rychlým růstem cen?

Ruská invaze na Ukrajinu se citelně podepsala na rizikových aktivech. Mezi ně řadíme i měny regionu střední a východní Evropy, včetně koruny. Vyhrocení geopolitické situace domácí měnu oslabilo na nejslabší hodnoty od konce prosince. Rizika, minimálně z krátkodobého hlediska, zůstávají na straně dalšího oslabení.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Výbuchy se ozývají v řadě ukrajinských měst, včetně hlavního. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. Na trzích jsou vidět první silné výprodeje. Největší tlak čekejme u rizikových aktiv. Poptávka naopak sílí po bezpečných přístavech jako je zlato nebo dolar.

Německu hrozí už druhá pandemií způsobená recese, nebo alespoň znatelné zpomalení ekonomiky. Dle dat a průzkumu Bundesbank měl omikron významný negativní dopad na německou ekonomiku. Problematické byly především výpadky pracovní síly a opakující se karantény na pracovištích.

Prezident Vladimir Putin oznámil, že dvě samozvané separatistické republiky na Ukrajině budou ze strany Ruska uznány. Situace na Ukrajině a vyjednávání Ruska se Západem tak velmi rychle eskalovala.

Je to přesně týden od reportu lednové inflace, která překonala konsensus trhu i prognózu centrální banky. Kurz koruny se za tu dobu posunul k silnějším hodnotám, k čemuž přispěla i obnovená debata o dalším možném zvyšování úrokových sazeb. Rizikem zůstává rusko-ukrajinský spor, byť z vývoje domácí měny vyplývá, že se na jejím posunu v závěru minulého týdne výrazněji nepodepsal.

Prázdný ekonomický kalendář ve čtvrtek způsobil, že se trhy nadále soustředily na dění na ukrajinsko-ruské hranici. Dle dostupných zdrojů se situace vyhrocuje a ve čtvrtek ráno měly padnout první výstřely.

Fed, trhy a „chlupatá housenka“. V dnešní situaci je toto spojení jedno z nejdůležitějších. Říká nám totiž, že ne každé očekávání se v realitě nakonec vyplní.