Americké akcie letos padají. Technologický index Nasdaq má za sebou nejhorší týden od března 2020. Jeho 12% pokles je následován zhruba 8% poklesem indexu S&P500 a necelým 6% u indexu Dow Jones od začátku roku. Investoři zatím marně hledají záchytný bod, který by pokles zastavil. Najdou ho v příštích dnech? Fed americké trhy s nejvyšší pravděpodobností nezachrání.

Koruna vstoupila do nového roku s výhledem dále se rozšiřujícího úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vedle toho existuje i výčet rizik, která by očekávanou cestu k silnějším hodnotám mohla zkomplikovat. Lednový vývoj zatím potvrdil, že ona rizika, i přes realizaci některých z nich, sázkaře na silnější korunu nikterak neodradila.

Riziková aktiva se včera dopoledne těšila lepší náladě, když dostala prostor pro korekci úterních ztrát. Akciové indexy rostly, stejně tak posilovaly měny regionu. Koruna posílila z otevíracích hodnot okolo 24,40 EURCZK až k 24,26 EURCZK a vytvořila tak nové maximum od roku 2011. FRA sazby sledující sázky na budoucí vývoj nastavení sazeb ČNB se pohybovaly v nesouladu s posílením koruny.

Trh věří, že se americká centrální banka vrhne do boje s inflací. Potvrzují to sázky na zvýšení sazeb Fedu, které na začátku týdne dosáhly plného zacenění sto bazických bodů. Americké sazby by se tak letos mohly dle tohoto výhledu posunout o jeden procentní bod výše.

Tento týden budou zveřejněny tři pro libru klíčové sady dat. Během dneška budou zveřejněna čísla ohledně britského trhu práce, ve středu data o prosincové inflaci a v pátek data z maloobchodu. Všechny tyto zprávy mohou ovlivnit vývoj kurzu libry v následujících dnech. Tlak na libru vyvolává i nezávidění hodná pozice premiéra Borise Johnosna, který je i některými členy jeho strany vyzýván k rezignaci.

Ekonomika Číny v roce 2021 opět rostla. Dle nejnovějších údajů dosáhla druhá největší ekonomika světa meziročního růstu o 8,1 %. Relativně vysokého růstu dosáhla i přes problémy s pandemií viru COVID-19. Tyto problémy byly nejvýraznější ve čtvrtém čtvrtletí, kdy byla znovuzavedena některá protipandemická pravidla, která vedla k poklesu ekonomiky.

Koruna od začátku týdne hledá potenciál dalších zisků složitěji. V úterý zaznamenala první prudší oslabení a začala přinášet čím dál tím více signálů k vyčerpání jejího trendu z posledních týdnů. Během středečního odpoledne ji k silnějším hodnotám pomohlo posilující euro, včera však koruna prudce oslabila a posunula se do blízkosti 24,50 EURCZK.

Cenové tornádo pokračuje. Ceny dle nejnovějších údajů dále rostly v České republice i v USA. Spotřebitelské ceny v České republice vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Meziroční růst cen pak činil dle očekávání 6,6 %. Průměrná inflace za rok 2021 tak činila 3,8 %, což je o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020.

Domácí měna po šesti týdnech zisků oslabuje. Včerejší korekce, chvilkově až o 17 haléřů, posunula korunu zpět nad 24,40 za euro. Vzhledem k předchozímu posunu je riziko korekce výrazně vyšší, na aktuálních hodnotách je tak euro stále velmi levné.

Rétorika americké centrální banky již nějakou dobu upozorňuje, že cíle cenové stability bylo dosaženo. Do centra zájmu se tak dostal trh práce, u kterého pokračuje kýžená obnova. Na základě toho věříme, že aktuální stav americké ekonomiky umožňuje zvýšení sazeb Fedu už v prvním čtvrtletí.

Koruna vstoupila do nového roku přímo ukázkově. Z měn regionu střední a východní Evropy je hned po maďarském forintu druhou nejvíce posilující proti euru. Novoroční zpevnění českou měnu posunulo až na nejsilnější hodnoty za posledních téměř deset let. Nikterak závažně ji neohrozil ani jestřábí Fed, který se negativně podepsal na ostatních rizikových měnách a letos patří mezi největší hrozby aktiv rozvojových trhů.

Trhy během čtvrtečního obchodování vstřebávaly jestřábí výstup zápisu z prosincového zasedání Fedu. Akciové indexy sice zkorigovaly původní ztráty, stále se ale nachází minimálně o procento níže oproti maximům z první poloviny týdne. Dolar odevzdal část svých zisků. Měnám regionu se nadále dařilo.

Zápis z prosincového zasedání americké centrální banky potvrdil připravenost urychlit proces měnověpolitické normalizace. Předpokládáme, že Fed doručí první zvýšení sazeb už v březnu. Ve druhé polovině roku pak zahájí proces snižování bilance, tzv. kvantitativní utahování.

Česká koruna včera zpevnila pod 24,70 za euro. Na aktuálních hranicích se nachází kombinace silných technických hranic podpory, přes které se koruně bude dostávat složitěji. Domácí měna je aktuálně překoupená nejvíce od loňského února. Zkoriguje zpět k hranici 25,00 EURCZK, nebo je pravděpodobnější posun ve směru 24,50 EURCZK?

Samotný Erdogan na začátku tohoto týdne prohlásil, že se Turecko přesouvá do jiné ekonomické ligy. Toto tvrzení je celkem přesné. Bohužel na úkor samotných Turků, zejména těch nejchudších…

Světové trhy se po svátečním režimu vrátí do běžného obchodování. S návratem likvidity se do hry vloží i strategie navazující na hlavní témata letošního roku. Těch si z toho předešlého odnášíme hned několik. Nejzásadnější podle nás bude, a to jak na domácím, tak i zahraničním poli, inflace a na ni navazující měnová politika.

Většina posledního obchodního týdne letošního roku se nesla v duchu posilující koruny. Domácí měna se během včerejšího dne krátce dostala pod hranici 24,90 za euro. Na těchto úrovních se obchodovala v únoru 2020 před vypuknutím pandemie. Předtím šlo o hodnoty naposledy spatřené v roce 2012.

Polský zlotý se v závěru roku pohybuje v okolí 4,60 EURPLN. V letošním roce vůči euru mírně ztrácel, v tom příštím by už však mohl mít navrch.

Prosincový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukazuje zlepšení nálady v České republice o 0,3 bodu proti listopadu. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu rostl i přes rozdílný vliv jeho složek – důvěry podnikatelů a důvěry spotřebitelů.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Česká národní banka na středečním zasedání dle očekávání navýšila úrokové sazby. Navýšení činilo 100 bazických bodů, což bylo o 25 bodů nad očekáváním trhu, a dvoutýdenní repo sazba je tak v ČR na úrovni 3,75 %. Navyšování úrokových sazeb bude pokračovat v dalším roce, kdy ČNB jistě překoná hranici 4 %. Koruna se v reakci na navýšení sazeb posunula blíže k hranici 25,00 za euro.

Dnes nás čeká poslední letošní měnověpolitické zasedání České národní banky. Po divokém roce, kdy základní úroková sazba zaznamenala nárůst o 2,5 procentního bodu, nás čeká další krok ve směru dosažení, ba přímo překonání, neutrální sazby. Trhy se shodují na zvýšení o 75 bazických bodů, my nevylučujeme ještě výraznější posun.

Rychlé šíření mutace omikron v Evropě a spekulace o síle vakcín proti této mutaci vnesly na trhy další vlnu nervozity. Ta se projevila ve výprodeji rizikových aktiv, včetně měn. Zatímco procyklické měny okamžitě oslabily, měny regionu odolávaly většinu dne. Nakonec ale i je zasáhl výprodej. Koruna se tak před zasedáním ČNB posunula krátce až téměř k 25,30 za euro.

Rada České národní banky se ve středu 22.12. sejde na posledním letošním zasedání. Co můžeme od zasedání čekat? V kontextu rozhodnutí ČNB v posledním půl roce, vývoji situace, očekávání trhů a vyjádření jednotlivých zástupců bankovní rady v Roklenu předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb v rozmezí mezi 75 až 100 bazickými body.

Týden plný měnověpolitických zasedání se blíží ke konci. Po středečním Fedu včera zasedala britská a evropská centrální banka. Zatímco ECB dle očekávání ponechala sazby beze změny, na ostrovech jsme byli svědky překvapení ve formě 15bodového zvýšení základní úrokové sazby.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Letošním specifikem evropské měnové politiky jsou komentáře od neveřejných zdrojů. Po téměř každém zasedání byla agenturou Bloomberg nebo Reuters zveřejněna informace od zdrojů blízkých Radě guvernérů týkající se rozhodnutí.  A tento týden jsme se dočkali ještě dříve. Anonym promluvil pouhé dva dny před měnověpolitickým rozhodnutím.

Dnes večer nás čeká americká měnověpolitická tečka za rokem 2021. Fed sice ponechá úrokové sazby beze změny, urychlí však program ukončování nákupů aktiv. Vedle toho představí aktualizovanou prognózu, která by měla potvrdit výhled dvou kol navyšování úroků v příštím roce.

Měny regionu na začátku týdne oslabovaly. Na data nezáživný vstup do nového týdne se nesl v duchu mírného posílení dolaru, poklesu akciových trhů a slabších rizikových měn.

Americká inflace se v listopadu posunula na nejvyšší úrovně za téměř 40 let. Potvrzuje se, že inflační tlaky jsou plošné, což umocňuje potřebu urychlení normalizace měnové politiky s důrazem na první postcovidové zvýšení sazeb. Americké výnosy i přesto v pátek klesly. Proč?

Pandemie, inflace, měnová politika. To jsou tři hlavní témata, která řeší světové trhy. Nervozita z nové mutace viru Covid-19, jak se zdá, opadla. Do popředí se tak dostává inflace ve spojení s měnovou politikou, v čele s americkou ekonomikou a Fedem. Tolik očekávaný jestřábí výstup z prosincového zasedání totiž může ještě více umocnit problém, na který dlouhodobě poukazuje tvar americké výnosové křivky.

Libra ve středu oslabila proti dolaru na nejslabší hodnoty za více než poslední rok. Stojí za tím tamní pandemická situace. Denní přírůstek nově nakažených se už od července drží na relativně vysokých hodnotách a v posledních týdnech počty nakažených navíc rostou. Celou situaci komplikuje i nová mutace viru, která si vyžaduje posilovací dávku očkování.

Úterní obchodní seance se nesla v relativně pozitivním duchu. Evropské i americké akcie rostly, stejně tak i výnosy obou regionů. Na devizovém trhu jsme pozorovali zisky procyklických měn, zatímco dolar proti euru posiloval. A právě to po většinu dne nepřálo měnám regionu, včetně koruny. Hlavní události má domácí měna přitom teprve před sebou.

Po pátečním poklesu většiny hlavních akciových indexů a víkendovém výplachu kryptoměnového trhu se v pondělí otevíralo na pozitivnější notě, když riziková aktiva v ranních hodinách posilovala. Koruna se rychle posunula až k 25,35 za euro, v průběhu dne ale zisky postupně odevzdávala zpět a zavřela nad 25,40 EURCZK, tedy na podobných hodnotách, kde po víkendu otevírala.

Koncem listopadu nám všem do života přibyla nová nejistota, kterou je mutace omikron. Světem se začala šířit nová varianta viru, o které toho zatím moc nevíme. Obavy ohledně vážnosti jejích důsledků jsou namístě. Svědky podobné situace jsme byli již dříve, proč je ale reakce finančních trhů nyní odlišná?

V regionu byl včerejší ekonomický kalendář prázdný. Nicméně jak zlotý, tak koruna pokračovaly v rozšiřování předchozích zisků, respektive korekci dříve akumulovaných ztrát.

Polská měna si v tomto týdnu připisuje nevídané zisky a od pondělí vůči euru posílila již o 2,3 %. Po dvou týdnech silných výprodejů tak zlotý vymazal veškeré ztráty, stále se ale na dlouhodobém horizontu obchoduje na slabých úrovních.

Nastal čas vypustit termín „přechodná“, když hovoříme o inflaci. Tak zní věta, na kterou trhy čekaly už delší dobu, když sázely na začátek zvyšování amerických úrokových sazeb.

Páteční propad byl u mnoha rizikových aktiv jedním z nejintenzivnějších za poslední měsíce. Pondělní obchodní seance už byla mnohem klidnější a přinesla umazání části ztrát u evropských i amerických akcií a také u dolaru či koruny. Nová mutace i přesto zůstává rizikem, které zamíchalo výhledem úrokových sazeb.

Většina zástupců Evropské centrální banky nepředpokládá dosažení podmínek pro zvýšení sazeb v příštím roce. Někteří si však nechávají otevřená zadní vrátka, a to formou komentářů k inflaci. Klíčové je i hodnocení, že by aktuální pandemická opatření neměla mít zásadní vliv na plán omezování měnověpolitické podpory. 

Jihoafrická republika identifikovala novou mutaci viru COVID-19 prezentovanou pod názvem B.1.1.529. Podle prvních informací by tato mutace mohla být nakažlivější a mohla by snáze překonat imunitu. Bližší vyhodnocení však zatím chybí. I tak se přes trhy přehnala vlna výprodeje, která smetla i korunu.

Hlavním tématem je zhoršující se pandemická situace a rostoucí inflace. Pro následujících 12 měsíců tak více spotřebitelů očekává zhoršení ekonomické situace.

Americká centrální banka je zejména v situacích, jako je ta dnešní, v podstatě nejmocnější měnovou autoritou na celém světě. Svou politikou totiž ovlivňuje nejen americkou ekonomiku a trhy, ale rovněž i ty zahraniční, s důrazem na ty rozvojové. Přídavné jméno „nejnebezpečnější“ je sice spíše nadsázkou, ovšem nikoliv bez reálných základů.

Včerejší evropská obchodní seance přinesla vysokou volatilitu na měnách rozvíjejících se ekonomik. Zlotý, koruna i forint v dopoledních hodinách prudce oslabovaly. Koruna se obchoduje poblíž 25,50 EURCZK. Zlotý se posunul na nejslabší hodnoty od globální finanční krize, z technického hlediska už ale hledá minimum před příchodem korekce.

Euro výrazně ztrácí proti dolaru. Jedním z důvodů je vlažný přístup ECB k utahování měnové politiky. Dalším je zhoršující se pandemická situace v Evropě, kde se nachází polovina nových případů nákazy ve světě.

Od posledního vydání Roklen indikátoru uplynulo již pět měsíců. Na stavu tuzemské ekonomiky se od té doby hodně změnilo.

Během dvou dní tak libra proti euru posílila o více než 0,5 %. Zásadním rozdílem v případě libry a eura je přístup zástupců centrálních bank. Zatímco ECB je ke tématu navyšování úrokových sazeb vlažná, tak v případě BoE rostou očekávání prvního navýšení úrokových sazeb už v prosinci tohoto roku.

Vstup do nového týdne byl na zveřejněná data chudý. Koruna se držela v pásmu mezi 25,20 – 25,25 EURCZK, hlavní měnový pár se po klidném průběhu dne ve večerních hodinách propadl hluboko pod 1,1400 EURUSD.

Česká národní banka bude dál zvyšovat úrokové sazby. Prosincová zasedání se historicky obvykle nesla ve znamení stability sazeb. Výjimkou byly krizové roky 1997/1998 a 2008/2009, kdy se rada přiklonila ke snížení úroků. Letošní rok je rovněž výjimečný vinou intenzity inflačních tlaků, na které si ČNB nedovolí nereagovat. Otázkou je, jak moc mohou sazby ještě vzrůst?

Koruna je nejsilnější od konce loňského února, její zisky by přitom mohly dále růst. Česká národní banka očekává, že se kurz v průběhu roku 2022 posune pod hranici 25,00 za euro. Tento vývoj však nebude bez rizik. Které faktory by mohly korunu oslabit nejen během letošního, ale i příštího roku?