Do letošního léta jsme vstupovali s vidinou klidu na poli světových centrálních bank. Opak se ale ukázal být pravdou, alespoň v případě Evropské centrální banky, která na začátku měsíce představila revizi strategie měnové politiky.

Politika centrální banky by měla být předvídatelná. Výjimkou mohou být krizové situace jako například březen 2020, kdy bylo kvůli pandemii potřeba přistoupit k razantní akomodaci měnové politiky. Ani ne rok a půl poté je situace jiná. Některé centrální banky již zahájily měnověpolitickou normalizaci, jiné pro ni teprve připravují půdu. A právě do druhé skupiny spadá americký Fed.

Světová ekonomika zažívá období intenzivně sílících inflačních tlaků. Asi nejhlasitěji se o rostoucích cenách hovoří v případě americké ekonomiky. Poslední, tj. červnová, data tam ukázala nejvyšší inflaci od velké finanční krize. Argument o tranzitornosti stále žije. Vedle toho ale sílí argumentace o nutnosti jednat, která zatěžuje americký Fed.

Situace v globální ekonomice, kde přetrvávají významné inflační tlaky, spolu s růstem tuzemských mezd působí na cenovou hladinu v České republice. Červnová inflace oproti květnu vzrostla o 0,5 %, meziročně pak zrychlila na 2,8 %, a zůstává tak blízko horního intervalu tolerančního pásma stanoveného inflačního cíle ČNB.

První prázdninový, byť ne úplný, obchodní týden přinesl oslabení koruny na nejslabší hodnoty od dubna. Aktuální taky na slabší domácí měnu mohou krátkodobě přetrvat, ve zbytku roku však počítáme se silnějším kurzem. Aktuální výprodej by tak mohli využít především exportéři, kteří se díky slabší domácí měně mohou zajistit na ještě zajímavějších úrovních.

Na základě současného vývoje na americkém trhu práce, kde je stále cítit významný nedostatek pracovníků, lze očekávat pokračující růst inflace. S nedostatkem na trhu práce roste vyjednávací síla zaměstnanců, což tlačí na vyšší mzdy. To identifikujeme jako významný proinflační tlak.

Změny strategie se měnová politika ECB dočkala poprvé od roku 2003. Hlavní bodem je úprava inflačního cíle. Evropská centrální banka už nebude cílit cenový růst pod hladinou dvou procent, avšak blízko ní, nově bude jejím úkolem ve střednědobém horizontu dosáhnout dvouprocentní inflace.

Rizikově averzní nálada převládla na devizových trzích i ve středu. Dolar posiloval v dolarovém indexu i proti euru. To se poté podepsalo na měnách regionu střední a východní Evropy, včetně koruny, která oslabila krátce nad hranici 25,80 za euro. Domácí měna si tak sáhla na nejslabší hodnoty od začátku května a za první prázdninový , byť neúplný, obchodní týden oslabila o více než procento.

První červencový týden přinesl zkrácené domácí i zahraniční obchodování. Zatímco domácí obchodníci si ještě v úterý užívali pokračující volno, jejich zahraniční kolegové na evropských a amerických trzích už obchodovali. Tržní pohyby přitom ukázaly, že začátek prázdnin patří patrné averzi k riziku.

Dolarový index dosáhl během čtvrtka na tříměsíční maximum. Trhy vyhlíží výsledky non-farm...

Euro proti dolaru od začátku týdne pozvolna oslabuje a vyčkává na zásadní informace, které jeho další vývoj ovlivní koncem týdne.

Zlotý v květnu zaznamenal silnou rally, když na vlně optimismu ohledně více jestřábího...

Současná globální ekonomická situace nahrává měnám rozvíjejících se ekonomik, kam vedle České republiky patří také například Maďarsko, Mexiko, či Brazílie.

Minulý týden se nesl v klidném duchu, když trhy vstřebávaly jestřábí zasedání Fedu. Dolar na předchozí posílení navázat nedokázal a pohyboval se více méně do strany. Páteční data o tvorbě nových pracovních míst mimo sektor zemědělství udají směr červencového obchodování. Na domácí půdě nás kromě čtvrtečních výrobních PMI indikátorů nečekají žádná důležitá data.

Česká národní banka odstartovala proces úrokové normalizace. Guvernér Rusnok vyslal směrem k trhům jasně jestřábí signál. Bankovní rada je připravena zvyšovat úroky dokonce rychleji, než naznačuje aktuální prognóza. Jak se s tímto poselstvím popraly tržní sazby?

Po maďarské centrální bance se k zahájení cyklu utahování měnové politiky přidala Česká národní banka. Ta zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na úroveň 0,5 %. Repo sazba se dočkala změny po třinácti měsících, když loni v květnu ukončila razantní snižování o dva procentní body během dvou měsíců v reakci na příchod pandemie.

Maďarská národní banka jako první ze zemí Evropské unie zvýšila po vypuknutí pandemie úrokové sazby. Na úterním měnovém zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů na 0,90 %.

Americká centrální banka začala připravovat trh na snížení tempa nákupů aktiv. Příprava je to zatím velmi opatrná pouze s lehkými náznaky. Můžeme však předpokládat, že zmínky o tzv. taperingu budou čím dál častější, přičemž první vážná oznámení můžeme čekat v srpnu a v září.

Česká národní banka na svém červnovém zasedání, které je naplánované na středu, odstartuje proces úrokové normalizace. Od reakce kurzu toho však příliš nečekejme. Utahování měnové politiky totiž koruna již zacenila.

Během čtvrtka jsme na americké výnosové křivce pozorovali nárůst střednědobých výnosů a pokles těch dlouhodobých. Spread mezi pětiletým a třicetiletým výnosem krátce klesl až pod 120 bodů, viděli jsme tudíž ukázkové zploštění, a to až na úrovně z loňského listopadu.

Příští středu budeme svědky ostře sledovaného zasedání České národní banky. Ta by mohla poprvé od příchodu koronavirové krize zvýšit hlavní úrokovou sazbu. Hned několik členů bankovní rady se v posledních dnech k tématu vyjádřilo a vše nasvědčuje dlouhé debatě s těsným výsledkem.

Americká centrální banka na červnovém zasedání k žádným zásadním změnám měnové politiky nepřistoupí. I přesto bude středeční výstup zkouškou nejen pro guvernéra Powella, ale pro celý měnový výbor.

Česká národní banka patří v otázce měnověpolitické reakce na rostoucí inflaci k jestřábí menšině.

Pandemie sice neodezněla, světová ekonomika už ale zažívá obnovu, která bude patrně jedna z historicky nejrychlejších. Americká ekonomika má v tomto směru oproti zbytku světa náskok. Ukazuje se však, že onen návrat do předpandemického normálu nebude až tak hladký, jak se mohlo zdát před několika měsíci.

Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání dle očekávání nesáhla ke změně úrokových sazeb. Zástupci ECB dále sdělili, že banka bude pokračovat v tempu nákupu aktiv v rámci programu APP ve výši 20 miliard euro měsíčně. Objem nákupu aktiv v pandemickém programu PEPP zůstane významně vyšší ve srovnání s prvními měsíci tohoto roku.

Polská národní banka včera dle očekávání ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,1 %. Vysoká květnová inflace pravděpodobně donutí členy bankovní rady k jestřábímu tónu na zítřejší tiskové konferenci z důvodu zastavení růstu inflačních očekávání.

Koruna po třítýdenní pauze koketuje s opuštěním úzkého obchodního pásma. Z pohledu technické analýzy je prostor pro další posílení stále relativně omezený.

Vidina velké ekonomické obnovy v prostředí silně akomodativní měnové a fiskální politiky. To byl hlavní důvod růstu tržních sazeb v USA během prvního čtvrtletí. V jakých aspektech se situace od té doby změnila? A proč není americká výnosová křivka strmější?

Vývoj evropských tržních sazeb má nad sebou pomyslný strop v podobě ECB. Předpokládáme, že na červnovém zasedání zůstane v převaze skupina holubic favorizující setrvání tzv. za křivkou.

Koruna se od příchodu krize Covid-19 drží na nejsilnějších hodnotách ze skupiny měn zemí Visegrádské čtyřky. Zatímco v ČR je debata o utahování měnové politiky na stole už několik měsíců, v Polsku a Maďarsku jde o novinku.

Zlotý těží ze změny rétoriky tamní centrální banky, která se ve strachu z rostoucích inflačních očekávání připravuje na utahování měnověpolitických podmínek.

Zlepšení ekonomické situace v eurozóně odráží nejnovější výsledky indexu nákupních manažerů Markit PMI. Květnové výsledky značí třetí měsíc v řadě, kdy byla prolomena nejvyšší dosažená hodnota indexu. Dle nákupních manažerů se tak průmysl v eurozóně nachází v nejlepší kondici za posledních 24 let, kdy jsou výsledky průzkumu vyhodnocovány.

Den dětí přinese várku zejména evropských dat. Návrat amerických obchodníků by v kombinaci s daty měl vnést na trh více volatility.

Pár eura s korunou se po čtyřicetihaléřovém posílení z první poloviny května ustálil v desetihaléřovém pásmu se spodní hranicí 25,40 EURCZK, která je momentálně hlavní hranicí podpory odmítající další posílení domácí měny.

Odpočítávání prvních debat o snižování tempa nákupů aktiv ze strany Fedu už začalo. Pro americkou centrální banku bude klíčové, abychom nebyli svědky opakování scénáře z roku 2013, kdy taperingové překvapení vedlo k nežádoucímu utažení měnových podmínek.

Problémy se přesunuly ze strany poptávky na stranu nabídky.

Otevírající se ekonomika a vidina svižné ekonomické obnovy v prostředí zrychlujícího očkování a výrazně akomodativní měnové a fiskální politiky. To je hlavní scénář první poloviny letošního roku, který jsme v prvním čtvrtletí pozorovali v USA a ve druhém v Evropě.

Očekáváme posílení koruny proti euru i dolaru. Klíčovým faktorem silnější domácí měny bude zvyšování úrokových sazeb a úrokový diferenciál. Očekávané posílení kurzu není bez rizik.

Trhy začnou snižování tempa nákupů zaceňovat už během třetího čtvrtletí, prostor je zejména pro růst tržních reálných sazeb.

Včerejší pokračování ve výprodeji na kryptoměnových trzích ovlivnilo celkovou náladu na trzích. Ruku v ruce s vyšší rizikovou averzí rostl dolarový index, zlato nebo bondy. Zisky pak odepisovaly akciové indexy, ropa, euro či koruna.

Výprodej dolaru nabral na obrátkách. Dolarový index klesl pod 90 bodů a euro se proti americké měně přehouplo nad 1,2200. Do kurzu společné evropské měny se promítá zrychlující tempo vakcinace a optimismus spojený s rozvolňováním protipandemických opatření v řadě zemí eurozóny.

Pohled na vývoj kurzu koruny vůči euru je z pohledu fundamentů velice pozitivní. Domácí měna tato očekávání naplňuje, když po vlažném posilování z předchozích měsíců zařadila vyšší otáčky a během necelých dvou týdnů vůči euru zpevnila o více než 40 haléřů. Z krátkodobějšího hlediska ale buďme opatrní a počítejme s možnou korekcí.

Zrychlující tempo vakcinace, na které se v Evropské unii už několik měsíců čeká, by mělo umožnit dřívější návrat do „normálu“.

Neuběhl ani týden a americká data se postarala o další rozruch. Po výsledku tvorby nových pracovních míst mimo zemědělství se na trhu podepsala ve středu zveřejněná inflace za duben. V obou případech bychom s vyslovováním vážných měnověpolitických soudů byli opatrní. Alespoň prozatím.

Euro se včera pohybovalo v úzkém pásmu mezi 1,2120-40 EURUSD, odpoledne na trh přinesla volatilitu data o dubnové inflaci v USA. Dolar v reakci na vyšší tempo růstu cen posílil, z našeho pohledu se ale jedná o krátkodobý impulz a v blízké budoucnosti očekáváme opětovné oslabení zelených bankovek.

Česká měna bude letos posilovat. V rámci skupiny měn střední a východní Evropy bude dokonce patřit mezi ty nejvíce posilující. Korunové zisky čekejme jak proti euru, tak proti dolaru. Hlavní zisková vlna je přitom teprve před námi.

Minulý týden proběhlo měnověpolitické zasedání jak české, tak polské centrální banky. Na domácí scéně jsme se od centrálních bankéřů dočkali nečekaně jestřábího tónu, který nastartoval zisky koruny. Ta se včera posunula pod hranici 25,60 EURCZK, což jsou nejsilnější hodnoty od loňského oslabení spojeného s příchodem koronavirové krize.

Překvapení a těžké zklamání. Tak by se dal popsat výsledek dubnových dat z amerického trhu práce, který v závěru minulého týdne rozhýbal trhy.

ČNB ponechala úrokové sazby na současné úrovni. Nová prognóza stále předpokládá trojí zvýšení úroků v letošním roce, přičemž prvního bychom se mohli dočkat už ve třetím čtvrtletí.

Česká národní banka dnes představí aktualizovanou prognózu. Názory mezi analytiky ohledně načasování prvního post-koronavirového zvýšení úrokových sazeb se dost liší, spojuje je ale více holubičí postoj než pár měsíců nazpět.